Dangerous Love

XX

Seděla jsem u počítače a hledala si práci, když v tom mě někdo vyrušil.
,,Co hledáš?" ozvalo se za mnou. Otočila jsem se na kancelářské židli a spatřila Liama s pozvednutým obočím.
,,Jsem tu už dva měsíce, musím si najít práci," odpověděla jsem mu a obličej zase přilepila k monitoru
,,Na co potřebuješ práci?" ozvalo se za mnou něco, jako pobavené odfrknutí.
,,Musím si nějak vydělávat na byt, oblečení a jídlo."
,,Hmm... tak to se sem rovnou nastěhuj," řekl tak klidně, jako by mi popisoval dnešní počasí.
Sice jem tady pomalu víc než u sebe v bytě, ale nevím, jestli to není až moc uspěchané. Už tak jsem do toho skočila po hlavě. Vždyť jem ho znala jen pár týdnů a i to stačilo k tomu, aby jsem s ním chtěla být, navzdory všemu, co se mě za poslední týdny snažilo zabít. Zbývala jen poslední otázka. Miluju ho?
,,No, já nevím Liame," ošila jsem se.
,,Náhodou, je to výborné řešení. Ty si nebudeš muset hledat práci a já tě budu mít pořád na očích a nebudu se o tebe bát." Musím uznat, že na tom něco je.

Za pár hodin už se všechny věci, které jsem ještě neztihla úplně vybalit, válely v Liamově domě. Neuvěřitelné jak má schopný personál.
Všichni jeho sloužící začaly moje věci vynášet po schodišti do Liamova pokoje.
Tázavě jsem se na něho podívala.
,,Co? Je nesmysl, aby jsme měli každý svůj pokoj, když budeš stejně trávit většinu času v tom mém," řekl jako by nic.
,,A jsi si tím jistý?" škádlila jsem ho. Chtěla jsem odejít nahoru a vybalit si věci, ale zastavil mě dotek na mém předloktí. Liam si mě přivinul k sobě tak rychle, že jsem narazila do jeho pevné hrudi.
,,Úplně jistý," řekl a sklonil se ke mě, aby mě políbil. Na nic jsem nečekala a polibky mi vracela. Jeho chladná kůže se otírala o tu mou rozpálenou. Nikdy bych neřekla, že se zamiluju do upíra. Ještě před půl rokem bych je považovala za výplod fantazie šíleného spisovatele, který ve svých knihách popisoval nemožné.
A teď jsem tu s Liamem, s tím který mi zachránil život tolikrát, s tím který tu je pro mě a s tím kterého miluju.
,,Teď si vlastně uvědomuju, že hsme ještě neměly žádné rande, protože nám do toho vždycky něco vlezlo," prohodil a zadíval se na mě.
,,No, to máš pravdu." Čekala jsem, co z něho vypadne.
,,No, v tom případě mi bude ctí Vás pozvat do nejlepší restaurace dnes večer," řekl tajemným hlasem a letmo mě políbil.
,,Běž se zatím přichystat a já zarezetvuju stůl." Pustil mě ze svého pevného, ale zároveň jemného sevření. Vyběhla jsem schody do našeho pokoje.
Nejmíň patnáct minut jsem vybírala šaty. Další hodinu jsem se česala a malovala. Ještě, že je nesmrtelný a má spustu času.
Nakonec jsem se celá zhlédla v zrcadle. Ani jsem se nepoznávala. Tohle není ta vesnická holka v kostkované košili a šortkách a ušpiněná od hlíny až za ušima. Slíbila jsem si, že se nezměním, ale co? Byla jsem taková celý život, tak si jeden večer můžu dovolit být jiná.
Sešla jsem schody. Hledala jsem Liama. Nikde nebyl a hledala jsem ho snad všude. Nakonec jsem na stolku v předsíni našla papírek se vzkazem.
Sejdeme se u auta, čekám na tebe krásko.
Hned jsem si to namířila k Liamovu autu. Jen co jsem vyšla ven, ovanul mě chlad. Venku už se setmělo, postřehlo mé vědomí. Trochu jsem se zatřásla a pokračovala v cestě. Nakonec jsem se v podpatkách s drkotajícími zuby dobelhala k autu.
Stál tam. Ležérně se opíral o auto. Na sobě měl drahý oblek a vrchní dva knoflíčky u košile měl rozepnuté. Z té podívané mi srdce vynechalo pár úderů. Vypadal, jakoby vypadl z reklamy na Playboy. A že by si takového Playboye přála každá žena.
Když mě spatřil, nejprve se usmál, ale pak se hned zamračil. Rychlým krokem přišel ke mě a nepřestával se mi při tom upřeně dívat do očí. Když byl těsně u mě, stáhl si sako a přehodil mi ho přes ramena. Pak se zase umál. Nic neříkal. Nepotřebovaly jsme slova, za tu dobu jsem pochopila, že upíři jsou radši na skutky než na slova.
Jednu ruku mi položil na bedra a přitáhl si mě do polibku. Užívala jsem si tuhle chvíli jak je to je možené, protože ho miluju. Dnes mu to řeknu, jen doufám, že na to není ještě moc brzo.

Opravdu moc vám děkuji za 2,4K reads a za všechny votes.
Napište mi do komentářů váš názor, otázky i kritiku.

Nejsem tip autorky, která vám sem do poznámek bude psát slohovky, sama to nemám ráda. :)

Jinak, co myslíte, že se bude dít v dalším díle. Užijí si skvělý večer, nebo jim to zase někdo zkazí?

Vaše Ivus