,,Ahoj Lukáši!"
Pozdravili jeho rodiče jednohlasně a Luky se s napůl falešným úsměvem otočil.
,,Ahoj."
S Vincentem se zrovna hádali, čí playlist pustí do prodejny. Jestli ten, co jim dala Marcela, ten, co vytvořil Vinc nebo ten, co vymyslel Lukáš. Marcelin zavrhli jako první a teď se hádali, čí je lepší.
,,Máte to tu pěkný." pochválila to Lukášova máma a rozhlédla se kolem.
,,Dáte si něco?" zeptal se s úsměvem Luky a opřel se o pult.
,,Co tu děláte?" zeptal se Lukášův táta a pokrčil obočí.
,,Čaje. Ovocné a mléčné čaje. A kávu." ozval se Vincent a usmál se.
,,To si necháte za čaj účtovat stovku a víc? To si strčte někam, fakt že jo." prskl a protočil oči.
Lukáš si skousl ret, jelikož ho táta naštval. Ale to nebylo vše.
,,Je to blbost. Lukáši, myslel jsem, že pracuješ alespoň někde, kde to má úroveň." povzdechl si zklamaně Lukášův táta.
Lukášovi se do očí nahnaly slzy. Svedl to na zlost, ale sám sobě nevěřil.
,,Blbost to není." obořil se Lukáš útočně a bojovně vystrčil bradu. Tomudle věřil. A nikdo nemá právo mu to vyvracet. Dobře, možná má, ale ne teď.
,,Lukáši notak. Nikdo vám sem nechodí." přesvědčoval Lukáše starší muž.
Vincent zakročil. Položil dlaň Lukášovi na rameno.
,,Chodí sem hodně lidí."
,,Není divu, když se opírá o pult jak kur-"
,,Pavle!" ozvala se Lukášova máma naštvaně.
,,Váš syn tomudle věří a práce ho baví. Měl byste být pyšný jak pracovitého a svědomitého syna máte. A vy o něm řeknete tohle." zavrčel Vincent.
Lukášův otec se nadechoval ke slovu, ale byl přerušen.
,,Tati, běž pryč." řekl Lukáš hrubým hlasem, aby zakryl to, jak mu hlas ovlivnily slzy v jeho očích.
,,No dovol!"
,,Pavle, jdeme!" zakročila Lukyho máma podruhé a svého muže odtáhla pryč.
,,Omlouvám se Luky." řekla smutně jeho máma a zmizela z prodejny.
Lukáš složit hlavu do dlaní a za chvíli okolo sebe cítil Vincentovy paže. Lehce se o něj opřel.
,,Je mi tak trapně." zašeptal Luky a utřel si tváře.
,,Vyšel jsi z toho jako jasný vítěz. Nemusí." pohladil ho Vinc po ruce a Lukáš se zaklonil.
,,Děkuju."
Vinc se sklonil a políbil ho na tvář. Oba se na sebe uculili a oběma vyplula v mysli otázka.
Co dál?
YOU DONT HAVE TO CALL ANYMORE I WONT PICK UP THE PHONE 😭💞
ČTEŠ
kulička tapioky
RomansaMít letní brigádu ve stánku s bubbletea se Vincentovi zdá jako klidná práce. Dokud se tedy nezmění plány a jemu přibude kolega, o kterého se neprosil. Měl totiž pracovat sám. ,,Vincente, pomůžeš mi prosím trochu?" ,,Jen si pracuj, když jsi tu tak...
