🧋 1 🧋

70 9 33
                                    

Vincent se cítil zrazený. Už 3 roky pomáhal každé léto své mamce v obchodě a vždy si vystačili. Jen on a ona. Rodinný byznys. Proč je tam tedy i Lukáš?

Pozastavil své myšlenky. Před chvílí si vybil vztek házením žabek na řece. Švihal moc silně, takže mu kameny padaly do vody, proto musel zmírnit. Zmírnění jeho elánu, se kterým házel kameny, způsobilo i to, že zmírnil svůj vztek. Uklidnil se. A teď šel domů. Nechtěl na to znova myslet.

Odemkl dveře od bytu a uviděl mámin nesouhlasný výraz. Asi taky nebyla z této situace nejšťastnější. Akorát tady by vsadil, že za to může on.

,,Ahoj" pozdravil neutrálně.

,,Ahoj Vinci. Kde jsi byl?" ptala se starostlivě a upila kávu ze svého hrnku.

,,U řeky." přiznal a sundal si boty. Viděl na mamce, že chce něco říct, ale s dotazem ji předběhl.

,,Proč? Proč jsi k nám přijala brigádníka?"

,,Však víš. Nestačím na to a další pomoc se nám hodí." mykla rameny a podívala se z okna.

,,Mohl jsem ti pomáhat já!"

,,Ani ty sám bys na to nestačil. Lukáš je šikovný. V létě máme největší frmol a věřím, že vy dva to zvládnete lépe, než já."

,,My dva?" zeptal se Vincent nechápavě. Tušil, co by se mohlo dít, ale popravdě doufal, že se mýlí.

,,Neříkám, že končím, ale napadlo mě, že by sis mohl vyzkoušet, jaké je to mít vlastní podnik. Vést ho. Navíc si chci alepsoň v tom létě odpočinout." řekla Vincova mamka nicneříkajícím tónem a zadívala se svému synovi do očí.

,,Mami, co se děje?" začal mladík vyšilovat. Co se sakra děje? Proč mu o tomhle plánu nic neřekla? Co když je to vážnější? Co když-

,,Vincente uklidni se, prosím. Nic se neděje. Ale víš, že přes rok pracuju sama, jelikož jsi ve škole. Ta práce mi leze krkem. Ale nikdy jsem tě na to nechtěla nechávat samotného. Ale teď, když se nabídl Lukáš.."

,,Nenapadlo tě se mě zeptat?" přerušil ji Vincent.

,,Kdybys mi to řekla, tak jsem se mohl domluvit třeba s Jáchymem a mohl mi pomáhat on!" zakřičel. Sakra, mohl mít dobrý prázdniny a směny se svým kamarádem a místo toho bude makat s nějakým děckem-

Jeho máma se odmlčela. Než promluvila, povzdechla si.

,,To máš pravdu. Promiň mi to. Příští léto budeš mít volnou ruku, dobře?" zeptala se smířlivým tónem. Vincent si povzdechl, sklopil hlavu a přikývl.

,,Bude u nás celé léto?" ptal se na poslední otázku, co ho zajímala. Snad nebude. Rozhodně s ním nechtěl být celé léto.

,,Ne. Na přelomu července a srpna bude na 2 týdny pryč. Domluvili jsme se, že tenhle první týden tam s ním budu ještě já, ale na ty dva další týdny budete makat už spolu."

,,Dobře. Supr. Promiň, že jsem tam utekl." spolkl svou hrdost a omluvil se.

,,No se mnou si to horší neuděláš, ale na něj si dobrý dojem neudělal." podívala se na něj mamka káravě a Vincent se jen usmál.

Jako kdyby první dojem udělat chtěl.

Oh non~

kulička tapiokyKde žijí příběhy. Začni objevovat