🦋6🦋

9 6 2
                                    


✨ Krásné počteníčko, sluníčka ✨

Grilovačka dopadla úspěšně. Nakonec jsem naporcoval Wooa a narval na gril. Dělám si srandu jen skončil v bazénu, který jsem měl odkrytý.

Večer jsme se rozloučili s Wooem, který nám pomohl uklidit.
Doma jsem nabídl Sachi svou ložnici a já, že budu spát na pohovce. Zamítla to s tím, že mně ráno bude bolet hlava a chtěla spát na pohovce. To jsem nechtěl zase dovolit já ale nakonec po několika jejich argumentech, které se točili kolem mé migrény a mého psa, který si v ložnici má akorát tak lehnout na zem, protože do postele ho nepustím, jsem souhlasil. Jaho se uvelebil v křesle hned naproti pohovky a Sachi se usmála.

*Zítra jdeš přece do práce, takže se na to musíš i dobře vyspat.* Ukázala jsem mu s úsměvem ve znakové řeči, protože to vypadalo, že uvažuje nad nějakým argumentem, kterým by mně zahnal do ložnice.
Nakonec se usmál. "Máš pravdu. Dobrá, dneska jsi vyhrála ale zítra ti to neprojde, lištičko jedna mazaná." Pronesl San a já se usmála. *Vsaďme se.* Vyzvala jsem ho s úsměvem a zvedla trochu hlavu. "Co? Co to znamená?" Optal se mně. Začala jsem mu ukazovat jednotlivé písmena a on je hláskoval. "Aha. 'Vsaďme se.' To ze zásady nedělám." Zamítl San a zkusil opakovat po mně slovo 'Vsaďme'. Nešlo mu.
Přistoupila jsem k němu blíž až se naše spičky dotýkaly. Otočila jsem se k němu zády a vzala jeho ruce. Prsty jsem mu sformulovala na ten znak. Je dost složitý. Mně samotnou trvalo měsíc než jsem se ho naučila.

Nachystala jsem prsty a dlaně, tak aby z toho vznikl ten danný znak a podlezla jsem ruce, které se lehce dotýkaly a podívala se na Sana. Měl lehce červené tváře. Já se usmála, spojila jsem ty dlaně a dala mu spojené dlaně k hrudi.

Nedokázal jsem racionálně myslet, když byla tak blízko mně. Stačilo jen stáhnout ruce k tělu a uvěznil bych ji ve své náručí. Cítil jsem její vůni vlasů, které ji při prudkých pohybech vlály ve vzduchu. Cítil jsem vůni jeho těla a tu lehkost, jakou se pohybovala. No, musím přiznat, že jsem z ní byl pěkně v prdeli.

Podle jejího úsměvu jsem věděl, že musím být rudý až na zadku.
Potom jedným pohybem dokončila ten znak. "Aha, docela složitý znak." Pronesl jsem a skusil ho napodobit.

*Ano to je. Mně samotnou trvalo měsíc než jsem se ho naučila.* Ukázala jsem mu s úsměvem. Ukončil pokusy a dal si ruce v bok. "No tak to rozpustíme. Já jdu tedy spát. Jaho hlídej a ty se dobře vyspi." Pronesl a jedným krokem byl u mně a líbnul mně na tvář. Byla jsem z toho vyvedená z míry a musela jsem se červenat.
San odešel do své ložnice a já si nachystala spaní.

Ráno jsem se vzbudil a udělal si hned ranní hygienu. Šel jsem do kuchyně udělat nám snídani a kávu ale Sachi mně předběhla. Už měla připravenou čerstvou kávu a chystala snídani.

Poklepal jsem ji jemně na rameno a ve znakové řeči ji ukázal: *Dobré ráno*. Usmála se a oplatila a ukázala na židli abych se posadil.

Sedl jsem si a Sachi dala přede mně kávu a snídani, která se skládala z míchaných vajíček. Nachystala i sobě a sedla si ke stolu.
Přikryl jsem svou dlaní její ruku abych upoutal její pozornost. Podívala se na mě. "Sachi, je to od tebe milé ale nemusíš tohle dělat." Pronesl jsem.

Nechala jsem ruku pod jeho dlaní a vzala si blok.

*Já vím, Sane. Nedělám to protože bych musela ale protože jsem chtěla.

Napsala jsem a podala mu to přečíst. Četl si to a já si mezitím vychutnávala to teplo z jeho dlaně. Podepřela jsem si jednou rukou bradu a sledovala ho. Přečetl si to a uchechtl se. Pak se podíval na mně a znovu se uchechtl. Tvaře se mu zbarvily do červeného nádechu. Byl tak roztomilý.

✨ To by continued...✨

Lepší život Kde žijí příběhy. Začni objevovat