KAPITOLA 24

72 3 2
                                    

Dveře výtahu se otevřely a já vystoupila v 6. patře. Pustili mě z pokoke o něco dříve než ksme se domluvili s Benem, a tak jsem se rozhodla, že ho překvapím na jeho pokoji.

Jen co jsem udělala  jeden krok z výtahu, zahlédla jsem na koberci ještě nezaschlé mokré skvrny. Co se to tu stalo?

Šla jsem dál. Můj pokoj měl nové dveře. Poznala jsem to podle toho, že v dolním pravém rohu nebyla nalepena samolepka palmy. Vyštrachala jsem z kapsy kraťasů kartu a snažila se otevřít dveře. Nešlo to. Koukla jsem se znovu na číslo pokoje. Byly to moje dveře.

Rozhodla jsem se jít tedy rovnou k Benovi. Naštěstí měl otevřeno, takže jsem ho nemusela budit otravným klepáním.

Spal tam jako roztomilé malé nemluvně. Rozhodla jsem si k němu nenápadně lehnout. Trochu sebou pohnul a následně otevřel oči.

"No, dobré odpoledne," usmála jsem se na něj.

"Ty už jseš tady? Vždyť jsem tě měl vyzvednout." Byl chudinka celý zmatený.

"Pustili mě dříve, tak jsem se rozhodla tě překvapit. Docela bych něco zakousla. Co ty?"

"Třeba mě?" zažertoval.

Co mi jiného zbývalo než ho políbit.

"Tak já pro něco dobrého dojdu a ty tu mezi tím odpočívej ano?" navrhnul mi.

"No, já jsem se chtěla osprchovat, ale nefunguje mo karta od pokoje. Nevíš náhodou proč?"

"O všem si popovídáme u jídla, ano?" zvedl se, zaštrachal ve skříni a podal mi zelené tričko s bílým nápisem a tmavé boxerky. "Tady máš," podával mi to, "a klidně běž tafy do sprchy. Půjč si co budeš chtít." Mrkl na mě. "Zvládneš to tu nebo mám počkat?"

"Běž, já to zvládnu," odpověděla jsem mu.

"A na co máš chut?"

Kousla jsem se do spodního rtu. Přece mu nemůžu říct, že bych si nejraději dala jeho. Místo toho jdem mu celá rudá nadiktovala mé přání.

"Pro tebe všechno," políbil mě na čelo, vzal si kartu od pokoje, mobil a odešel.

Na nic jsem nečekala a zamířila přímou do koupelny. Vypadala přesně jako ta moje. Čisté oblečení jsm dala na skříňku a začals se svlékat. Když jsem uviděla své nahé tělo v zrcadle, moc pěkný pohled to nebyl. Měla jsem modřiny po celých rukách, hlavu ještě stále obvázanou obvazem a mírně načervenalou tvář.

Raději jsem rychle zalezla do sprchy a nechala teplé kapky dopadat na mé rozbolavělé tělo.

Vzala jsem si Benův sprchový gel, který měl položený na poličce. Voněl božsky.

Když už jsem měla horlé sprchy až až, rozhodla jsem se vylézt. Opatrně jsem se osušila Benovou osuškou a vzala si na sebe jeho oblečení, co mi dal. Musela jsem uznat, že v tom vypadám docela sexy.

Uslyšela jsem cvaknutí dveří, a tak jsem rychle posbírala své oblečení a vyšla z koupelny. Ben zrovna poklàdal velký tác na postel.

"Už si někdy objedvala v posteli?" usmál se.

"Jen když jsem byla jako malá nemocná."

"Tak prosím, má princezno." Chtěl si mě přitáhnout za pravé zápěstí, jenže jakmile se ho jen dotkl, sykla jsem bolestí.

"Promiň, vůbec jsem si to neuvědomil," omlouval se a vkládal mi polibky na postižené místo.

"To je dobrý. Dobrou chuť."

Ben pro mne přinesl těstovinový salát s kuřecím masen a sýrem, přesně tak, jak jsem tobměla ráda. Pro sebe si vzal pizzu se šunkou a sýrem. K pití jsem měla na výběr pomerančový nebo jablečný džus a jelikož jsem se nemohla rozhodnout, jaký si dát, podělili jsme se.

...

