Phoenix [HP]

16.

  Během prázdnin navštívila rodina Smithová Eileen v nemocnici ještě mnohokrát. Queenie je vždy následovala. Dokonce i strýc Edward věděl, že by bylo kruté vůči jeho ženě, kdyby té uličnici zakazoval jí vídat. Avšak vždy byla pod jeho bedlivým dozorem, takže jakékoliv kouzelnické téma bylo tabu. Tetička Eileen vypadala čím dál hůř, avšak stále své rodině tvrdila, že to nebude dlouho trvat a pustí jí zpět domů. Všichni, dokonce i Charlotta však věděli, že je to jenom laskavá lež.
Ve Straw village se však nezměnilo naprosto nic. Strýc jezdíval každý den do práce a dívky tak zůstávaly sami doma. O víkendech poté brával Charlottu na všelijaké výlety. Zřejmě proto, že se cítil špatně, když jí doma nechával samotnou. Queenie nepočítaje. Celé volné dny však Charlotta trávila u svých kamarádek a doma byla jen zřídka. Ne že by to Queenie vadilo. Byla ráda, že jí nikdo konečně nepeskuje a že se může volně dle libosti pohybovat po celém domě.

Po pár týdnech konečně přijeli také Scamanderovi, a tak zbytek prázdnin trávila v jejich společnosti. Důležité by bylo také říci, že byli jediný, kromě jejích přátel z Bradavic, kdo si vzpomněli na její srpnové narozeniny. Dostala opravdu mnoho blahopřání. Naštěstí od Rose věděla, že ten otrava Potter o jejích narozeninách neví. To byla její jediná útěcha. Bývalo by to pro ni daleko horší, než když na její narozeniny zapomněla její nejbližší rodina. Tetičce Eileen to ovšem nevyčítala. V nemocnici plynul čas daleko pomaleji.
Tetička Lenka jí upekla veliký ovocný dort a poté jí celá Scamanderovic rodina zahltila nejrůznějšími dárky. Queenie se sice ostýchala si je převzít, avšak pro Scamandery byla Queenie jako člen rodiny, a proto byli velice nesmlouvaví, co se dárků týče.
Obzvlášť byla Queenie nadšená z úplně prvního výtisku Fantastických zvířat s osobním věnováním od dědečka dvojčat. Byli u něj na prázdninách v Anglii a on se již nemohl dočkat, dle Lysanderových slov, až se s jejich malou kamarádkou osobně setká.
I přesto, že se s dvojčaty dívka skvěle bavila, stále musela myslet na svou nemocnou tetičku a čím dál více mrzutého strýčka Edwarda. Nebyl totiž den, kdy by dívce on, či Charlotta, něco nevyčetli. Nejlépe, když oba. Od jejích ďábelsky rudých vlasů, po její prokletí, které uvrhla na celou rodinu. To malému dítěti, jež si již mnoho prožilo, šťastný pocit rozhodně nepřidá.
Avšak navzdory všemu, co si právě doma prožívala vše snášela jako správný Nebelvír. Se statečně zdviženou bradou a věčně optimistickým duchem.

