Lepší život

🦋8🦋

✨ Krásné počteníčko, sluníčka ✨

Probudila jsem se v Sanové náručí. Odtáhla jsem se abych se na něho podívala v domnění, že to byl jen zlý sen a moje sestřička žije.

Pousmál se smutně a pohladil mně po vlasech. V tom jsem ucítila menší vybrace v jeho břichu. Rukou jsem si zakryla ústa. Chudák má hlad a já ho takhle vězním. *Ohřeju ti jídlo.* Oznámila jsem mu znakovou řečí a chtěla se postavit ale San mně zastavil. "Sachi," Oslovil mně a položil mi jednu dlaň na tvář. "najdu je a pošlu za mžíře. Ano?" Dokončil větu. Kývla jsem na souhlas a postavila se.

Ohřála mi jídlo a sedla si ke stolu. "A ty už jsi jedla?" Optal jsem se ji. Zavrtěla hlavou. *Nemám hlad.* Ukázala mi a hned na to se ozval i její žaludek. "To mi povídej." Poznamenal jsem s úsměvem a nabral trochu číny na vidličku. Pofoukal jí to a nasměroval vidličku na ni. Vrtěla hlavou. "Když nebudeš jíst ty, tak ani já." Pronesl jsem. Povzdechla si a otevřela pusu. *To je vydírání.* Ukázala na mně. Usmál jsem se. *Říkej tomu jak chceš ale je to účinné.* Ukázal jsem ji a nabral další sousto. *Ne. Já si radši naberu nebo nepojíš.* Ukázala a postavila se.

Naložila jsem si taky a sedla si ke stolu. Jaho mi položil čumák do klína, než jsem začala jíst. *Chceš taky?* Ukázala jsem na něho a podívala se na Sana. "Ne. Jen s tebou soucití." Pronesl San a dal si do pusy to sousto, co měl připravené pro mně.

"Sachi, nechce se mi ale musím tě požádat...." Začal San a udělal pomlku. *Já vím, Sane. Musím identifikovat tělo nebo jak se tomu říká.* Ukázala jsem mu. "Ano přesně tak." Pronesl a promnul si zátylek. *Migréna?* Ukázala jsem mu, když jsem si toho všimla. "Ne. Jen únava. Byl to náročný den." Vyvrátil mi a usmál se.

Pojedl jsem a nechal Sachi aby si dala sprchu. Jenže tam byla dlouho, tak jsem ji šel zkontrolovat. U dveří seděl Jaho a čekal až vyjde Sachi ven.
Pootevřel jsem dveře od koupelny a koukal na závěs. Žádný pohyb jen drobné klubko v rohu sprchovacího koutu. Šlo slyšet popotahování.
Měl jsem o ní starost ale zase jsem nechtěl narušovat její soukromí. Jaho mi mezi škvírou proběhl a vletěl do koutu. Voda ne voda. Sachi ho asi objala a plakala hlasitěji.
Opatrně jsem rozdělal závěs a zastavil vodu. Sachi se klepala a plakala. Trhalo mi srdce jí vidět takhle. Vzal jsem osušku a vytáhl ji na nohy. Omotal jsem kolem ní osušku a vzal jí do náruče.
Odnesl jsem jí do ložnice. Jaho se oklepal a následoval mně. Sachi se natiskla do mé náruče a schovala si hlavu. Posadil jsem jí na postel a sušil jí. *Kdybych neutekla a zůstala s ní, možná by ještě žila.* Ukázala mi ze slzami v očích. "Ne, Sachi. Kdybys zůstala, tak by vás obě zabili." Vyvrátil jsem jí a oblékl jí tričko. Měla ho sice větší ale co už teď.
"Jaho zůstaň u ní." Přikázal jsem a on si sedl k ní a položil ji packu do klína. Dřepl jsem si k Sachi. "Sachi, já si dám rychlou sprchu a hned budu u tebe." Oznámil jsem ji a ona kývla.

Chvíli jsem hladila Jahoa. Byl ještě mokrý od té nedobrovolné sprchy. Pak jsem si lehla do postele pod peřinu a snažila se udržet oči otevřené ale nešlo to.
Upadla jsem do spánku a vybavovaly se mi vzpomínky na Sayuki.

Došel jsem do ložnice a všiml si, že Sachi už spí. Ležela na boku tváří k mé straně. Usmál jsem se a lehl si vedle ni. Opatrně jsem ji objal kolem pasu a líbnul ji jemně na nosík. Zavrtala se víc do mé náruče ale spala.

✨ To by continued...✨