kulička tapioky

🧋 2 🧋

,,Tak Lukáš říkáš?" smál se Vincentův kamarád Jáchym a zakláněl se, div nespadl. Seděli na zídce u řeky na krásném výklenku, kam nikdo nechodí, jelikož se tam přes strom blbě dostává. Bylo to takové jejich místo. A navíc byl kousek mekáč.

,,Vtip." odfrkl si Vincent. Když se ti dva sešli, dokázali být s pomluvami horší než některé holky. Dokázali spolu sedět několik hodin a probírat banálnosti, které normální člověk neřeší. Ale alepsoň jim nedocházela témata. Vždy se něco našlo.

,,Hodně špatnej." podotkl Jáchym a upil ze svého bubble tea. Vincent ho za ta léta jejich přátelství naučil pít tyto mléčné čaje. Ne, že by Vincent musel vynaložit jakékoli úsilí. Je to prostě dobrý.

Koukali na řeku a pomlouvali. Pak se ale Jáchymův pohled změnil a s lišáckým úsměvem se Vincenta nestydatně zeptal: ,,Kolik bys mu dal?"

,,Jak jako?" nechápal Vinc a v hlavě začal uvažovat, jak to jeho kamarád myslel. A nepadaly zrovna návrhy, které byly pravděpodobné. Přeci jen, Jáchym měl nějakou soudnost.

,,Body! Nula nejmíň, deset nejvíc." objasnil s úsměvem a zahýbal obočím.

,,Ty seš taky vtipnej. Nevím. Nedíval jsem se na něj." zalhal Vincent a Jáchym si teatrálně povzdechl. No to snad není možný.

,,Tak mi napíšeš, až se na něj podíváš. Jinak se přijdu podívat sám." pohrozil rádoby Jáchym a zasmál se svým slovům. Ale vlastně proč ne? Není to zas tak špatný nápad-

,,Kdy začínáš makat?" zeptal se se skrytým úmyslem. Snažil se znít neutrálně a ne jako kdyby se chystal Vincenta přepadnout.

,,Až v pondělí. Teď je tam s ním máma. Mám ještě pár dní klid." řekl Vincent a srkal tapioku. Celý svůj čaj už bohužel vypil.

,,Tak to můžem přes týden něco podniknout, ne?" usmál se spiklenecky Jáchym a už si psal imaginární to-do list, kam svého kámoše donutí jít.

,,Bál jsem se, že se nezeptáš!" zasmál se Vinc a ramenem do Jáchyma strčil.

~~~

,,Lukáši, hrozně se ti omlouvám za Vincenta. Choval se příšerně." povzdechla si Marcela ztrápeně a ruce zabavovala louhováním čaje.

,,Dobrý dojem neudělal. Ale omluvu bych radši slyšel od něj." přiznal Lukáš a usmál se na šéfovou. Chudák ženská za to nemohla a trápila se tím víc, než její synek.

,,Já se bojím, že bude natolik tvrdohlavej, že se ti neomluví." povzdechla si starší žena nad chováním jejího syna. Nechápala, co přesně se stalo špatně. Vždycky se snažila svého syna vychovat tak, aby byl slušný a milý, ale aby si ani nenechal srát na hlavu. Mohla za to puberta? Špatný výběr přátel? Nevěděla. Ale její syn se poslední dobou nechoval moc ukázkově. Mírnila ho, ale stále doufá, že z toho vyroste.

,,Doufám, že ano. Nechci mít na směnách dusno." zasmál se lehce Lukáš a jejich konverzaci přerušila parta lidí, která do prodejny vešla.

To ještě Luky nevěděl, co si na něj Vincent vymyslel.

Tyhle poslední věty jsou něco, co mě nehorázně u příběhů štve, ale miluju to..xd