Mine hero, Mine life |N.H.|✔️

6.Díl

V minulém díle:

Mia's POV

Probudila jsem se kolem půl desáté, zkoukla instagram, facebook a twitter. Pak jsem se šla vysprchovat a namalovat se. Po celém domě bylo ticho a to bylo divný, buď Elis ještě spí nebo někam šla. Sešla jsem schody a vydala se do kuchyně kde ležel lísteček a na něm stálo "Dobré ráno Mio:), šla jsem s Niallem ven. Nevím v kolik se vrátím. Elis xx ;)" Došlo mi, že se jen tak nevrátí, tak jsem si udělala palačinky s marmeládou a čaj. Po snídani jsem se rozhodla, že si udělám popcorn a půjdu si lehnout do postele a budu koukat na filmy a celý den se budu jenom válet. Když bylo půl 10 večer, viděla jsme, že přijíždí nějaké auto, podívala se z okna a byl to černý Range Rover a z něho vystupovala Elis. Běžela jsem ultra rychle po schodech, že se doteď divím že žiju. Nečekala jsem než se dveře otevřou ale otevřela jsem je já. Stála tam překvapená Elis. Donutila jsem ji aby mi řekla co se dělo celý večer.

__________________________________________

Elis's POV

„Mio, já se jdu osprchovat a lehnout si. Dobrou"

„Dobrou" odpověděla mi Mia

Vyšla jsem schody a zamířila si to přímo do mého pokoje, máme výhodu, že se nemusíme dělit o koupelnu jelikož každá máme svojí v pokoji. V pokoji jsem si vzala pyžamo a šla se vysprchovat. Už vysprchovaná jsem si sedla na postel a začala se odličovat a přitom poslouchala písničky. Asi po 10 minutách jsem byla odlíčená a ulehala do postele a usla.

Mia's POV

Když Elis odešla spát. Ještě jsem chvilku koukala na televizi na Hunger Games a to je můj nejoblíbenější film. Po asi hodině jsem byla unavená a šla taky spát. Na sprchování se vykašlala jen se převlíkla a lehla do postele. A během 5 minut usla.

Druhý den:

Elis's POV

Ráno mě probudil zvonek. Líně jsem vstala a šla se podívat kdo to zvoní. V chodbě jsem se podívala do zrcadla aby se mě dotyčný nelekl. Otevřela jsem a tam stála zase nějaká gorila v černém obleku a s černými brýlemi.

„Dobrý den, něco potřebujete?"

„Dobrý, jste slečna Elis Čechová?" zeptal se mě ten chlápek.

„Ano, stalo se něco?"

„Nestalo, jsem od pana Nialla Horana. Tohle vám posílá." řekl a podal mi obálku.

„Děkuji, nashledanou" řekla jsem mile a usmála se.

„Není za co, nashle" řekl neutrálně a trošičku se usmál.

Zabouchla jsem dveře a i s obálkou šla k sobě do pokoje. Sedla si na postel a pomalu otvírala obálku. Otevřela jsem ji, vytáhla dopis a začala číst.

=============================

Wau, jste úžasný už tu je 69 riders. Mám neuvěřitelnou radost :) Děkuju moc moc všem co to čtete ;). Omlouvám se za kratší část ale dneska a zítra jsem pryč tak jsem chtěla přidat aspoň 1 část. Užívejte prázdniny a ještě jednou moc děkujuuu :))