Lepší život

🦋7🦋

✨ Krásné počteníčko, sluníčka ✨

Byl čas jít do práce. Nechtělo se mi, chtěl jsem zůstat se Sachi a užívat si její společnost.
Stál jsem u dveří a domlouval Jahovi: "Jaho! Hlídej!" Ten hned dvakrát zaštěkal. Podíval jsem se na Sachi. "Ty hlavně nikomu neotvírej. Možná tě příjde zkontrolovat Woo ale jinak nikomu neotvírej." Domlouval jsem ji. *Neboj se. Jaho mě ohlídá.* Ukázala mi a podrbala ho za uchem. Ten ji nadšeně olízl tvář.
Pak se zase podívala na mě. *Měj se Sane, přeju ti aby ti to rychle uteklo.* Ukázala mi s úsměvem. *Děkuji.* Ukázal jsem ji s úsměvem a radši už vyšel nebo bych nevyšel už nikdy.

San odešel a já se pustila do úklidu domu. Jaho mně následoval na každém kroku a já ho vždy s úsměvem podrbala za uchem nebo pohladila po hlavě.
Asi tady nikdy nepanovala ženská ruka, protože dům byl studený. Nevykazoval to přirozené hřejivé teplo domova. Žádné zbytečné dekorace ani obrazy. Jediný obrázek byla fotka jeho pravděpodobně zesnulé maminky černou páskou na krbové římse ale jinak nic. Bylo to smutné.

Uklidila jsem a uvařila oběd, pak jsem si sedla vyčerpaně do křesla a začínala usínat, když najednou mně něco začalo šimrat na tváři. Leknutím jsem otevřela oči. Byl to San a jeho ruka mně šimrala na tváři. "Ahoj." Pozdravil mně s úsměvem ale byl to jiný úsměv než ze kterým odcházel do práce. Byl smutný.
*Ahoj, stalo se něco?* Ukázala jsem mu. Povzdechl si a sedl si naproti mně na pohovku. Svěsil hlavu a pokýval s ní. Pak ji zvedl a vzal jednu mou ruku do své dlaně. "Musím ti něco říct." Řekl a byl u toho tak vážný. *Sane, co se stalo. Děsíš mně.* Hláskovala jsem mu jednou rukou. San se nadechl a vydechl. "Našel jsem asi tvou sestru." Pronesl smutně. *Kde je? Co je s ní?* Ukázala jsem mu roztřesenýma rukama. Všimla jsem si té jeho volné ruky jak ji dává v pěst. Bylo mi to jasné. Volnou rukou jsem si překryla ústa a propukla v pláč. San si mně stáhl do klína a objal mně. Já mu schovala tvář v hrudi a brečela jsem.

Byl poslán na vyšetřování jedné objeti u silnice. Jel jsem tam s kolegou Mingim.
Byla to dívka ve věku Sachi a chudinka byla podle předběžného ohledání několikrát znásilněna a ubitá. Byla nahá a pohozená v lesíku u cesty. Hledal jsem nějaké doklady v okolí a našel jsem její kabelku, která byla zahrabaná pod hromadou listí. V kabelce byl pas a i jiné doklady. Jednalo se o mladou japonku, která před pár týdny přicestovala. Příští týden jí mělo končit povolení k pobytu. Jmenovala se Kamitsuka Sayuki. "Kurwa." Pronesl jsem. "Co je?" Optal se kolega. "Ty ji znáš?" Zajímal se Mingi. "Ne přímo. Jen jsem o ní slyšel." Pronesl jsem. Podíval jsem se na fotku v pasu. Byla hodně podobná Sachi.

K večeru jsem z těžkým srdcem došel domů. Jaho mně hned přivítal. "Ahoj, kámo." Pronesl jsem a podrbal ho na hlavě. Sachi odpočivala v křesle. Jemně jsem ji pohladil po tváři a pozdravil ji. Tušila, že není něco v pořádku.

Sedl jsem si naproti ni a vzal ji za ruku. Oznámil jsem ji, že jsem našel její sestru a dal jednu ruku v pěst. Věděla, co to znamená a já to použil schválně. Rozplakala se. Stáhl jsem jí do svého klína a začal ji utěšovat.
Trvalo dlouho než přestala plakat a já pochopil, že měly se sestrou úžasný vztah. Bylo mi Sachi velice líto. To děvče si už tak prošlo peklem a teď ještě ztratí svou sestru.
Sachi vyčerpáním usnula a já neměl odvahu ji položit a udělat si nějaké jídlo. Měl jsem hlad ale chuť ne.
Dostanu ty hajzli za mříže a ještě budou litovat, že ji zabili. Dostanu i ty, kteří ublížili Sachi.

✨ To by continued...✨