✨ Krásné počteníčko, sluníčka ✨
"Gratuluji." Pronesl Seonghwa a objal mně. Přátelsky mně poplácal po rameni. "Pokud vám někdy poleze na nervy, dejte mi vědět." Pronesl na Sachi. Ta se uchechtla a naťukala na mobil: *Nebojte se, já si ho srovnám do latě. Zatím je poslušný jako beránek.
Seonghwa si to přečetl a usmál se. "Dobrá vy spekulanti, projdu s Jahoem park a pak si tě vyzvednu." Pronesl jsem a s úsměvem a políbil jsem Sachi. Kývla na souhlas.Je to už nějaký ten pátek, co jsem chtěl se Seonghwou rozebrat vztah s Hongem ale on mlčel a vypadal utrápeně. Snad bude mít Sachi více štěstí a pomůže jim ve vztahu.
Sedli jsme si na lavičku a já hned napsala na mobil vzkaz: *Něco vás trápí, cítím to.
Dala mu to přečíst a sledovala ho. Smutně si povzdechl. *Ano Sachi, trápí. Díky Joongiemu mně dohnala minulost.
Napsal a dal mi to přečíst. *Dobře. Chcete si o tom popovídat?
Napsala jsem otázku. "A necháte si to pro sebe?" Optal se Seonghwa. Kývla jsem mu na souhlas a napsala:
*Víte, na Hongovi mi zaleží i když se tak moc dobře neznáme, tak vzhlížím k němu jako na svého bratra a dnes vypadal dost utrápeně než abych to nechala jen tak.
Napsala jsem a dala mu to přečíst. "Jste hodná dívka." Pronesl Seonghwa s úsměvem. Povzdechl si a napsal:
*Víte, stala se mi jedna nepříjemná záležitost, o které se mi těžko mluví a dokonce mi brání opětovat doteky od Joongieho.
Napsal a podal mi mobil. Přečetla jsem si to a koukla na něho.
*Možná, že když se někomu svěříte, tak se vám uleví a možná se vám dostane pozorumnění. Hong neví na čem je a to ho trápí. Zkuste si s ním o tom problému promluvit nebo mu to napište v dopise.
Napsala jsem mu a podala mu mobil. Přečetl si to a podíval se na mně. "Myslíte, že na dopis nebo vůbec na nějaké vysvětlování není pozdě?" Optal se mně. Zavrtěla jsem hlavou a vzala mu mobil. *Ale kdybyste dlouho otálel, tak bude pozdě. Zaleží mu na vás, to jsem poznala už z dnesní návštevy.
Napsala jsem a podala mu mobil. Seonghwa se usmál při čtení toho vzkazu. "Dobře. Hned mu napíšu dopis. Předáte mu ho?" Optal se mně Seonghwa. Na to jsem mu s úsměvem kývla na souhlas. Seonghwa se usmál a postavil se. Uklonil se a poděkoval mi. Postavila jsem a taky se uklonila a rozloučili jsme se. Rychlím krokem se ode mně vzdaloval a já šla dál parkem hledat Sannieho a Jahoa.Byl jsem kousek od nich na prostranství a házel Jahovi míček. Hodil jsem zrovna míček Jahovi, když mně ze zadu objaly ruce. Usmál jsem se a otočil se na Sachi. Objal jsem jí kolem pasu. "Tak co? Co mají ti dva za problém?" Optal jsem se jí. Sachi se usmála. *Jak víš, že mají problém?* Ukázala mi. "Protože šéfík se na téma Hongjoong nechce bavit." Pronesl jsem s úsměvem. Jaho k nám doběhl a podal míček Sachi. Ta mu ho s úsměvem hodila. *Mají problém a to komunikace. Seonghwa si prožil něco zásadního a ošklivého a nechce se tím svěřit. Blokuje ho to a tak jsem mu poradila to napsat na papír a já mu to pak předám. Snad je to posune dál.* Prozradila mi Sachi. "A ani tobě to neřekl?" Optal jsem se ji. Zakroutila hlavou. "Snad se přes to přenesou." Poznamenal jsem a vzal jí kolem ramen. "Jaho!" Zavolal jsem na svého psa, který stál u keře. Natočil hlavu na nás a zaštěkal na nás. "Co tam zase má?" Poznamenal jsem. Sachi se rozeběhla ke keři. Doběhl jsem jí a viděl malou chlupatou kuličku, která se třásla zimou. Sachi jí pohladila a ta kulička slabě zamňoukala. Na nic jsem nečekal a sundal si mikinu abych tu malou kočičku zabalil do ní.
✨ To by continued...✨
ČTEŠ
Lepší život
FanfictionDívka s handicapem se dostane do jiné země a najednou se tam ocitne sama. Jak tohle všechno dopadne?