Dítě z Azkabanu

17. Kapitola

10.6. 1992:
Dny plynuly. Harry měl tušení, že něco bude. ,,Je to určitě nutné najít tomu nějakou vhodnou skrýš,"řekla Daphne.
Harry s ní souhlasil. Zkoušky běžely v plném proudu, tak musel být ale ve střehu.
Jednou v noci uviděl ten obličej jako tenkrát v Zapovězeném lese.
,,Uvidíme se brzy Harry Pottere,"řekl mu. ,,Budeš buď jako můj sluha nebo oběť. Hned brzy."
Chlapec sebou trhl a probudil se. Musel najít tu skrýš a tou měla být Tajemná komnata. Vstal rychle a běžel tam.
Uvažoval, že vzbudí Daphne a Hermionu, ale věděl, že jde o čas.
       ~
Došel do umývárny Ufňukané Uršuly a zasyčel:,,Otevřít."
Umyvadla se rozdělila s on skočil dovnitř. Běžel ke dveřím z kamenů ve tvarů hadů a udělal stejně.
Dveře se otevřely a v komnatě stal Quirell. ,,Bylo jasný, že přijdete,"řekl profesor. ,,Vy,"pravil Harry. ,,Jste to vy, ten kdo Voldemortovi pomáhá ve všem. Dáváte si s ním schůzky..."
,,Máte kuráž, že s se odvažujete vyslovit jméno Temného pána,"pravil Quirell.
,,Nech mě si s ním promluvit,"ozval se chladný hlas.
Harry se zděsil, protože vycházel ze samotného Quirella.
,,Vždyť nemáte dost síly pane,"řekl Quirell. ,,Jsem silný až dost,"odsekl Voldemort. ,,Nech mě s ním mluvit."
Quirell si sundal turban a otočil se k Harrymu zády.
Harry měl, co dělat, aby neomdlel. Zezadu Quirellovi hlavy byly vidět rudé oči a místo nosu hadí štěrbiny.
,,Znovu se setkáváme Harry Pottere,"řekl Voldemort. ,,Devět let si přežil ve zdraví v Azkabanu s mými následovníky a oni byli k mému údivu k tobě zdvořilí. Tentokrát ale neplačeš."
,,Teta Bella se mě pokusila doštípat na mě sedmé narozeniny,"pravil Harry. ,,Podle mě jsou ti stále věrní."
,,Na to nemůžeš nic říct Harry,"řekl se smíchem Voldemort. ,,Byli k tobě tak zdvořilí, že se to skoro nedá říct."
,,Máš doopravdy silnou auru, ale promiň, že to musím s tebou ted skončit,"řekl Voldemort. ,,Quirelle."
Voldemort když byl čelem k soše přivolal baziliška, který se zeptal:,,O co si mě žádáš dědici Zmijozela?"
,,Dej si toho kluka k obědu,"zasyčel Voldemort . ,,Až se ho zeptat, kde je ten kámen mudrců."
,,Já to nevím,"zasyčel Harry.
Bazilišek se rozzuřil. ,,Ty se opovažuješ mi nabízet dalšího řečníka jako krmení?!"
Harry teď nevěděl, co říct. Omdlel jak špalek.
      ~
,,Otevři oči,"probralo ho syčení. Harry sebou škubl.
,,Co se bojíš?",zeptal se had. ,,Otevři oči a normálně koukni na mě. Nezkameníš. Vím, že to víš."
Harry teda poslechl a zeptal se:,,Ty mě nesežereš, když ti to řekl dědic Zmijozela?"
,,Ne,"zasyčel had. ,,Navíc on není můj dědic, jsi to ty. Je už pryč."
Harry se podíval a Quirell ležel na zemi mrtvý.
,,Nic už ti nehrozí,"uklidňoval ho had. ,,Já jsem Amarasu Harry."
,,Pomůžeš mi zjistit, kde je kámen mudrců?",zeptal se Harry.
,,Pomůžu, ale musíš se za mnou držet,"řekl had.