Jizvy na duši | drastoria ✔

16. Nečekaná návštěva

𝐀𝐒𝐓𝐎𝐑𝐈𝐀

S Elizabeth k úspěchu nedošla. Nikdy kolo nevlastnila, ani na něm neuměla jezdit. Astoria ji proto nechala pokračovat v práci a se sklopenou hlavou se vrátila na verandu, kde spatřila Narcissu, jak se spokojeně usmívá na Draca, který klopil úsměv k zemi.

„O co jsem přišla?"

Draco zvedl hlavu a usmál se. „Máš to kolo?"

Astoria zakroutila hlavou. „Neuspěla jsem."

„Draco zrovna říkal, že by rád zjistil, jak ta mudlovská věc funguje," rýpla si Narcissa, „to je tedy škoda."

Blonďák svou matku obdařil podrážděným zamračením, za to Astorii její oznámení zaujalo.

„To bys vážně chtěl?"

Když viděl, jak se zeleň v jejích očích rozzářila, nemohl přiznat pravdu. V duchu matku proklínal, ale ve skutečnosti se slabounce usmál a lehce přikývl. Astorii to vážně potěšilo, proto po zbytek dopoledne nemluvila prakticky o ničem jiném.

Nezajímalo ji, že patřila do Posvátné osmadvacítky. Už jako malá holka, dávno před tím než Daphne nastoupila do Bradavic, ráda chodila na dětské hřiště v Somersetu, kde si hrály bohaté děti. Jelikož Astoria projevila svou magii kvůli prokletí až v devíti letech, měla k nim podstatně blíž než k vlastní sestře. Ta ji však sledovala jako ostříž a kdykoliv se nad ni nějaké jiné děvče povyšovalo, záhadným způsobem spadlo z kolotoče nebo klopýtlo o vlastní nohu.

Byly to hezké časy, na které Astoria vzpomínala s úsměvem.

I po letech, kdy už ji na dětská hřiště neužilo, vyhledávala mudlovskou zábavu. Často navštěvovala s Daphne mudlovské kino. V roce 1999, když skončila svůj pátý ročník podruhé – jelikož poprvé její výsledky nebyly kvůli Bitvě o Bradavice uznány –, zašla dokonce k mudlovskému tatérovi a nechala si nad loket vytetovat malou hvězdičku. Doposud o tom nikdo nevěděl, takže díky mudlovi Miguelovi měla své maličké tajemství. Ve stejném roce, osmého července, se vloupala do Wembley Areny, kde s Romildou Vaneovou tancovaly na písničky od mladičké zpěvačky. Astoria už si ani nepamatovala, jak se jmenovala, jen věděla, že její příjmení bylo Twainová. Jako Mark Twain, jeden z nejznámějších mudlů.

Vzhledem k tomu všemu se však začínala obávat, že ji Draco nebude chtít takovou, jaká je ve skutečnosti. Jelikož ale ještě nikam v jejich sbližování nepokročili, tak se nemusela bát vůbec ničeho. Pořád se mohla sbalit a zmizet, než aby ho znechucovala svými oblibami v mudlovských zvycích a způsobech zábavy.

Po obědě odešla do knihovny, aby uklidila zpět Stropkovu knihu, kterou nakonec vůbec nepotřebovala; jestliže Narcissa nechtěla Pansy pod svou střechou, nehodlala její zákaz porušovat. Opět si tedy přitáhla židli, aby viděla na onu mezeru mezi knihami a za pomoci kouzla Wingardium Leviosa ji uklidila.

Když seskočila dolů, z kapsy jejího kardiganu vypadl pomuchlaný dopis.

Sladká Romilda, ozvalo se Astoriinou myslí, už bych jí měla odepsat.

Jako pokaždé však dopis zastrčila do kapsy s tím, že jí večer určitě odepíše. Jenže to neudělala. Dopis s sebou nosila bezmála tři měsíce, ale nikdy nenašla čas ani touhu své bývalé kamarádce odepsat. Zažily toho spolu tolik, ale s koncem školy Astoria neměla Romildě co říct. Odcizily se, jejich cesty byly zcela opačné – Astoria zůstávala v Anglii, zatímco Romildu touha po poznání světa odvála do Ameriky. Nitky jejich přátelství roztrhaly vlny oceánu.