Uklízečka, co dává Americe pěstí

153 10 6
                                    

Kery se probrala asi v sedm hodin ráno, odpočatá jako ještě nikdy protože touto dobou už by byla na nohách a nechala se buzerovat od své nevlastní mámy za to, že ten oběd nedělá podle jejích představ.

Ani si nepamatovala kdy usla, prostě si dávala marathon u Přátel a dál si to od scény, kdy si Ross s Rachel dali první pusu nepamatovala, pak měla pocit že ji někdo pozoroval a nadával jí zatímco jeho druhá robotická hlava mu děkovala...vážně divný sen.

Kery tedy vylezla ze svého brlohu co vypadal jako by se tam uhnízdil medvěd a přešla k oknu, kde měla výhled na New York...ikdyž ten ranní smog kazil výhled, stejně jí to připadalo úžasný.

Pak se podívala na sebe do zrcadla po její levé straně a málem už na sebe vytáhla kadidlo a kříž, jak se lekla svého vzhledu. Vypadala jako panda co ji někdo vymáchal držku v savu a bělidlu, řekl jí že její křeček umřel a pak ji ještě přetáhl valchou...jo, až tak ošklivá si připadala.

,,Jarvisi, nevíš kde je Tony? Se ho chci zeptat jestli by mě pak teda nehodil na autobus.'' Zeptala se svého nového neviditelného kamaráda Kery když se přehrabovala ve svém kufru, aby našla nějaké normální a hlavně čisté oblečení.

,,Pan Stark momentálně pracuje ve své pracovně, mám mu sdělit že ho sháníte?''

,,Budeš moc hodný, díky Jarve.'' Usmála se do stropu Kery, a ikdyž věděla že to vidět umělá inteligence nemůže, stejně měla pocit že slyšela radostný šum.

Kery vytáhla ze svého kufru nějaké svržky, které by mohly vypadat jak pro osmnáctiletou holku a ne jak pro někoho, co je až nezdravě závislý na filmech a seriálech...vůbec neměla sbalené trika s merchem jejich oblíbených seriálů a filmů, vůbec ne (ten plyšák s Dobbym se tam náhodně nachomýtl při balení), a vlezla do koupelny.

,,Slečno Kery, pan Stark vzkazuje že za vámi za půl hodiny dorazí.'' Oznámil Kery Jarvis když si zrovna vlezla do sprchy. ,,Díky Jarvisi.'' Poděkovala opět Kery a nechala teplou vodu téct na její obličej, cítila se hned uvolněnější a hlavně ne tak poskvněně jako když se viděla v tom zrcadle...divila se že to sklo neprasklo.

Po nějaké chvíli ze sprchy vylezla, dala na sebe čisté oblečení, šedé triko s krátkým rukávem a černé biker shorts, vyčistila si zuby a zrovna když si dávala vlasy do turbanu, uslyšela klepání.

,,Pojď Tony.'' Zavolala a vykoukla z koupelny na dveře od pokoje, kam To y vešel. ,,Hej kiddo, jak je? Večer jsem se tu stavil a bylas úplně odpadlá.'' Řekl Tony když vešel dál.

,,Vážně? Tys tu byl? Tak tos možná byl vážně ty s tou robotickou hlavou." Zamyslela se nahlas Kery a sedla si na postel, když si všimla Tonyho nechápajícího výrazu, jen nad tím mávla rukou.

,,Radši neřeš, hele ještě jsem se nestihla podívat na ty autobusy co by mi měly jet domů ale chtěla jsem se zeptat-''

,,Jo ohledně toho...ehm..'' Skočil jí do řeči Tony, poškrábal se na hlavě a podíval se na svobe boty, Kery nechápavě nakrčila obočí a čekala, co z jejího liliputího strýce vyleze.

,,Včera jsem došel k rozhodnutí, kterého budu asi hodně litovat a přemýšlel jsem nad ním vážně, vážně dlouho ale...no zkrátka jsem se rozhodl že-''

,,Já tu můžu zůstat?!'' Vyjekla Kery, šokem jí až málem spadl ručník z hlavy a čelist jí klimbala pomalu až někde na zemi.

,,No tak nějak, jo dobře měl jsem slabou chvilku když jsem nad tím přemýšlel, a ani nevím proč jsem se tak nakonec rozhodl, bože možná jsem se fakt ožral aniž bych o tom věděl...''

KeryKde žijí příběhy. Začni objevovat