Kery

Zakopeme minulost i se vzpomínkami

,,...a proto jsem svolal tuto tiskovku, protože chci, aby se můj bratr a jeho rodina dostali v pořádku zpět, a taky dát té osobě vědět to, že já ani nikdo z Avengers nepřestaneme polevovat v nálezu mého bratra a jeho rodiny.'' Říkal Tony novinářům, zatímco Kery jako solný sloup stála vedle něj a Natasha s Clintem stáli v zákulisí.

,,Se divím že s tím Tony vážně souhlasil a nechal se od Kery přemluvit, ikdyž tím nechala Tonyho odhalit skutečnost jejich příbuzenství.'' Řekl Clint, a Natasha si povzdechla.

,,No, s tím že potom co mu Kery řekla všechno co si zažila, a jeho původní plán byl nechat zachránit jen to dítě, tak jsem překvapená taky.'' Uchechtla se Natasha, pozorovala Kery, ale pak si všimla nějaké zahalené ženy v brýlích, nic moc z ní nešlo vidět, protože měla kolem sebe šátek. Clint si všiml kam se Natasha dívá a taky ho to zaujalo.

,,Myslíš na to na co já?''

,,Jdu ji sledovat, kdyby něco budu volat.'' Odpověděla mu a zmizela v davu. Když tak udělala, osoba začala odcházet, tak ji Natasha následovala ven z budovy, kde se plížila jako přízrak mezi lidmi, stále v dohledu tu záhadnou osobu.

Jenže zničehonic začala osoba utíkat, což Natasha nečekala, ale neotálela a rozeběhla se taky, chvíli se naháněly, dokud žena nezahla za roh nějaké ulice, a když tam Natasha doběhla, po osobě ani vidu ani slechu.

,,Ztratila jsem ji.'' Řekla do sluchátka, dívající se kolem sebe, jestli ji ještě nezahlédne, bohužel bez výsledku.

,,Já zas ztratil Kery, nevím, chvíli jsem se otočil, Tony začal ukončovat tiskovku a Kery nikde.'' Slyšela Clinta na druhé straně, a myslela že ho asi zastřelí.

,,Jak můžeš ztratit dítě? Vždyť není zas tak malá.''

,,Hele mě se neptej, to je jak když jsme ztratili Thora v zoo, taky jsme si mysleli že je nemožné ztratit boha a vidíš? Našli jsme ho pak u lenochodů.''

,,To je jedno, jdi ji najít než Tony chytne infarkt.''

Řekla Natasha a vydala se zpět pomoct lukostřelci najít Kery, která si mezitím v přestrojení procházela obchod s oblečením, protože si řekla že je na čase si už začít kupovat nové věci na nový začátek roku.

Zrovna se dívala na jeden fakt hezký kus, který byl ve slevě, když do ní někdo vrazil a ona upustila ramínko, přičemž stihla shodit ještě celý ten stojan, vážně by si ten obchod měl začít přivrtávat ty stojany k zemi.

,,Hrozně se omlouvám, jste v pořádku?'' Zeptal se jí dívčí hlas, který byl Kery docela povědomý, ale nemohla si vzpomebout odkud, když se vymotávala ze sutin spadlého stojanu a té hromady oblečení, která ji zavalila.

,,Jo jsem v poho-Joanne?!'' Vyjekla šokovaně, když uviděla před sebou osobu, kterou neviděla od školky. Blonďatá dívka před ní na ni taky šokovaně koukala, jakoby právě zjistila že duha je jedlá nebo že Steve našel náhradu za Rosettu.

,,Kery? Pane bože co ty v New Yorku? Nemáš být ve Filadelfii?'' Řekla překvapeně Joanne, lidi si jich začali všímat, nebo spíš Kery, a tak ji Kery vzala za ruku a táhla ji pryč.

,,Ehm, to je na dlouho, pojďme někam jinam.'' Říkala když spolu odcházely někam pryč. Kery to nepobírala, Joanne, neviděla od dob jejího dětství, kdy se z Filadelfie odstěhovala do Francie, nebo to bylo to co Kery zjistila potom co bez jediného rozloučení odjela.

,,No takže...co ty tu? Slyšela jsem co se stalo tvému tátovi, mrzí mě to, nechápu kdo by něco takového udělal.'' Řekla Joanne, a Kery jen přikývla, dívající se kolem sebe když došly do menší kavárny.