🦋1🦋

30 6 4
                                    


✨ Krásné počteníčko, sluníčka ✨


Sachi - normálním písmem
San - tučným písmem

Utíkala jsem uprostřed noci a v dešti, nohy se mi třásly nevím jestli zimou, strachem nebo únavou. Vešla jsem na jednu terasu a schovala se.

Chtělo se mi brečet. Náš společný sen, který jsme měly se sestrou, se změnil v noční můru.

Sedla jsem si na zem a přitáhla si nohy pod bradu. Po tváři mi stekla jedna slza nebo déšť ale donutilo mě se rozvlykat úplně. Schovala jsem si tvář do dlaně a plakala.

Najednou se mě někdo dotkl. Zvedal mě na nohy. Bránila jsem se a pak jsem omdlela.

Vracel jsem se pozdě domů. Byla tma a hustě pršelo. Nesnáším déšť.
Mám za sebou náročný den a mám z toho migrénu. Vlastně na ní trpím už od puberty ale nějak jsem se s ní naučil žít.

Těším se domů. Až si dám sprchu a zalehnu pod peřinu. A taky na svého psa. Mám zlatýho retrívra. Jako štěně jsem si ho vzal z útulku a zkoušel z něj vysvičit policejního psa. Blbý nápad. Je to spíš typický mazel.

Došel jsem na terasu mého domu a slyšel tenkým hlasem zvlykání. "Je tu někdo?" Optal jsem se ale nic se neozývalo.

Šel blíž k těm vzlykům a rozpoznal siuletu člověka. Podle úzkých ramen to typuji na dívku.

Jemně jsem se ji dotkl ramene se slovy: "Hey kdo jsi a co tady děláš?!" Nemám rád nezvané hosty a už vůbec ne uprostřed noci. Spatřil jsem jak siuleta zvedla hlavu. "Tak vstávej, tady na té zemi je chladno." Řekl jsem ji a pomohl ji vstát na nohy. Byla lehká jako pírko, takže se má domněnka potvrdila. Začala se bránil a škubat sebou. "Hele chci ti jen pomoct. Jasný!" Sykl jsem na ni a když už skoro stála omdlela. Tak tak jsem ji zachytil aby se neudeřila. "Do hajzlu." Ulevil jsem si a vzal ji do náruče.
Posadil jsem ji na lavičku před vchodem a odemkl dveře. Hned mě vítal Jaho.
"Nene, Jaho, chvíli počkej." Zastavil jsem ho a vzal do náruče dívku.

Vešel jsem dovnitř a položil ji na pohovku. Jaho zakňučel a čumákem začal zkoumat objekt. Pak se koukl na mě. "No nekoukej tak na mě, já za to nemůžu." Řekl jsem mu.
Rozsvítil jsem lampu a pořádně si ji prohlédl. Byla krásná. Prstem jsem ji obkreslil tvář, která vypadala dokonale. Její pleť byla tak sametová ale studená. Celá se třásla. Oblečení měla promočené. "Promiň holka ale takhle tě nechat nemůžu." Pronesl jsem a odběhl pro čisté suché věci.

Popadl jsem svou mikinu a své tepláky. No dámské oblečení jsem zrovna po ruce neměl. Vzal jsem z ložnice svou peřinu a vrátil se zpátky k dívce.

Převlékl jsem ji a všiml si modřin, které měla po celém těle. Od zápěstí po loket měla popáleniny od cigaret. "Co ti to udělali, holka?!" Optal jsem se naštvaně.
Oblékl jsem ji a zabalil do deky.
"Jaho, hlídej ji a kdyby něco, tak zaštěkej." Přikázal jsem mu. Jaho si poslušně lehl k pohovce.
Její věci jsem dal prát na nejrychleší čas. Šel jsem si dát sprchu a pak přehodil prádlo z pračky do sušičky.

Zkontroloval jsem neznámého hosta. Stále byla studená ale už se netřásla. Což mě potěšilo. Chvíli jsem ji zkoumal pohledem. Co tě potkalo, že jsi samá modřina.
Ptal jsem se sám sebe v duchu.

Sušička mi oznámila konec procesu. Vytáhl jsem její věci a poskládal ji je na konferenční stůl.
Napustil jsem si do sklenice vodu, sedl si do křesla naproti pohovky a pozoroval ji. Napil se a položil sklenici na stůl.
Víčka se mi zavírala až zůstala zavřená.

✨ To by continued...✨

Lepší život Kde žijí příběhy. Začni objevovat