Zmizení

105 8 32
                                    

,,Zopakuj to?'' Řekl Tony, který svou neteř hypnotizoval skrz plameny. Kery se nervózně podívala po všech okolo, kteří ji se stejným napětím a šokem sledovali jako její strýc.

,,Za dva dny se budu muset vrátit domů. Nevím proč se najednou rozhodli zkrátit jejich dovolenou, ale-''

,,NE! Ne já tě nikam nepustím, ne dokud ta zmagořená šílenkyně není za mřížemi. Očividně tohle všechno dělá jelikož ví že s námi se k tobě blíž nedostane, pokud odejdeš a nebudeme tě chránit...''

Řekl Tony a kousl se do jazyka, ani to doříct nechtěl, bylo jasné co by se stalo. Ty nejhorší scénáře které se všem honily hlavou se za několik málo dní mohly stát skutečností.

,,Musíme s tím něco udělat. Třeba můžeme jejímu otci říct pravdu a on to pochopí.'' Zamyslel se Steve a Kery měla chuť se ironicky zasmát, její táta by se o to nezajímal, byli by mu i jedno kdyby ji ta ženská odvedla přímo před jeho očima.

,,Tady už není co řešit, nikdo z nás s tímhle bojovat nemůže, je to její rodič, mohli bychom mít problémy kdybychom mu odepřeli ji navrátit.'' Konstatovala Natasha.

,,Ale nechat ji odejít taky nemůžeme.'' Řekl Thor.

,,Mohli bychom ji někam odvést, někam daleko.'' Napadlo Clinta, ale Bruce na to hned měl argument.

,,Její táta by to bral jako únos a nahlásil by to, to neprojde.''

Nikdo už další nápady neměl. Byla to situace bez východiska, byli hrdinové a přesto nedokázali zachránit jednu jim důležitou osobu.

Po zbytek večera nikdo už nebxl tak aktivní ani plný energie jako předtím, když odjížděli domů, bylo hrobové ticho přerušované Thorovým chrápáním (zase narušoval klid a mír, i když tentokrát bez zvracení).

Kery se cítila hrozně, myslela na to jak všem zničila tak hezký den. Proč jim o tom vůbec říkala? Mohla nenápadně zmizet a nikomu nic neříkat, pak by nikdo nemusel mít kvůli ní problémy.

,,Nějak to vyřešíme. Uvidíš, Tony a ostatní se jen tak nevzdávají.'' Řekl jí tiše Bucky, snažící se být pozitivní, všímající jak je Peter divně skroucený na zavazadlech a spí.

Kery jen přivyklá a menší úsměv mu vrátila, ale myslela si úplný opak. Možná to tak mělo být, možná se jí nemohlo podařit ji zachránit a nakonec to všechno bylo k ničemu.

Když se vrátili do Toweru, Tony jel ještě odvést Petera domů a ostatní si šli již po svých. Kery, která ležela ve své posteli se dívala na plyšového Hypogryfa, kterého dostala, a přemýšlela jak si ten jeden měsíc mimo domov užila. Ano, byly tam ty části se smrtí, ale když zrovna nemyslela na to, ten červenec nebyl zas tak špatný.

Poznala nové lidi, zjistila že má i jinou rodinu krom svého otce a našla někoho, kdo ji měl rád a byl ochotný pro ni i zabít. Teď nemyslela Tonyho samozřejmě. Myšlenka na Buckyho jí vehnala ruměmec do tváří,nale zahnala to s myšlenkou že je to přece voják z druhé světové války, o asi devadesát let starší než ona.

Rozhlédla se po místnosti, kterou poslední čtyři týdny obývala, a osten smutku ji udeřil do srdce. Už si ani nedokázala představit že by byla někde jinde než v tom jednom pokoji pod střechou Avengers Tower.

Nechtěla pryč, tak moc nechtěla odejít. Ovšem neměla na výběr. S touto myšlenkou usnula se svým novým oblíbeným plyšákem v náručí.

_______________________

Mezitím na Bahamách si jistý muž balil sobě a své ženě kufry, zatímco jeho drahá polovička se starala o jejich syna v druhé místnosti. Jeho vlasy v barvě podobné známému hrdinovi říkající si Iron Man měl už protkané několika šedinami, a jeho vousy byly už jen samá šeď, si zrovna skládal svou havajskou košili do tašky, když uslyšel tlumený pád ve vedlejší místnosti, zastavil se a podíval se ke dveřím.

