JEN PRO TEBE ...

Kapitola 22.

„Paní učitelko už jste se znovu zamyslela." zamračila se na mě Emma.

„Omlouvám se, mohla by si mi to zopakovat?" usmála jsem se na ní.

Emma mi znovu vyprávěla příběh o své nakreslené víle a tentokrát jsem si ho poslechla.

„Do té víly se zamiloval krásný princ, který se jí snažil vysvobodit z kletby ošklivého čaroděje. Když jí vysvobodil, bál se jí přiznat, že je vlastně úplně chudý, ale ona mu odpustila a žili spolu ve svém malém chudém království šťastně."

„To je krásný příběh Emmo. A ta víla jsi ty?"

„Ta víla jste vy paní učitelko." odpověděla a já jsem se podívala pořádně na její kresbu.

Opravdu mi byla podobná. Víla měla dlouhé tmavě modré šaty a dlouhé vlnité vlasy. Připomnělo mi to, jak jsme byli se Samem na svatbě a tančili spolu. Obrázek jsem si vyfotila a usmála se na něj. Po chvilce mi ale úsměv zmizel, protože jsem si vzpomněla na to, jak se Sam bavil s Abigail. rychle jsem si mobil uložila do kabelky a snažila jsem se znovu vrátit do reality.

Doma jsem fotku ukázala Elie. „Takhle nějak jsem vypadala na svatbě pana Sanderse."

„Měla jsi i ta křídla?" zasmála se.

„Křídla jsem neměla, ale hodily by se mi k tomu, že?" pohodila jsem si vlasy a také se zasmála.

„Už jsi se rozhodla?" zvážněla.

„Já nevím. Pořád jsem z toho zmatená." přiznala jsem. „Ráda bych mu dala šanci, ale bojím se, že se objeví něco, co mě znovu odradí."

„Stell, už to budou tři týdny. Neměla by si ho tolik trápit. Mám pocit, že je to dobrý člověk a že tě má opravdu rád." podala mi obálku. „Chtěla jsem, abys je měla. Mohlo by ti to pomoct se rozhodnout."

Otevřela jsem obálku a našla jsem tam fotky mě a Sama, které Elie vyfotila. „Co to má být?"

„Měla by sis je prohlédnout, než mu napíšeš odpověď." usmála se na mě.

Na první fotce jsem seděla v našem boxu v Euforii. Sam tahal opilého Pata ode mě pryč. Musela jsem se pousmát. Pat je kouzelný, když se opije.

„Podívej se na Sama. Jak se na tebe dívá." ukázala prstem Elie. „Nejprve jsem si toho nevšimla, ale když jsem si procházela vaše fotky v mém mobilu, všimla jsem si, že měl zamilovaný pohled už tehdy."

Měla pravdu. Upřeně se díval na mě, i když pomáhal Patovi na nohy. Rychle jsem si vzala další fotku. Seděli jsme v parku. Byla jsem úplně bledá, dívala se do země a modřina na mém krku svítila, jako maják. Sam seděl vedle mě s cigaretou v ruce a díval se na mě se soucitem v očích.

„Jak jsi se k tomu dostala?" otočila jsem se na ní. „Ty si mě sledovala?"

„Jen jsem šla kolem. Když jsem tě zahlédla, už k tobě šel. Nevěděla jsem, co po tobě chce, tak jsem vás sledovala a radši si ho vyfotila, kdyby ti ublížil, abych měla důkaz."

Musela jsem se nad tím posmát. Je vážně neskutečná.

Na další fotce Sam stál pod stromem před Euforií a smál se. Já jsem jen stála naproti němu a tvářila se provinile. Nevěřícně jsem se otočila na Elie.

„No co, důkazní materiál. Pokračuj." pobízela mě.

Na další fotce Stál Sam u Sofie. „Co to má znamenat?"

„To jsem vyfotila, když mu Sofie říkala o tvé vlhkosti." culila se Elie.

Sam se upřeně díval na spokojenou Sofii. Měl napnuté svaly v obličeji a zatnuté ruce v pěst.