Kery

Baseball v Ásgardském stylu

,,Dnes je ale překrásný den že? Ne že by se to dalo přirovnat k Ásgardu, tam je krásně pořád, ale na Midgardu je to o to kouzelnější.'' Řekl Thor když byl s Kery venku na procházce. Okolo byl ještě ranní smog, všude troubily auta, lidi chodili jako šílení a vráželi do sebe, protože spěchali a chodníky byly na takové davy moc malé, a taky měla za to že Thor málem zakopl o bezdomovce.

,,No přímo nádherně.'' Převrátila oči v sloup Kery, jako vážně, už tak byla otrávená z toho že nemohla být sama ani ve vlastním pokoji, ani při jídle, dokonce ji musí někdo doprovázet i když jde jenom na záchod! Ona nemůže mít soukromí vůbec! Prosila v tichosti toho cvoka co po ní jde, aby ji zabil co nejdřív.

,,Víš Kery, já tě chápu, jsi otrávená, všude tě musí doprovázet Avengers, nemáš chvíli soukromí, a do toho že chtějí zabít. Ah, jak já si pamatuju své mládí kdy jsem bojoval s nepřáteli po boku svých druhů na Ásgardu, to byly časy, několikrát jsem mohl přijít o život, ale přesto jsem stále živ a připraven tě chránit za jakoukoliv cenu!''

Prohlásil nahlas, jakože vážně nahlas protože i ten bezďák o kterého zakopl dvacet metrů dál se za nima otočil, a Kery se chtěla propadnout do země a už nikdy nevylézt, čím si to zasloužila?

Thor si asi všiml že holčina nesdílí stejný optimismus a nadšení jako on, tak se porozhlédl kolem a v parku viděl otce a syna, jak hrají baseball, ten sport neznal ale přišel mu zajímavý.

,,Hele, co to dělají?'' Zeptal se Thor Kery a ukázal na dvojici, Kery se nechápavě podívala tím směrem a pokrčila rameny.

,,Hrajou baseball, je to hra u nás na zemi, ale trochu komplikovaná.''

,,Chci si to zahrát! Vypadá to jako zábava!'' Řekl nadšeně Thor, jiskřičky v očích mu doslova hořely nedočkavostí, a Kery z toho měla špatný pocit.

,,No já nevím, nemáme ani tu pálku a ani ten míč, navíc nevím kde by jsme to mohli hrát takže...''

,,Míč můžeme někde koupit a tu pálku...no...'' Zamyslel se Thor, podíval se kolem sebe a pak na své kladivo, vítězně se usmál a vzal ho do ruky.

,,Máme mé mocné kladivo!'' Zajásal a Kery se to už tuplem nezdálo, ale ona sama se nudila, takže si jen povzdechla a odevzdala se jeho šílenému nápadu.

V obchodě koupili levný baseballový míček, její nebohá peněženka zaplakala a zhubla pár dolarů, našli si místečko u jedné ošklivě vypadající budovy, a stoupli si pár metrů naproti sobě.

,,Dobře, já ti to budu házet a ty mi to lehce, opakuju lehce, přihraješ zpátky, jasný? Nechci aby tady něco skončilo v troskách.'' Řekla jasně a Thor přikývl, nechtěla mít víc problémů než už měla.

,,Takže, Kery, jaké máš plány potom co ti skončí tvá dovolená od školy?'' Zeptal se Thor po několika minutách ticha, kdy si jen tak posílali míček mezi sebou.

,,No, chci dodělat školu, odstěhovat se od otce a začít žít sama za sebe, a co bude dál...no, to se ještě uvidí, můj hlavní cíl je teď dodělat školu.'' Řekla Kery upřímně, vážně neměla nějak velké vyhlídky na to co chce v budoucnu dělat, nebyla zrovna ambiciózní typ člověka co očekává od svého života velké a blýskavé věci.

,,Rozumím, ta touha po tom žít svobodně a rozhodovat se sám za sebe je neodolatelná, to taky znám.'' Řekl chápavě Thor, ledabylým pohybem zápěstím odpinkl míč svým kladivem k ní.

,,No je to jeden z mnoha důvodů, další je ten že můj otec začal novou rodinu s jednou ženou, Susan, teď se jim narodil syn a já jsem tam tak trochu navíc, proto chci dodělat školu co nejdřív abych už nemusela být toho součástí a dát otci rodinu, po které tak toužil celý život.''

