Beach, Sun, Sea and Part-Time Job

KAPITOLA 12

"Ty jsi mě sem v noci odnesl?" vykoktala jsem ze sebe.

"Ano." Culil se na mne a sedl si na okraj postele.

Znovu jsem se koukla ještě jednou pozorně pod peřinu. Měla jsem na sobě spodní díl krajkového prádla, ne plavky, které jsem měla včera večer na sobě. Dala jsem deku opět dolu. Nevěděla jsem, co mám dělat. Jak mu mám jít teď z očí? Chtěla jsem se mu chvíli vyhýbat, ale jak, když právě sedí v mém pokoji na posteli a zírá na mě s úsměvem?

"Děje se něco?" zeptal se mě.

"Já, já..." Nemohla jsem popadnout dech. Taková hanba.

"Je ti dobře?"

"Není, ale o to nejde," dostala jsem ze sebe.

Koukal na mne a já zase na něj. Nakonec jsem našla odvahu. "Ty jsi mě převlíknul?"

"Chtěla bys, abych to udělal?" Když to říkal, pohnul při tom pravým obočím směrem vzhůru.

"Ptám se vážně," řekla jsem mu zarmouceně.

"Chtěl jsem, ale Abi mi byla v patách a rozhodně mi řekla, že to zvládne sama."

Spadl mi obrovský balvan ze srdce. Jupí, jupí, jupí... znělo mi hlavou.

Tak jsem se radovala, že jsem až vyskočila z postele. Že bych se neměla tolik radovat mi došlo, až když jsem radostí objala Bena. On ale seděl jako přikovaný.

"Proč se tak raduješ? Já ti chtěl jen pomoc."

"Promiň, já." Došly mi slova.

Zvednul se a chtěl odejít.

"Počkej," zavolala jsem na něj. On zastavil, otočil se a čekal, co řeknu. "Moc ti děkuju, že jsi mě odnesl do postele. Já jen... v první chvíli jsem si myslela, že jsi mě viděl nahou a to bych se musela propadnout hanbou do země." Přiznala jsem mu. To už jsem stála těsně u něj a objala ho. On objetí opětoval.

"Ale proč? Vždyť máš nádherný tělo."

"Ale prosimtě."

"Já mluvím pravdu." Koukali jsme se zpříma do očí a já cítila, že co nevidět se políbíme. V okolí břicha mi létali motýlky jako pominutí.

Jenže právě na potvoru musela vtrhnout do pokoje Abi.

"Jess, vstá...," nestačila to ani doříct. Jediné, co udělala, bylo, že na nás začala zírat s otevřenou pusou.

S Benem jsme od sebe rychle odskočili. Sakra Abi...nadávala jsem v duchu.

"Měla bych vás tu nechat o samotě," vykoktala Abi.

"Ne. Já půjdu." Rozhodl Ben a odešel z pokoje.

Jediné, co jsem byla schopna v tuhle chvíli udělat, bylo skočit do postele a zavrtat hlavu do polštářů.

"Co to bylo?" řekla po nějaké chvíli Abi.

"Ty se ptáš, co to bylo?" odpověděla jsem jí naštvaně. "Kluk, kterej mi chtěl dát právě pusu a chtěl to posunout dál, utekl, protože někdo neumí klepat a vyrušil nás. Jemu došlo, co by udělal za chybu, kdyby si se mnou začal."

"Ale prdlačku."

"Tak mi to laskavě vysvětli. Proč se se mnou chtěl jednu chvíli líbat a v další vteřině vypálil jak namydlenej blesk."

"Třeba potřeboval na záchod."

"Tomu snad ani ty sama nevěříš."

"Promiň."

"To je dobrý, aspoň vím, na čem jsem."

"Já si myslím, že budete spolu."

"Po tomhle si myslím že ne. Měla bych se nachystat na snídani. V jakým stylu bude dnešní jídlo?"

"Kanada."

"Tak to jsem zvědavá."

...

"Už budou ty palačinky? Zrovna došly," slyšela jsem za sebou křičet jednu dívku.

V kuchyni to vřelo v plném proudu a úžasně vonělo. K snídani toho měli hosté požehnaně. Měli na výběr palačinky a vafle s javorovým sirupem a k tomu si mohli nasypat jahody, borůvky, ostružiny či brusinky. Dále na stolech mohli najít jablečný koláč, osmažené toasty namočené ve vejci, orestované banány či osmaženou slaninu. V ošatkách byli různé druhy pečiva a v mísách bylo ozdobně podáváno všelijaké ovoce.

Už mi dost kručelo v břiše, protože jsem ráno před prací nic nesnědla. Naštěstí už jsme brzo měli končit.

...

Odbila desátá hodina, kdy už jsme přestávali nosit na stůl a mohli sníst, co zbylo. Hned jsem si na talíř nandala pořádnou porci palačinek s javorovým sirupem a posypala si to pěknou porcí borůvek. Byla to delikatesa.
"Nechceš jít do posilovny?" zeptala se mě Abi.

"Teď, když toho sním tolik? Možná až odpoledne. Nechceš jít se jen tak opalovat?"

"Tak ok. Ale pak zajdeme do posilovny."

"Souhlasím."

Šly jsme se převléknout, vzaly si plážové tašky a vyrazily na pláž.

Za celé dopoledne a přes poledne jsme kluky neviděly a já si byla jistá, že se mi Ben straní. Achjo. Proč se mnou tak flirtoval? A pak uteče jak malej kluk. To jsem zvědavá, jak se tu budeme dva měsíce obcházet.

Strašně moc vám děkuji za vaše votes a komentáře. Děláte mi ohromnou radost ♡

Na obrázku Jessina snídaně :)