Kapitola 17.

211 5 0
                                    

Ráno odešla Elie do práce a já zůstala v bytě sama se Samem. Vidět ho v teplákách a tričku s krátkým rukávem bylo neobvyklé, ale zároveň neskutečně sexy. Při snídani jsem mu celou dobu zírala na jeho svalnaté ruce, tetování, napínající se čelist a poskakující ohryzek při pití kávy.

„Ještě chvíli tak na mě koukej a neudržím se." Vyrušil mě z myšlenek.

„Co tím myslíš?" Odkašlala jsem si.

„Tím myslím to, že jestli na mě budeš ještě chvíli tak zkoumavě zírat, tak se ti tu svléknu a nechám tě mě obdivovat nahého." Usmál se na mě tím jeho provokativním způsobem a já musela ve vteřině zrudnout.

Rychle jsem se napila své kávy. „Vůbec netuším, o čem to tu mluvíš." Dodala jsem.

„Jak chceš." Řekl a sundal si tričko.

Já jsem si instinktivně zakryla oči. Slyšela jsem, jak Sam obchází stůl. Vzal mé ruce a odtáhl mi je od očí, aby mi je mohl položit na jeho holý hrudník. Cítila jsem jeho teplou a jemnou kůži pod mými prsty. Pomalu jsem otevřela oči a přejížděla z jeho prsou na ramena, kde jsem změnila směr a pomalu jela po jeho rukou dolů. U bicepsu jsem se musela zastavit a lehce zmáčknout, abych zjistila, jak neskutečně jsou tvrdé. Sam se pousmál a nechal mě dál bloudit po jeho těle. Znovu jsem ruce zastavila, až když jsem se dotkla jeho tetování provazu, který se mu omotával kolem předloktí. Zaujalo mě to, a tak jsem přejížděla prsty po vystouplém inkoustu. Poté jsem se vrátila zpět nahoru a přes pevná prsa pomalu dolů k jeho vypracovanému břichu. Zastavil mě až lem jeho tepláků a já rychle odtáhla ruce zpět k sobě.

Vzpomněla jsem si, jak se takhle dotýkal on mě při našem trénování.

„Měl bych se jít podívat na rozsah škod v mém domě." Řekl, a i s tričkem v ruce odešel z kuchyně.

Byla jsem za to ráda. Stačila by ještě malá chvíle zkoumání jeho těla a má touha by mě možná přemohla. Musela jsem to zahnat a napila se vody. Když jsem procházela do svého pokoje, uslyšela jsem, Sama, jak si pro sebe něco říká. Šla jsem blíž a viděla Sama, jak ke mně stojí zády a zapíná si opasek na svých kalhotách. Svaly na jeho zádech se napjaly s utažením a mě se zatajil dech. Rychle jsem se otočila a zmizela ve svém pokoji, kde jsem se převlékla do něčeho, co nebude vypadat, jako bych zrovna vylezla z popelnice. A to se mi jakž takž podařilo s kalhotami a obyčejným tričkem. Do malého batůžku jsem si vzala jen to, co bych mohla potřebovat a k tomu jsem přidala obojek. Na sebe jsem si vzala sametku, abych Samovi i sama sobě dokázala, že jsem vlastně v pořádku a všechny tajnosti kolem mě se mě vlastně netýkají.

„Ty někam jdeš?" zeptal se mě Sam.

„Myslela jsem, že se jdeme podívat na to, jak dopadl tvůj dům?"

Sam se zhluboka nadechl. „Řekl jsem, že se jdu já podívat. Ty tu zůstaň."

„Tvá podmínka byl pouze obojek. Sametku už mám na sobě." Ukázala jsem na svůj krk. „A obojek mám s sebou." Ukázala jsem na malý batůžek.

„Já z tebe jednou vážně zešílím Stello." Promnul si čelo. „Ale jelikož už máš na sobě sametku, znamená to, že si s tebou můžu hrát už teď."

Zarazila jsem se a polkla. „Co bys chtěl dělat?"

„Teď se půjdeš převléct do těch úchvatných nových šatů, které tak ráda nosíš do klubu a měla jsi je na sobě při naší zkoušce." Pokynul mi hlavou k pokoji za mnou.

„Ale jak ti mám pomáhat v šatech?"

„Máš s sebou batoh, můžeš si do něj dát něco na převlečení. Nebo ti můžu půjčit něco mého, ale předpokládám, že víc než tričko, košili či mikinu ti půjčit nemohu. Kalhoty bys tahala za sebou po zemi, a to by nebylo příjemné."

JEN PRO TEBE ...Kde žijí příběhy. Začni objevovat