Lepší život

🦋25🦋

✨ Krásné počteníčko, sluníčka ✨

O PÁR TÝDNŮ POZDĚJI

Už je to několik týdnů a já jsem po boku Sannieho velmi šťastná. Sice je stále bordelář ale snaží se i uklízet.

Do Japonska jsem se už nevrátila a nevrátím. Už nemám důvod. Sayuki jsem nechala spálit a její popel rozprášila do moře. Vždy milovala zvuky vln a vůni moře.

Hongjoong začal randit se Seonghwou a Mingi zase Yunhoem. Woo si vyhlídl dívku, která se hlásila na místo asistentky v jeho ordinaci. Stala se asistentkou i v jeho osobním životě.
Všechno bylo dokonalé.

Začínalo Jaro a já sázela okrasné květiny na zahradu. Jaho mi byl stále na blízku, když si ho nevzal San sebou do práce.
Nakonec i on dostal odznak a San se domluvil se Seonghwou, že když nebude potřeba Jahoa na stanici, tak radši bude hlídat mně doma.

Sanovi pomáhám ke zvládání migrény a dokonce se naučil pít bylinkové čaje a připravuji mu doma mastičku od bolesti, která mu pomáhá s kombinaci s masáží má od migrény pokoj na delší dobu.

Je to už pár týdnů a já jsem se svým životem spokojený. Díky Sachi zvládám migrénu a dokonce mě i naučila pít ty bylinkové čaje. Některé jsou opravdu hnusné ale Sachi mi namíchala speciální čaj, který mi chutná a pomáhá. Taky mi připravila mastičku na migrénu a pravidelně mě masíruje. Je prostě můj poklad.

Jahoa netahám do kanceláře, je více užitečný doma aby ohlídal Sachi. Už má i odznak a je oficiálně policejním psem.

Sedím teď v kanceláři a prohlížím si prsten, který jsem koupil pro Sachi. Ano chci jí požadat o ruku.

"Pěknej prsten. Je pro Sachi?" Slyšel jsem za sebou Mingův hlas. Natočil jsem hlavu a usmál se. "Bingo, kámo. Hodlám jí požádat o ruku." Prozradil jsem s úsměvem a schoval prsten zase do krabičky, kterou jsem dal zpátky do kapsy od saka. Mingi se usmál a sedl si za svůj stůl. "Jak daleko jsi s Yunhoem?" Optal jsem se ho. "Co? No já." Podrbal se rozpačitě ve vlasech. Já se zasmál. "Haha vtipný." Pronesl sarkasticky Mingi. "Nikdy bych nevěřil, že budu na stejné pohlaví." Dodal a červenal se u toho pomalu jako rak. "Pokud ti to vyhovuje, tak je to jen dobře, ne? Pokud se milujete a jste šťastní, tak to neřeš a jen si užívej." Povzbudil jsem ho. "Právě, že mi to až moc vyhovuje. Až se bojím reakce okolí." Pronesl Mingi. "Kašli na okolí. Ti, kteří vás znají, tak vidí, že jste šťastní a ti, co vás neznají a jen roznáší nepříjemné drby, tak ať si s tím vytřou zadek. Co to máš na krku?" Optal jsem se ho s úsměvem, když jsem si všiml té značky, která zdobí jeho krk. Mingi se ji pokoušel zamaskovat límcem od košile. "Co asi." Řekl celý rudý a snažil se jí zamaskovat. Já propukl v záchvatu smíchu. "Zvedej se. Máme obchůzku." Přikázal mi a já ho za doprovodu smíchu poslechl.

Květiny byly zasazené a už jsem je jen zalévala, když v tom mě Jaho přední packou šťouchl. Dává mi tak najevo upozornění na příchod návštevy. Podrbala jsem ho na hlavě a rohlédla se. Dvorem se ke mně blížil Hongjoong. Zvedl ruku na pozdrav a usmál se. "Vidím, že máš plno práce." Poznamenal a přivoněl si k čerstvě nasazeným růžím. Já se usmála. Jaho mi hned donesl tablet. Podrbala jsem ho vděčně za uchem.
*Ještě dostatečně nevoní až si zvyknout na půdu budou nádherně vonět.* Napsala jsem a podala mu tablet. Přečetl si to a usmál se. "Aha ale i tak nádherně voní." Pronesl Hongjoong. *Ano, to máš pravdu. Dáš si čaj nebo kávu?* Napsala jsem a dala mu to přečíst.
"Ano rád a k tomu bych si dal i ty tvé sušenky." Pronesl s úsměvem. Já se zasmála a vzala ho kolem ramen. Vedla ho na terasu.

✨ To by continued...✨