8. Kapitola

59 7 0
                                    

Před několika hodinami:
V Zobí ulici v domu číslo 4 zazvonil zvonek. ,,Je deset večer,"řekl Vernon. ,,Kdo to může být?"
,,Třeba se ten chlapec vrátil,"řekla Petunie. Když otevřela vešel dovnitř naprosto rozzuřený Brumbál se stejnou rozzuřenou McGonnagálovou.
,,TAK TOHLE JSEM OD VÁS NEČEKAL!,"křikl Brumbál. ,,PETUNIE VĚŘIL JSEM TI, ŽE SE O MALÉHO HARRYHO POSTARÁŠ A TY S NÍM JEDNÁŠ JAKO S DOMÁCÍM SKŘÍTKEM!"
,,Ten chlapec lže!,"vřískala Petunie. ,,My jsme mu dali všechno. Oblečení, jídlo, vykoupali jsme ho a on se nám odvděčí lhaním."
,,NELHAL!,"křikl Brumbál. ,,AMÉLIE UDĚLALA NAKONEC DOBŘE A JÁ JSEM TO MĚL UDĚLAT UŽ DÁVNO!"
,,Nikdy jsem nechtěl toho šílence v našem domě!,"křičel Vernon. ,,Měl si být s vámi s ostatními zrůdami!"
Minerva mu dala facku a křikla:,,UŽ TAK O NÁS A UŽ VŮBEC NE O HARRYM NEŘÍKEJ! VÍME MOC DOBŘE, KDE SPAL CELOU DOBU! V PŘÍSTĚNKU POD SCHODY! LEVICORPUS!",a dala Vernona a Petunií vzhůru. Ti zavřískali leknutím a Minerva řekla:,,Pojď se kouknout Albusi."
Brumbál viděl ten příštěnek pod schody ve vzpomínkách, ale zajímalo ho to, jak to vypadá vevnitř.
Otevřel dveře a všechno, co mu Amélie řekla byla pravda. Všude samé pavučiny a jen rozvrzaná postel a samé rozbité hračky a figurky.
Na dece a sotva naplněném polštáři byly i kapky krve.
,,TOHLE BYL JEHO POKOJ!,"křikl Brumbál. ,, A MĚLI JSTE DVA VOLNÉ POKOJE!"
,,Neměli jsme víc místa!,"zmítal se Vernon. ,,Dudlánek potřeboval druhou ložnici a další byl pro hosty!"
,,NEJSTE ZPŮSOBILÍ BÝT RODIČI!,"křikl Brumbál. ,,SVÉMU SYNOVI JSTE NECHÁVALI VŠECHNO A S HARRYM JSTE ZACHÁZELI JAKO SE ŠPÍNOU! PETUNIE KDYBY VAŠE CESTY S LILY BYLY OBRÁCENY TAK LILY BY VAŠEHO SYNA MILOVALA, KDYBYSTE TY A VERNON UMŘELI! DALI BY MU S JAMESEM VŠECHNO, CO HARRYMU!"
,,Prosím dejte nás dolů a snižte hlasitost,"škemrala Petunie. ,,Co si pomyslí sousedé?"
,,To je všechno, co tě zajímá?!,"zeptala se chladně Minerva. ,,Ani nemáš to svědomí, že si týrala někoho z rodiny?! Věděla jsem, co si zač od první chvíle, když jsem k vám přinesla pro Lily dopis a ty si s námi a vašími odmítla být v místnosti! I rodiče se za tebe jistě stydí! Jistě si říkají, že je chyba, že nic nedělali, aby tu tvojí dětinskou žárlivost na Lily zarazili! Říkala jsem Albusovi, ať vám Harryho nedává! Schválně celý ten den jsem vás sledovala a o to víc jsem věděla, co jste zač!"
,,Takže vy jste byla ta kočka, co byla poblíž?!,"zalapala Petunie po dechu.
,,Minervo pojďme,"řekl Brumbál a dal Dursleyovy finitem dolů. ,,A co z..Potter?",zeptala se Petunie.
,,ZŮSTANE S AMÉLIÍ!,"křikla Minerva. ,,TO VÁS UŽ NEMUSÍ ZAJÍMAT!"
,,A NEMYSLETE SI, ŽE TO TAK NECHÁ!,"křikl Brumbál. ,,JE VEDOUCÍ ODDĚLENÍ MAGICKÉHO PRÁVA A POŽENE VÁS K SOUDU!,"a zabouchl s prásknutím za sebou a Minervou dveře.
Vernon a Petunie zbledli strachy. ,,Musíme se odstěhovat,"řekl Vernon. ,,Máš pravdu Verni,"řekla Petunie. ,,Žili jsme zde v tomto domě sedm let a bude teď nejspíš náš konec všeho."
         ~
29.6. 1984:
Susan a Harry se hráli v herně na Bones manoru a zapraskal v přijímacím salónku letax.
Amélie se běžela podívat. Cítila, jakoby to byl návštěvní den. Před chvílí tam měli Brumbála, který jim řekl, že soud Siriuse bude 2.7.. Amélie byla ráda, že to nebude konec července a Sirius stihne Harryho čtvrté narozeniny.
Věřila tomu, že je nevinný. Znala ho. A taky se Brumbál omluvil Harrymu, že ho nechal dva a půl roků v pekle.
Harry zareagoval nečekaně. A tím že Brumbála objal.
,,Snape, co tady děláš?",zeptala se v šoku. Snape neměl tentokrát výraz chladu a znechucení, ale emocí.
,,Jdu za Harrym,"řekl. ,,Chci se mu omluvit." ,,Dobře,"řekla Amélie. ,,Nezapomeň, ale co jsem ti řekla."
,,Jo,"řekl Snape.
          ~
Amélie ho zavedla do herny a zavolala Harryho. Snape hned začel:,,Harry, promiň mi to. Uvědomil jsem si, že jsem zašel daleko. Tvoje maminka kvůli tobě neumřela, ale milovala tě a chtěla, abys žil. Tvůj tatínek byl dobrý a oba vás miloval. Jen my jsme se nemuseli. Došlo mi, co sis prožil se svou tetou a strýcem a já jsem na tebe nebyl o nic lepší jak oni. Hrozně mě vzala smrt tvojí maminky, byla to moje nejlepší kamarádka a měl jsem jí rád."
Takhle to vysvětlil. Čekal, jak syn jeho Lily zareaguje. Takhle mu to musel vysvětlit.
Harrymu zareagoval nečekaně objal ho. Dítě jeho Lily ho objalo.
On si uvědomil, že Harryho objímá nazpátek. Za chvíli už seděli Snape a z obou stran Harry a Susan s albem, kde jim Severus ukazoval fotky s Lily během jejich přátelství, které přinesl z domu.
,,Teta Petunie stále dorážela, maminka byla rozrušená a já už to nevydržel a náhodnou magií hodil do potoka,"vyprávěl Severus.
Harry a Susan se zasmáli. ,,Ach teto Petunie měla si namočené šaty,"zasmál se Harry a Susan se chichotala s ním.

Pravá mateřská láska Kde žijí příběhy. Začni objevovat