"Takže, co si teda ze včerejšího večera pamatuješ?" prolomil chvíli ticha Ben, když jsme jedli.

"Jak už jsem ti říkala," začala jsem, "přede dveřmi jsem měla vzkaz, že se máme večer sejít u mola pod palmou. Domlouvali jsme se, že si večer uděláme ve dvou, tak jsem myslela, že si připravil nějaké překvapení. Tal jsem tam šla. Pak užcsi jen pamatuju, jak jdem ležela dole na ambulanci."

"Doktor mi říkal, že by sis snad do pár dní mohka na všechno vzpomenout."

"Ráda bych zašla na molo, třeba bych si vzpomněla, kdo za tohle všechno může." Ukázala jsem na svoji hlavu. "Jak si mě vůbec našel?"

"Všichni z party jsme se sešli u baru, jen ty jsi chyběla. Hledal jsem tě snad všude, ale nikde jsem tě nemohl najít. Nakonec jsem šel znovu do tvého pokoje, jestli ses náhodou nevrátila. Slyšel jsem, jak naříkáš, a tak jsem vyrazil dveře do pokoje a následně i do koupelny. Seděla si tam tak bezvládně. Všude kolem byla krev. Zachroptila si na mě, ať ti nic nedělám, ať tě nechám být. Pak už si omdlela."

Začínali se mi vybavovat střípečky té včerejší noci, jak sedím na zemi v koupelně, strachy se třesu, že přijde. Ale kdo?

"Ráda bych si lehla a na chvíli usnula. Všechno mě nějak vyčerpalo."

"Chceš si vzít ještě prášek na spaní? Doteď si byla schopná usnout jenom s ním." Byl tak roztomilý, když byl starostlivý.

"Zkusím to bez prášku."

"Nepustíme si něco, k tomu usínání?"

"Tak jo." Ráda jsem usínala u filmů nebo hudby.

"A co posloucháš?"

"Všechno, kromě dechovky, metalu a takovéhle hudby."

"Tak pustíme nějakou pomalou." Chvilku mačkal na mobilu různé tlačítka, až se ozvala pomalá píseň. Vůbec jsem ji naznala. Ulehla jsem na pravý bok. Ben si lehl za mne a objal mě svými silnými pažemi. Bylo mi tak krásně. Ještě, že jsem sem jela.

...

Kde to jsem? Otevřela jsem oči, ale nic jsem neviděla. Rukama jsem nahmatala písek. Mořský vánek si mi pohrával s vlasy. Co se to děje?

Najednou mě někdo chytil zezadu za rameno.

"Tak si dostala můj vzkaz," řekl hlas za mnou. Strachy jsem se třásla. Vysmekla jsem se mu a začala utíkat. On mě ale dohnal, strhl na zem a začal ze mě rvát tričko. Neviděla jsem mu do tváře. Nepoznávala hlas. Byla jsem bezradná. Stále dokola řval mé jméno, když mi rval kraťasy z těla.

"Jess, Jess, Jess..."

"Jess, Jess, Jess, probuď se," znenadání jsem otevřela znovu oči. Ben bezradný klečel na posteli, ruce měl na mých ramenou.

"Co se stalo?" Byla jsem celá vyděšená.

"Nejspíš si měla noční můru, jsi celá úplně zpocená, házela si s sebou a křičela."

"On mě chtěl znásilnit," vykoktala jsem ze sebe.

Nic neřekl, jen si mne přitáhl k sobě, škrábal po zádech, a už nepustil.

 Chtěla jsem díl přidat už dřív, ale nějak se mi nepovedlo ho přidat.  Ale tak, hlavně, že už ho tu máte :D. 

Vím, že už jsem to tu jednou psala (nakonec jsem se k tomu ale nedostala). Mám teď dva týdny čas, tak pokud chcete, abych si přečetla nějakou vaší povídku, stačí, když mi do komentářů napíšete jméno příběhu a já si ho mile ráda přečtu. Raději čtu již dokončené povídky, ale pokud nějakou zrovna píšete, určitě ji v komentářích taky zmiňte :)

Budu také ráda za jakékoli připomínky k příběhu.

Moc vám děkuju, že příběh čtete :) 

S láskou,

Haňulle 

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Jul 29, 2016 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Beach, Sun, Sea and Part-Time JobKde žijí příběhy. Začni objevovat