KAPITOLA 6

155 10 4
                                    

Chvíli sem na něj civěla, než se mě zeptal: "Začínám věřit na osud."

Byl to Ben. Jeho úsměv sahal od ucha k uchu.

"To sis zjistil, kde mám pokoj?"

"Ne ne, kluci mi vzali rovnou kartu, takže jsem mohl jít hned do pokoje, když jsem byl tak dlouho v autobuse, kde si mě nechala."

"Já tě tam nenechala. Už jsem byla zvědavá na svůj pokoj. To ty si tam zůstal."

"Je tu nádherně," zadíval se na moře, "romantika z toho jen srší." Když mi to říkal, koukal mi do očí a nakonec na mě mrkl.

"Být tady s přítelem, to by byla ideální dovolená." Začala jsem ho zlobit.

"Ty máš přítele?" zeptal se mě s náznakem zklamání v hlase.

"Nemám."

Byla na něm vidět úleva.

"Ale kdybych měla, jela bych na dovolenou právě sem. Kdybych na to teda měla," dodala jsem.

"Taky bych sem jednou vzal svojí holku."

To jsem si mohla myslet. Začne se mnou flirtovat zadanej kluk, kterej se mi moc líbí, ale nemůžu ho mít. Nebudu někomu přebírat kluka. Taková nejsem.

"A ty máš přítelkyni?" zeptala jsem se ho s nadějí.

"Nemám," odpověděl mi.

Začali jsme se oba smát.

"Proč jste jeli zrovna sem?" zeptala jsem se ho na další otázku.

"Protože na Malorcu se asi jen tak nedostaneme. Velký plat, dostatek volného času a hodně aktivit, které se tu dají dělat po večerech." Znovu na mě mrkl.

Trochu jsem se začervenala.

"Pěkně se mi s tebou povídá, ale půjdu si lehnout," řekla jsem mu.

"Tak dobrou noc skoro spolubydlící."

Odešla jsem do svého pokoje, převlékla se do tílka a kraťásků na spaní a zalehla do postele. Byla tak obrovská pro jednoho člověka.

To budou zajímavý 2 měsíce, pomyslela jsem si. Když jsem zavřela oči, pořád jsem před sebou viděla jeho úsměv. Nakonec jsem ale usnula.

Ráno jsem otevřela oči a před sebou uviděla Bena. Stál těsně u postele.

"Co tady děláš?" zeptala jsem se ho překvapeně. "Jak si se sem dostal?"

"Nemluv a užívej si to," řekl mi a sundal si tričko. Naskytl se mi pohled na jeho sexy tělo s tetováním. Mohla jsem na něm oči nechat. Měl kraťasy tak nízko, že jsem jenom mohla chvíli počkat než uvidím něco víc než jenom jeho břišní svalstvo. Začal ke mně lézt po čtyřech až se dostal těsně ke mně. Vůbec jsem to nechápala.

Pohladil mě po tváři. Zlehka mi nadzvedl hlavu a chystal se mne políbit. Naše rty se už skoro dotýkaly a já cítila v břiše motýlky. Zjistila jsem, že moc chci, aby to udělal.

Když v tom mě Abi probudila. Nejdříve jsem nechápala, co se to vlastně stalo, ale pak mi došlo, že to byl jen sen.

"Co blbneš? Proč mě budíš?" řekla jsem jí naštvaně.

"Nebejt mě, tak přijdeš pozdě." Ušklíbla se Abi.

"Jak si se sem dostala? Vždyť mám dveře zavřený."

"Přelezla jsem zábradlí, vždyť je nízký. A dělej, už nemáš moc času."

Rychle jsem si na sebe dala trochu make-upu, udělala linky, nanesla řasenku a dala si trochu lesku na pusu. Udělala jsem si rychlý copánek na levou stranu a rychle začala hledat, co si vezmu na sebe. Nakonec jsem si vzala bílé kraťásky, fialové tílko a bílé žabky.

Rychle jsem si ještě vyčistila zuby v koupelně a byla jsem hotová.

Když jsem přišla zpátky do pokoje, uviděla jsem Benovo tričko. Rozhodla jsem se, že mu ho ještě nevrátím. Pořád tak nádherně po něm vonělo.

"Už budeš?" křikla na mne Abi ze svého pokoje.

"Já můžu." Otevřela jsem dveře na chodbu a s Abi jsme vyrazily do přízemí.

Na obrázku máte Benovo tričko. Doufám, že se vám můj příběh stále líbí :) ♡

Beach, Sun, Sea and Part-Time JobKde žijí příběhy. Začni objevovat