Mine hero, Mine life |N.H.|✔️

12.Díl

V minulém díle:

Snědla jsem si jogurt s bagetkou, vyšla schody do mého pokoje, převlékla jsem se do pyžama které bylo zase složené z Niallova trička a mých oranžových kraťásků. Niallovo tričko pořád vonělo po jeho parfému a proto mi ho to připomínalo. Usínala jsem a přitom myslela na Nialla.

_________________

Druhý den:

Ráno proběhlo stejně jako každý den. Na snídani jsme si s Miou šli do Starbucks, já si dala vanilkové laté a 2 mufiny, Mia si vzala karamelové laté,1 mufin a 1 koláček.

„Elis, já si ještě zajdu do lékárny dokoupit si prášky tak běž napřed"

„Dobře"

Před Starbucks jsme se rozdělily a každá šla na druhou stranu. Asi po 5 minutách cesty domů mi zapípal mobil oznamující smsku.

N: Ahooj princezno, dneska ti to móc sluší :** Niall xx zastavila jsem se a divila se jak ví co mám dneska na sobě

E: Ahooj, jak víš co mám na sobě? :* Elis xx

N: Otoč se :)* Niall xx přečetla jsem si zprávu a otočila se. Stál tam. Rozeběhla jsem se a skočila mu do náruče, zatočil semnou ve vzduchu a dal mě na zem.

„Jak víš, že jsme byli ve Starbucks?" zeptala jsem se ho.

„Nevěděl, šel jsem si pro laté a pak jsem vás viděl odcházet a tak jsem šel za tebou a napsal ti smsku" řekl a usmál se.

„Ahaa" a úsměv mu opětovala.

„A co budeme dělat?" zeptala jsem se ho protože já vůbec neměla ponětí.

„O něčem bych věděl, ale je to překvapení" řekl a já se začala bát co vymyslel.

„Néé řekni mi to prosíím" škemrala jsem a dělala smutný obličeje ale na něho to zjevně nefunguje.

„Lásko za 1) ti to neřeknu protože by to nebylo překvapení promiň a za 2) tyhle obličeje na mě nefungujou"

'Sakra' zanadávalo moje podvědomí.

Došli jsme k Niallovému černému RR a Ni mi otevřel dveře, pak nastoupil on a auto se rozjelo.

„Zavři oči"

„Nee" zaprotestovala jsem

„Prosíím"

„Mmm ...... Noo tak dobře"  svolila jsem nakonec a oči zavřela.

„A nepodváděj"

„Neboj se" Cesta trvala asi 20 minut a Niall parkoval. Otevřel mi dveře, já vystoupila a on zamknul auto. Ni mě vedl asi 15 metrů po štěrku a pak dalších 30 metrů po trávě.

„Tak, teď můžeš otevřít oči" otevřela jsem oči a hádejte kde jsme byli ... 

=====================

 Omlouvám se že je kratší ale nebyl čas :)