Lepší život

🦋4🦋

✨ Krásné počteníčko, sluníčka ✨

Najednou si promnul zátylek a skřivil svou tvář do nepřirozeného grimasu.
Postavila jsem se a zkusila mu sáhnout na ten zátylek. Měl ho pěkně stuhlý. Začala jsem mu ho masírovat a on mně nechal.
Po patnácti minutách se i uvolnil a mně šlo masírování lépe.
Po dalších patnácti minutách jsem skončila svou masáž a sedla si zpátky na místo.

"Děkuji." Poděkoval jsem s vděčným úsměvem a zkoušel pokývat hlavou. Krk mně sice nebolel ale migréna byla stále.
Všiml jsem si, že mně celou dobu pozoruje a pak si vzala blok a psala.

*Trpíš na bolesti hlavy?

Napsala jsem a podala mu blok.

"Už od puberty mám často migrénu. Naučil jsem se s ní žít." Prozradil jsem ji po přečtení vzkazu.

*Můžu něco zkusit ale bude potřeba aby sis lehl

Napsala jsem a dala mu to přečíst.

Mírně jsem se usmál při čtení vzkazu. "Mně už nepomůže nic, Sachi." Pronesl jsem smířeně.

*O to víc mně láká zkusit na tobě mou metodu. Prosím, Sane, dovol mi to

Napsala jsem a podala mu blok.
V Japonsku jsem se naučila jednu metodu a už ji zkusila na jednom člověku. Ten člověk taky trpěl na migrénu a pomohlo mu to. Sice jen dočastně.
Má učitelka mi říkala, že mám kouzelné ruce.

Chvíli jsem uvažoval a pak na to kývl. "Stejně nemám co stratit, takže máš mé svolení. Bude stačit když si lehnu na pohovku?" Optal jsem se.

S úsměvem jsem kývla a promnula si ruce. Přistoupila jsem k Sanovi a začala mu masírovat čelo a spánky.
Naznačila jsem mu aby se uvolnil a zavřel oči. Kývl na souhlas a učinil tak.
Nemohla jsem si nevšimnout těch jeho plných rtů, které lákaly k polibku. Soutředila jsem se na masáž i když to šlo těžce.

Ležel jsem na gauči a snažil být uvolněný. Cítil jsem její prsty, jak tančí po mém čele a spancích. Zavřel jsem oči a užíval si to.
Po pár minutách jsem i cítil jak migréna ustupuje. Nemohl jsem tomu uvěřit.
Cpal jsem se různou chemii a vyzkoušel různé procedúry ale nic nezabíralo a pak příjde tahle dívka se svými kouzelnými prsty a migréna je pryč. Radoval jsem se ve své hlavě.

Najednou mi poklepala na ramena a já otevřel oči. Sachi se nade mnou skláněla a na tváři měla úsměv. Neodolal jsem a úsměv opětoval.

Popadla jsem blok a napsala:

*Jak se cítíš?

Dala jsem mu to přečíst a pozorovala jeho tvář.

"Musím uznat, že mnohem lépe. Máš vážně šikovné ruce." Pronesl jsem s úsměvem a podal jí zpátky ten blok.

*Je to bohužel jen dočastné. Tři až pět dní ale stále lepší než nic.

"Jsem rád i za ty tři dny. Děkuju ti, Sachi." Poděkoval jsem s úsměvem. "Prášky, které jsem měl na migrénu mi buď zabraly na jeden den nebo vůbec." Informoval jsem ji a podal ji blok, na který se natahovala.

*Spíš bych ti doporučila bylinkový čaj než prášky. Nebo i koupele na uvolnění.

Podala jsem mu blok.

"Vyzkoušel jsem různé procedúry a nic nezabralo. Bylinkové čaje moc nemusím ale pokud mi to pomůže, tak je zkusím." Pronesl jsem po přečtení vzkazu.
Měla zkloněnou hlavu a zamyšlený výraz. Vypadala překrásně. Jeden pramen vlasů ji spadl do tváře. Dal jsem jí ho za ucho a ona se polekala. "Neboj se, já ti neublížím." Pronesl jsem tiše. Chudinka musela si projít peklem když se lekla i jemného doteku.

*Já vím. Cítím to.* Naznačila jsem znakovou řečí. "To je dobře a co ještě cítíš?" Pronesl s úsměvem a já byla v šoku. *Ty umíš znakovou řeč?* Optala jsem se ho překvapeně a on se zasmál. Byl to ale smutný smích. "Ano. Musel jsem se jí naučit. Moje máma ztratila sluch než umřela." Pronesl. *Aha. Tvé maminky je mi líto. Kdy se to stalo?* Ptala jsem se. "Je to asi devět měsíců." Odpověděl smutně. *Promiň, nechtěla jsem tě rozesmutnit.* Naznačila jsem mu. "Jsi vážně hodná." Poznamenal a ukazováčkem mě jemně přejel přes tvář. *Díky ale to ty taky.* Ukázala jsem mu s úsměvem. "No, bez komentáře." Pronesl rozpačitě a já se usmála ještě víc. "Tak měli bychom zajít na nákup ať neumřeme hlady." Poznamenal a postavil se. Já si hladila Jahoa, když jsem ucítila poklepání na rameni. Otočila jsem pohled na něj. "Jdeme nakoupit." Oznámil mi a podal mi ruku. Kývla jsem s úsměvem na souhlas a přijala jeho ruku.

✨ To by continued...✨