Kapitola 27.

172 3 0
                                    

Nebyla chvíle, abych na něj nemyslela. Snažila jsem se však žít stejně, jako předtím. Chodit do práce, na nákupy, vařit pro sebe a Elie a blbnout s ní. Jednou u nás přespával Pat a já si musela vzít sluchátka a pustit si film, abych vůbec usnula. Se Samem jsme se nekontaktovali. Jen jsem od Pata věděla, že prý začal částečně cvičit doma. Tedy tolik, co mu dovolovala sádra. Opravdu přibral a snažil se vrátit do formy.

„Po práci půjdeme rovnou do čajovny?" ptala se mě Elie před odchodem do práce.

„To se ví, že ano. Dlouho jsem tam nebyla, tak potřebuji slyšet všechny drby." mrkla jsem na ní.

V práci mi děti pomáhaly se odreagovat od myšlenek na Sama.

Jak jsem slíbila, šla jsem po práci rovnou do čajovny, kde jsme se sešly na čajový dýchánek s Elie a Sofií. Elie si stěžovala na školu i brigádu a Sofie se rozplývala nad svou novou prací.

„Nad čím zase přemýšlíš?" vytrhla mě z myšlenek Sofie.

„Jen jsem přemýšlela nad tím, že vás mám hrozně moc ráda." usmála jsem se. „Díky vám jsme se Samem spolu."

„Proč díky nám?" vytřeštila oči Elie.

„Díky vám jsem našla samu sebe a Sam se díky tomu do mě zamiloval."

„Pořád to nechápu." kroutila nad tím hlavou Elie.

„Sam se mi přiznal, že se do mě zamiloval ještě, když jsme byly na škole." zasnila jsem se.

Holky na mě jen nevěřícně zíraly.

„Je to tak. Zná mě už tak dlouho. Pamatujete si, jak jsme šly do školy a smáli jsme se tomu klukovi, který spadl na kole?"

Elie se Sofií jen kývaly hlavou na souhlas. Potom jim svitlo.

„To byl Sam?" zeptaly se současně.

Jen jsem se začala smát nad jejich překvapenými výrazy. Byly v šoku stejně, jako jsem byla já, když mi to řekl on. Jen jsem to nedávala tolik najevo, jako ony.

„Zítra v Euforii." loučily jsme se se Sofií před čajovnou. Doma jsme si hned vybíraly outfity, které si vezmeme na sebe. Venku už byla velká zima, takže šaty nepřipadaly v úvahu. Zvolila jsem tedy černé kalhoty a přemýšlela nad tím, co bych si mohla vzít k tomu.

„Můžu dál?" klepala mi na dveře Elie.

„Jen pojď. Stejně potřebuju poradit, co si vezmu na sebe."

„Kvůli tomu jsem sem přišla. Chtěla jsem ti to dát až zítra, ale zdá se, že to už nevydržím." podávala mi dárkovou taštičku.

Nechápavě jsem se na ní podívala a nahlédla dovnitř. Vyndala jsem z ní černý top, který měl výrazný výstřih do V, dlouhé rukávy na koncích rozšířené. Kolem pasu byl pruh látky, který se kolem něj omotával, aby byla vidět i holá kůže.

Vyskočila jsem do vzduchu a jásala. Hned jsem si to musela vyzkoušet. K těm černým kalhotám to bude perfektní.

„Děkuju Elie. Je to krásné." objala jsem jí.

Následující den jsem se nemohla dočkat, až si ten krásný dar od Elie vezmu na sebe. Večer přišla i Sofie a Finn a ti mi přinesli překrásné dlouhé stříbrné náušnice. Hned jsem si je vzala na sebe. Mému outfitu chybělo už jen jediné. Černá sametka.

Sofie mi udělala velké vlny, takže jsem vypadala, jako bych měla hřívu a Elie si pohrávala s líčidly. Tentokrát jsem neměla oči tak výrazně nalíčené, ale dostatečně na to, aby byly velkou dominantou na mém obličeji. Na rty jsem si dala jen jemný lesk a vyrazily jsme.

JEN PRO TEBE ...Kde žijí příběhy. Začni objevovat