Kery

Daddy is not missing anymore

Tony se vrhl vpřed s jediným cílem, zabít svého nevlastního bratra dřív než to stihne udělat kdokoliv jiný. Steve s Thorem ho stihli zastavit a drželi hi za ramena a paže, tlačili ho zpět, dál od Williama.

,,Ty můžeš být tak zatraceně rád že mám oblek nahoře, protože by ti už jeden repulsor prostřelil hrudník.'' Zavrčel naštvaně Tony, probodávající svého staršího bratra vražedným pohledem. William stál nehnutě, ruce za zády a pozvednuté obočí nad Tonyho výkony, aniž by to nějak komentoval, opět stočil svůj pohled na Kery.

,,Je takový pořád nebo jen kvůli tomu že se poprvé vidíme? Já to chápu, vidět svého staršího bratra může být trochu šok, ale že by mě chtěl kvůli tomu zabít? Trochu dramatické ne?''

,,Máš balíček?'' Zeptala se ho Kery chladně. Pokud byl on ten který ho měl převzít, chtěla to už mít za sebou, aby se ani jeden z nich netrápil déle než bylo zapotřebí.

William zakroutil hlavou, rozhlédl se kolem sebe a vypadal že nad něčím přemýšlí, pak se zase podíval na Kery.

,,Vím co se stalo Susan...musel jsem to sledovat celou dobu v ten den. Zvládla jsi to dobře, ikdyž v tom určitě hrála ta chladnost i to že vy dvě jste moc dobře nevycházely.'' Řekl. Kery ty slova zněla jako kdyby ji pochválil, což by i uvítala kdyby to nebylo za to že se dokázala ovládat u toho být v přítomnosti smrti své nevlastní matky.

,,Mohu jít dovnitř nebo mi to není dovoleno? Být venku je sice skvělé po několika týdnech kdy jsem neviděl ani sluneční paprsky, ale poslední dobou to pro mě není příjemné.'' Řekl Will a znovu se podíval kolem sebe, jakoby tušil že ho někdo sleduje, což nebylo možné...že?

,,No jasný, pojďme dovnitř, dáme si šálek čase a máslové sušenky, zatímco já si nasadím oblek a střelím ti ten repulsor do pr-''

,,Jasný, žádný problém.'' Řekl nakonec Clint, a všichni, i s Williamem, vešli dovnitř domu. Jediný Tony tam stál a nechápal tu klidnost ostatních. To se snad všichni zbláznili nebo byl jediný normální?!

,,A mohl bych dostat tedy čaj? Poslední dobou jsem byl jen o vodě, která nebyla ani dobrá. Ahoj Felixi.'' Pozdravil bezvládné tělo klidně Will když ho obcházel, posadil se na židli a složil ruce do klína. Natasha pak na Clintův požadavek, aby to tělo odklidila do sklepa, vzala chlapa za ruce a odtáhla ho pryč, co se dělo pak bylo pro ostatní tajemstvím.

,,Takže co tu vlastně děláš? Proč tě sem poslala?'' Zeptala se Kery když si sedla naproti svému otci na druhé straně stolu. William slušně poděkoval za čaj, když mu ho Clint donesl a upil si, spokojeně si povzdechl, hrnek odložil stranou a zadíval se na Kery, jedna ruka stále na šáklu, bubnující jemně o keramiku.

,,Očividně chtěla být milostivá a propustila mě abych se s tebou naposledy viděl než mě zabije, možná abych spitoval svědomí za to jakým otcem jsem pro tebe byl. Ale je to zbytečné, všechno co jsem dělal a nedělal mělo svůj důvod, vysvětlovat vše je teď zbytečné, všechno má svůj čas.''

,,Jo? Takže víš že jsi úplné selhání v roli otce? To je mi šok, myslel jsem že náš otec byl ten nejhorší, ale ty jsi ho normálně překonal.'' Řekl Tony s opovržením. William se na Tonyho nijak nedíval, jen pozoroval ještě plný hrnek před sebou, jeho mozolovaté prsty si hrály s porcelánem.

Čekali by jste že někdo kdo má několik firem pod sebou by měl ruce hladké a čisté, on ne. Nehty měl poničené, jakoby s nimi o něco škrábal, dlaně s bříšky prstů měl plné mozolů a popraskané.

,,Ikdyž jsem synem Howarda Starka, ani já jsem nebyl zrovna středem jeho pozornosti. Myslel jsem že když udělám něco velkého a budu dělat vše pro to, abych byl lepší než on, všimne si mě a přijme mě jako Starka. Než se tak stihlo učinit, umřel.'' Odvětil, vrhl rychlý pohled na Buckyho a opět se napil svého čaje.