  Nyní se ale přesuneme opět do Velké Británie, na venkov, kde už roky sídlila rodina Weasleyů. Dnes tu již žila pouze paní Molly Weasleyová se svým mužem Arthurem Weasleym. Avšak o každé prázdniny se u nich objevil zbytek jejich převeliké rodiny. Až bylo k údivu, jak se všichni mohou do Doupěte, jak domu říkali, vejít.
  „Ne! Nikdy! Ani za milion let!" zděšeně prchal černovlasý chlapec před svou matkou. „Ale notak Jamie, podívej, jak to tvému bratrovi sluší." ukázala Ginny nůžkami na chudáka Albuse, který se na sebe nejistě díval do zrcadla. Avšak pokorně seděl na stoličce a ani ho nenapadlo své mamince vzdorovat. Narozdíl od Jamese, zřejmě již pochopil, že to nemá cenu.
„Však vypadá jak když ho právě olízla kráva!" ukázal prstem James na svého bratra. Ten se na něj dotčeně podíval. Poté se ale s větší vervou začal prohlížet v kosmetickém zrcadle ze všech stran. Malá Lily se začala smát a poskakovala kolem Albuse. „Albus vypadá jako kráva! Albus je kráva!" Albus se na ní zamračil do zrcadla. „Nejsem žádná kráva abys věděla." Odsekl jí poté bratr, aniž by ale odtrhnul kritický pohled od zrcadla. James se však také nechal slyšet: „Albík je totiž vůl!" provokativně se na bratra zašklebil.
„Notak Jamesi!" vešla do kuchyně babička Molly. U všech vnoučat měla stejně velký respekt jako u svých dětí. James pokorně sklopil hlavu.
Jeho chvilky nepozornosti využila Ginny a opět se na Jamese vrhla s nůžkami. James však s úctyhodnou bystrostí, kterou nejvíce využíval při famfrpálu, matce na poslední chvíli utekl. Molly s úsměvem pokroutila hlavou.
„Pročpak se nechceš ostříhat Jamesi? Přeci nechceš, aby se tě spolužáci po prázdninách lekli." domlouvala mu babička, zatímco mávala u dřezu hůlkou. Nádobí se najednou samo začalo mýt a uklízet do poliček. Molly Weasleyová byla neobvykle nadaná na domácí kouzla.
„Kdyby mě máma ostříhala jako Albuse, tak by mě pak Queenie nemusela vůbec poznat!" odpověděl James na otázku dotčeně. Jako kdyby to nebylo všem nad slunce jasné. Ginny protočila oči. Ach, je to tu zase.
  Když její nejstarší syn odjížděl do Bradavic, nemluvil o ničem jiném než o košťatech. Jeho lásku Ginny, jako bývalá profesionální hráčka za Holyheadské harpyje, zcela chápala. Avšak když se James vrátil z Bradavic, tak všechny mezery mezi žvaněním o famfrpálu, vyplnilo žvanění o dívce, jež jim byla samozřejmě známá jen pro své příjmení.
  „Queenie si toho ani nevšimne, můžu tě naprosto ujistit." vkročila do jídelny, propojené s kuchyní zrzavá Rose a usedla k ohromnému stolu. James se na ní samolibě ušklíbnul. „Queenie moje vlasy přímo zbožňuje. Když si je prohrábnu rukou, vždycky se jí blýská v očích." názorně ukázal a prohrábnul si své husté černé vlasy. Rose se naoko sladce usmála od ucha k uchu. „Blýská se jí v očích, protože nesnáší, když to děláš. Nesnáší, cituji každý chlup na tý tvý kebuli. Opakuje mi to každý den." ušklíbla se a poté přesunula svůj zrak do rozevřeného bulvárního časopisu. Všechny nové učebnice měla již třikrát přečtené, takže se ze zoufalosti rozhodla číst i tyto "hloupé" články, které se zakládají na nepodložených faktech, jak celé rodině vždy zdůrazňovala Tentokrát se zde psalo slavné kouzelnické popové zpěvačce Lucindě Purpurové, která se prý opět dala dohromady se svým bývalým manželem kytaristou Abraxasem Kopřivou.
„Nesmysl." usmál se egoisticky James. „Ona moje vlasy MILUJE!" dodal poté důrazně. Jako kdyby ho snad Rose mohla přeslechnout. Rose se však dál věnovala novinovému článku a jako by nic odvětila: „Tak jí schválně napiš dopis. Můžeš se přesvědčit, že mám pravdu. Jako vždy."
James se nahnul přes stůl a vytrhnul začtené Rose noviny z ruky. „A myslíš, že jsem jí už nepsal? Dokonce jsem psal i Lysanderovi, aby jí můj dopis předal! Nejspíš nebyla doma." rozzlobeně se na tu bradavickou vševědku podíval. Rose se k jeho překvapení rozesmála. Čekal, že se ustaraně zamračí starostí nad svou nejlepší kamarádkou.
„Prý nebyla doma!" hekavě se smála. „Já píšu Queenie každý týden a vždy mi odepíše, přesně ve stejnou dobu." zaksichtila se na zmateného chlapce. „A víš proč?" vyzývavě zvedla obočí. „Protože mě má ráda, zatímco tebe nemůže vystát!" vítězně se ušklíbla. Vedle v kuchyni babička Molly nesouhlasně mlaskla. Ale Rose to bylo jedno. Byla si jistá, že tuto hádku s Jamesem vyhrála. Že na to nemá už co říct. Ale chlapec měl očividně tužší kořínek, než předpokládala.
Nejprve se mu po tváři rozlil samolibý úsměv a poté pevným hlasem pronesl: ,,No ovšem, ignorace. Jasnej důkaz lásky." mrknul na svou sestřenici. Ta zůstala sedět s pusou dokořán. Mezitím se na druhé straně místnosti rozezněl uznalý potlesk. Fred Weasley hlasitě podpořil svého kamaráda a bratrance, zatímco Albus cosi nabručeně zamumlal a plácl se rukou do čela.
  „Po kom jenom ty seš kluku bláznivej." usmívala se Ginny na to své černovlasé strašidlo.