Přiznala barvu tak okrajově, Susan s nimi žila od doby co jí byly čtyři roky, ale nikdy ji moc neměla ráda, Susan ji vlastně nenáviděla už od doby co s jejím otcem randila.

,,Oh, problémy s matkou?''

,,Ona není moje máma, ta flundra? Pf, radši bych se zabila než ji nazvat mou mámou.'' Řekla ostře a trochu silněji mu hodila míč.

,,Inu to je pochopitelné, ale, jak sama říkáš, je to žena tvého otce, teoreticky je to tvoje nevlastní matka, možná tě má ve skrytu duše ráda...a co tvoje biologická matka? Co se s ní stalo?''

,,To já nevím, odešla když mi byly dva roky.'' Jeho otázky na její život ji začaly štvát, její hody byly docela agresivnější než předtím.

,,Odešla? Proč? Jaký k tomu měla důvod?''

,,Já ti říkám že to NEVÍM!''

Křikla naštvaně, hodila ten míč se vší silou, jenže na Thorův obličej, ten aby nedostal do držky odpálil míč...silněji než normálně a tak trochu vyvolal blesky, které zničily budovu, u které stáli.

Kery s Thorem na to jen koukali jak se dům rozpadá na kousky pod náporem všech těch blesků.

,,Heh...no, uhm, byla to jen nějaká ošklivá budova, to řešit nikdo nebude...že?'' Otočila se na Thora s nervózním smíchem, Thor schoval kladivo za záda a taky se nervózně zasmál.

,,Hehe...jo jistě, jistě to nebylo nijak důležité...''

Ani ne o hodinu později

,,Dnes dopoledne byla neznámým zaviněním zničena historická budova z 16. Století, která měla historický význam a byla také pod ochranou UNESCO...''

Slyšeli vycházet z televize, když Thor a Kery seděli před Tonym na gauči, tvářící se provinile a že je to skutečně mrzí, zatímco Tonymu málem oraskaly žíly na krku.

,,Jak...jak se vám podaří zničit budovu starou 500 let?''

,,No víš...''

,,Ne, ne já to nechci vědět, radši mi to ani neříkej, na to jistě nemám dostatek alkoholu v krvi.'' Řekl unaveně Tony, a odešel pryč, Thor s Kery zůstali v obýváku sami v tíživém tichu.

,,Já...omlouvám se zda-li jsem byl předtím neslušný, to mým úmyslem nebylo ani zdaleka.'' Omluvil se Thor, a Kery nad tím jen máchla rukou.

,,Meh, v pohodě, já jsem zase neměla tak přehnaně reagovat.'' Řekla s pokrčením ramen a malým úšklebkem na tváři, Thor si jen úlevně povzdechl a usmál.

,,Ale musím uznat, užil jsem si to, byla to zábava a také jsem se o tobě něco dozvěděl, děkuju.''

,,Žádný problém.'' Usmála se, vstala a odešla do svého pokoje. Když za sebou zabouchla dveře, úsměv jí zmizel stejně rychle jako se objevil, přešla ke své posteli na kterou si sedla, vzala mobil ze své kapsy, vyndala ho z krytu a vytáhla z něj fotku, kterou tam schovávala.

Byla přeložená na půl, stará a místy otrhaná, když ji rozložila, byla tam vyfocená žena s mužem na jejich svatbě. Muž na pravé straně byl lehce podobný Tonymu, akorát že on měl modré oči a byl vysoký, usmíval se a v náručí držel svou nevěstu, jejíž zrzavé vlasy měla stažené v elegantním drdolu, její modré oči zářily v záři světel a svatební šaty lehce zvýrazňovaly její těhotenské břicho.

To byla jediná fotka která se dochovala potom co je její máma opustila, protože všechny důkazy o její existenci její otec po jejím odchodu spálil, bez té fotky by si ani nedokázala představit jaká její matka byla.

S povzdechem fotku schovala zpátky za kryt mobilu když jí přišla zpráva od jejího otce.

,,Až se vrátíme, chci vidět dům v jednom celku.''

To bylo jediné co jí napsal, nezajímalo ho jak se má, jestli je naživu nebo ho nepostrádá, byla mu jedno, a on jí taky, už dávno se přestala snažit získat jeho pozornost nebo projev lásky, jeho láska k ní umřela ve stejný den kdy ho její máma opustila.

Kery na tu zprávu nic nenapsala, pouze mobil vypla, lehla si na postel a civěla do stropu, pár slz jí steklo po tváři, přemýšlející kde udělala chybu a jaký byl důvod proč se narodila, když o ní nikdo očividně zájem nejevil.