,,Takže ano, Tony, jsem horší než náš otec, nepopírám to. Ale teď mi řekni co je horší, být špatný otec, nebo celosvětový masový vrah?''

Na to Tony neměl odpověď, nikdo neměl. Toto téma bylo pro Tonyho citlivé, a Kery se nelíbilo že to její otec vůbec vytahuje na světlo, ale řešit to nehodlala, bylo by to jako dloubat do vosího hnízda.

,,Co se dělo celou tu dobu co jsi byl pryč? Víš něco o Lucasovi?'' Zeptala se Kery, ikdyž říkala že jí je její mladší bratr jedno, pořád to byl její rodina.

,,Bohužel, celou dobu jsem byl někde zavřený a věčně zdrogovaný oblbováky. Takže jsem neměl ponětí ani sám o sobě, jaký je den nebo jestli už nejsem roky zavřený, ačkoliv mi to tak připadalo. Pak najednou všechno přestalo, já byl zas při smyslech kdy jsem byl pouze odveden do auta a odvezen sem.''

,,Stále nechápu to s tím balíčkem. Každých deset dní přišel někdo z Keryina života, předal balíček a pak umřel, tím nechci naznačit že by jste vy měl umřít, jste její otec, ale nějak to nezapadá do toho cyklu. A taky nechápu ten záměr toho zabít ty osoby.'' Zamyslel se Thor.

William klidně dopil svůj čaj, neodpověděl hned. Pak někdo zaklepal na dveře, když tam chtěl jít Steve, William ho zastavil pozdvihnutím ruky, postavil se a rozešel se ke dveřím.

,,Ty balíčky, ti lidé, má to jen utvořit nátlak na vás a na Kery. Chce vás znejistit, znervóznit, ti lidé umírají proto aby se Kery už neměla k čemu upnout, pomalu od ní odstřihává vše co měla ve svém životě.'' Řekl William, otevřel dveře ve kterých stál muž s tmavě hnědými vlasy, v ruce obálku a k tomu přivázanou stuhou růži.

Muž hodil rychlý pohled na Williama, pak na Kery. Jeho zelené oči se upřely do jejích, lehce vykulený s ní udržoval oční kontakt ještě nemalou chvíli, než se vzpamatoval a předal Williamovi zásilku.

,,Došel ti čas.'' Řekl ten muž, naposledy se podíval po Kery, než odešel a William zavřel dveře. Kery pomalu vstala když se na ni William otočil.

,,Balíčky už nebudou potřeba...protože toto je tvoje poslední zásilka.'' Řekl William, otevřel obálku a z ní vyndal malou ampulku, zbytek předal Kery.

Chvíli si pohrával s ampulkou v ruce, nic neřekl. V domě bylo ticho jako v hrobě, doplňované pouze divnými zvuky ze sklepa, ze kterého Natasha stále nevyšla.

,,Tony vím že jsi se snažil Kery ochránit, za to jsem ti vděčný, a doufám že ji ochráníte i nadále. Ikdyž to bude asi nemožné.'' Řekl Tonymu William, bez toho aniž by mu věnoval pohled. Tony jen seděl na židli, taky nic neřekl, jen pozoroval Kery, čekající co řekne jí.

Její otec k ní zvedl zrak, byly tam určité emoce, které u něj Kery neviděla, ale byly tak slabé, že je nemohla rozpoznat.

,,Ukaž všem co v tobě je...a nezvorej to.''

Bylo to jediné co jí řekl, než si dal ampulku do pusy a zkousl dřív, než ho stihli zastavit. Jed okamžitě začal působit, z pusy se mu vyřinula bílá pěna, jeho tělo se začalo třást a zkolaboval na zem, kde se několik minut sebou cukal v náručí své dcery, než se jeho tělo přestalo hýbat úplně. Pohled upřený celou dobu na Kery, než mu vyhaslo světlo života.

Kery nevěděla jak se má tvářit, co má cítit. Její mozek se úplně zastavil a nemohla nad ničím přemýšlet, nemohla se hýbat.

Tony viděl že Kery furt držela obálku s růží mezi prsty, tak si to převzal a otevřel to, byl tam založený vzkaz: ,,Naše setkání se blíží.'', pod tím číslo ''5''.

,,Tak jo. Chce si pro tebe přijít? Dobře, dáme jí co chce...ale s menším překvapením.'' Řekl Tony tajemně po několika minutách přemýšlení, kdy Kery stále klečela na zemi se svým mrtvým otcem.

Pět dní. Pět dní a přijde si pro ni. Čas odtikával poslední minuty do katastrofy, kdy se na její narozeniny mělo všechno změnit. To co říkal William byla pravda, Kery už neměla nikoho na koho by se ze svého starého života mohla upnout...ovšem nikdo se nezmínil o lidech z jejího nového života.