Lepší život

🦋18🦋

✨ Krásné počteníčko, sluníčka ✨

Stále se nám nedařilo dopadnout Wona a už jsem začínal z toho pěnit. Vždy byl o krok před námi.
Mingi už taky zuřil a pronášel vyhružky ve stylu; až ho chytneme, zakroutím mu krkem.

Po náročném dni, kterých bývalo poslední dobou víc než dost jsem jel domů a těšil se na Sachi.

Ráno jsem vyprovodila Sana do práce tak, jako to dělám každé ráno a šla na zahrádku za domem. Četla jsem si knihu, kterou jsem měla rozečtenou a po očku kontrolovala Jahoa. Hrál si na zahradě s klackem, který mi pak donesl abych mu ho hodila. S úsměvem jsem mu ho hodila a on běžel pro ten klacek. Zase jsem se začetla a najednou mi někdo ze zadu zakryl ústa nějakým hadříkem.
Chvíli jsem se bránila ale čím déle jsem měla hadřík na ústech tím víc jsem se cítila slabá a upadala jsem do bezvědomí.

Probudila jsem se v sedě na židli a nemohla jsem zvednout ruce a ani nohy. Rozhlédla jsem se kolem sebe. Byla jsem v nějaké opuštěné budově. Bylo to děsivé. Nahrnuly se mi slzy do očí.

Najednou se dveře otevřely a do místnosti vešel muž. Moc dobře jsem ho poznala. Muži, co nás vozili do baru, ho nazývali Velký Boss a přitom byl o kousek vyšší než já, jen měl více svalů.

Vzal si židli a sedl si na ní obkročmo. Chvíli si mně prohlížel. "Opět se shledáváme, zlato." Pronesl a chtěl se dotknout mé brady. Uhla jsem hlavou na stranu. Surově mě vzal za bradu a natočil na mně. "Tak poslouchej, ty mrcho, budeš mě poslouchat nebo skončíš jako tvá sestra." Vyhrožoval mi. Znechuceně jsem se mu dívala do tváře. Vypadal rozlobeně a funěl. Vytrhla jsem mu svou bradu z jeho pařátů.

Přišel jsem domů a místo radostného poskakování Jahoa, jsem slyšel kňučení na zahradě. Otevřel jsem dveře a na zemi ležel Jaho. Kňučel a měl smutné oči. Opodál ležela na zemi kniha, kterou Sachi četla. Bylo mi jasné, co se stalo. "Kurwa." Zaklel jsem a hned popadl mobil. Vytočil jsem Mingiho.
Chodil jsem po bytě a zkoumal, jestli má Sachi náramek u sebe.
Byl to speciální náramek s gps lokalizátorem.

Mingi mi to zvedl okamžitě.

Mingi: "Co se děje?"

Me: "Jsi ještě v kanceláři?"

Optal jsem se ho a během hovoru hledal náramek.

Mingi: "Už jsem na cestě k autu. Proč?"

Me: "Někdo unesl Sachi."

Pronesl jsem a narazil na ten náramek. "Do prdele." Zaklel jsem a do roztřesené ruky vzal náramek.

Mingi: "Do prdele. Čekám tě v kanceláři."

Me: "Díky. Zatím mi vyjeď seznam opuštěných budov v okolí města."

Zaúkoloval jsem ho a vzal její halenku, kterou jsem dal do sáčku a pořádně ho zavázal. Jahoa jsem vzal sebou a vydal se do kanceláře.

Jaho v autě zakňučel. "Není to tvá vina, kámo. Přisahám, že ji najdeme a s tím hajzlem si to pěkně vyřídíme." Ujišťoval jsem ho a podrbal na hlavě.

Dojeli jsme na stanici a hned na parkovišti čekal Mingi. "Mám seznam těch budov. Podtrhl jsem budovy, které by se hodily. Měli bychom je prozkoumat než se setmí." Informoval mně Mingi.

"Dobrá práce, jedeme." Zavelel jsem a nechal ho nasednout. Pak se rozjel k první adrese ze seznamu.

"Proč máš sebou Jahoa?" Optal se Mingi. "Dokáže zachytit její stopu. Není sice policejní pes ale má za sebou policejní výcvik." Pronesl jsem a zaparkoval kus od budovy.

Dal jsem Jahovi očichat sáček s halenkou a pustil ho ven. Vystoupili jsme z auta a šli za Jahoem. "Jseš si jistý, že ji ucítí?" Optal se Mingi. "V tomhle byl dobrej. V útoku neprošel." Ujistil jsem ho.
Jaho se zastavil a koukl na mně. "Tady není." Oznámil jsem nahlas a šli jsme k autu.

Tahle jsme procházeli všechny budovy ze seznamu ale zatím bez úspěchu.

✨ To by continued...✨