,,Susan? Je všechno v pohodě?'' Zeptal se, ale žádná odpověď. Vyšel z ložnice na chodbu a přešel k druhé místnosti, a zamrzl na místě. Na zemi viděl ležet v bezvědomí svou ženu a maskovaného muže nad ní, u postýlky jeho syna jiný muž.

Na nic nečekal, vytáhl svou zbraň a dvěma ranami maskované osoby střelil a přistoupil ke svému synovi, brající ho do své náruče a plánoval sehnat pomoc.

Ovšem cestu mu zhatila třetí maskovaná osoba, která mu do krku vpíchla injekci s uspávací látkou. William se chytl za to místo a zavrávoral dva kroky zpět, držící pevně svého syna k sobě.

Avšak dlouho mu to nevydrželo, dítě mu bylo odebráno osobou před ním a on upadl na zem, poslední co stihl zahlédnout, byly výrazné zrzavé vlasy.

____________________

Kery sebou škubla a vyšvihla se do sedu, čelo měla spocené a její dech byl rychlejší než když musela vybíhat schody do třetího patra ve škole.

Díky budíku zjistila že byla jedna hodina odpoledne, překvapená sama ze sebe že dokázala spát tak dlouho spustila své nohy z postele a snažila se uklidnit.

Nepamatovala si o čem byl její sen, ale muselo to být něco hrozného, protože měla úzkostí stažený žaludek a cítila obrovský strach.

Opláchla si obličej vodou v koupelně a zadívala se na sebe do zrcadla, něco bylo špatně, měla pocit že se něco příšerně zvrtlo, ale nevěděla proč.

Došourala se unaveně do kuchyně, kde si dala cereálie a podívala se kolem, většinou v kuchyni narazila aspoň na tři lidi, ale nikde nikdo, to bylo divné.

Tak se šla podívat do obýváku, ale tam taky nikdo nebyl.

,,Co je? Kam všichni zmizeli?'' řekla si pro sebe, přemýšlející kam by ještě mohla jít.

Zašla do tělocvičny. Nic.

Laboratoře. Nic.

Střelnice. Taky nic.

Už nevěděla kam zajít, tak se zeptala zoufale Jarvise jde se všichni nachází, tak po půl hodině zjistila že všichni jsou celou dobu ve společence. Jediná místnost kam se nepodívala, že ji to nepřekvapilo.

Potom co tam dorazila, všichni vypadali že něco důležitého probírali, a několikrát zaslechla i její jméno, takže samozřejmě že musela do toho vstoupit.

,,Ahojte, řekne mi někdo co tady všichni děláte? Hledám vás snad už hodinu.'' Ozvala se když vešla do společenky, všichni v tu chvíli okamžitě utichli.

,,Co se děje? Vypadáte jakoby někdo umřel.''

,,Ne ale jsi blízko.'' Řekl Clint a Natasha ho praštila po hlavě, to Kery zmátlo ještě víc.

,,Jarve pusť nám ještě jednou dnešní zprávy.'' Řekl s povzdechem Tony a Jarvis jim holograficky ukázal záznam z televizních zpráv.

,,Včera v noci bylo nahlášeno zmizení známého Investora a zakladatele několika firem, Williama Walsche a jeho rodiny. Únos byl nahlášen zhruba dvě hodiny po zmizení této rodiny jejich osobní služkou, která-''

,,Jarve vypni to.'' Hleska Kery, a hologram zmizel. S vytřeštěnými oči pozorovala místo, kde před momentem měla fotku svého zmizelého otce. Bylo jasné kdo zs tím byl, otázkou zůstávalo jedno.

,,Proč? Proč by něco takového dělala? A jak se mohla vůbec dozvědět že tam jsou? Nebylo by snazší kdybych se vrátila domů aby ke mě měla lepší přístup? O co jí jde?'' Ptala se, ale věděla že na toto neměl nikdo odpověď.

Celé to chování té osoby bylo matoucí a nedávalo smysl, jasné ale bylo že když se nedokázali ochránit ani její rodina na Bahamách, nemohli ochránit Kery ani kdyby byla na měsíci.

KeryKde žijí příběhy. Začni objevovat