Jizvy na duši | drastoria ✔

18. Kvůli tobě

𝐀𝐒𝐓𝐎𝐑𝐈𝐀

Vrátila se celkem brzy. Ručičky na hodinkách ukazovaly půl osmé večer, což je opravdu brzy na zakončení dámské jízdy. Ale i když se děvčata náramně bavila, Ginny nakonec musela odejít s omluvou, že u nich je na návštěvě Harryho kmotřenec a ona potřebuje zjistit, jestli náhodou nezbořili barák.

Astorii to nevadilo, do sídla Malfoyových se vracela v dobré náladě, ačkoliv jí ohnivá whisky lezla trochu na mozek. Málem se špatně přemístila, potom několikrát zakopla po cestě k bráně a ještě nastartovala výstražný systém panství, když se pokoušela přelézt bránu. Ta ji samozřejmě nehodlala pustit a několikrát ji shodila na špinavou zem.

Už to zkoušela počtvrté, když se nad ní ozval pobavený smích.

„Co to děláš?" ptal se Draco s rukama zkříženýma na hrudi. Astoria se válela v prachu na zemi a držela se za odřené koleno.

„Pitomá brána!" naříkala nešťastně. Draco zůstával stát, tak jak byl, jen lehce mávnul hůlkou, aby se brána otevřela.

„Řekl bych, že je docela chytrá, když sem nepustí jen tak někoho, kdo se snaží přes ni lézt."

Astoria se vyškrábala na nohy a celá udýchaná se snažila očistit alespoň část svého slabého kabátku.

„Nejsem jen tak někdo," dušovala se. Draco se musel uchechtnout.

„Ne? A kdo tedy jsi?"

„Astoria-láska-tvýho-života-Greengrassová," zamrmlala, než k němu vyrazila, ale škobrtla o vlastní nohu. Málem by upadla, ale Draco ji pohotově zachytil oběma rukama. „Právě jsi chytil hvězdu!"

Draco zakroutil hlavou. „To mám ale štěstí."

„To jo," zamumlala spokojeně.

„Pojď, dovedu tě do postele," naléhal, ale Astorii jako by to náhle probralo z toho alkoholového opojení, do jakého ji Ginny dostala.

„To ne! Takhle mě Cissy nemůže vidět!" chytila se za tvář a třeštila na Draca oči. „Co si o mně bude myslet, když mě takhle uvidí? Promerlina, mně je zle."

„Klid," pokoušel se ji postavit zpátky na nohy. Byla sice těžší, než vypadala, ale při pohledu na Draca to vypadalo jako hračka.

Když ji ještě několikrát musel zvedat ze země a vysvětlovat, že Narcisse bude její opilost ukradená, rozhodl se, že to prostě vzdá. Zhruba v polovině cesty, odkud vedla klikatá cestička k bludišti, se posadil na zem a Astoria se sesunula k němu.

„Konečně jaro, viď?" breptala. Ona teda breptala pořád něco, ale teď už z ní musel mít minimálně silné bolesti hlavy. Už mu totiž oznámila, že jestli Ginny Weasleyová nebude její nejlepší kamarádkou, tak se rozbrečí, že je totiž Ginny naprosto boží osoba a že je dokonalá. Pak ale také tvrdila, že až příště Weasleyovou potká, tak ji nakope do zadku za to, že ji tak opila.

„Ano, jaro je fajn," uznal Draco. Astoria se hlavou opřela o jeho rameno a spokojeně oddychovala. Chvíli mlčela.

„Draco?"

„Hm?"

Zvedla k němu zrak. Jeho ostré rysy se ve svitu měsíčního světla vyjímaly a jeho odraz zářil v šedivých očích. Všechno, co mu chtěla říct, při pohledu na něj zapomněla, jak krásný byl. Ale když se na ni zvědavě podíval, došlo jí, že to ona ho oslovila.

„To už máme to rande při měsíčku?" nadhodila s úsměvem.

„Jsi opilá, nerad bych využíval situace," uznal. Astoria si povzdechla.