Přesně o dva týdny později se konal první famfrpálový zápas v sezóně. Celou soutěž mělo odstartovat utkání Zmijozelu proti Havraspáru. Mimo jiné to byl i první zápas nového zmijozelského chytače Eliotta Notta, který si však byl vítězstvím naprosto jistý.
Queenie se rozhodla na přání Thea také přijít. Se Scorpiusem ho doprovodili až k šatně, kde mu popřáli štěstí. V pochmurném počasí, jaké panovalo, ho bylo obzvlášť třeba. Theo pevně sevřel svou malou nebelvírku v objetí. Strach, který svíral jeho žaludek to alespoň na chvíli zmírnilo. Avšak o svém strachu by se nikomu nikdy ani slovem nezmínil. Bylo by to potupné. Byl Nott, neměl by se bát ničeho tak banálního.
Chlapce ve stříbrno-zeleném dresu objímajícího drobnou nebelvírku spatřily také oči staršího z bratří Potterů. Než však stihl vzteky udělat něco neuváženého, popadly ho paže jeho přátel a odtáhli ho na tribunu. „Jednou nám poděkuješ." mrknul zrzek na nahněvaného chlapce, který si naštvaně utáhnul nebelvírskou šálu kolem krku a něco na odpověď zabručel.
Zápas začal a sním i hlasité skandování davu na tribunách. Queenie se kdovíproč nechala odtáhnout Albusem na zmijozelské tribuny. Její zlato-rudá šála zde byla jako pěst na oko. Několik studentů zmijozelské koleje se na ní pobouřeně dívalo. Helene Flintová na ní vrhala obzvlášť zabijácký pohled. Jestli tím chtěla Queenie nahnat strach, docela se jí to dařilo. Zdálo se, že její dva kamarádi si jejího nepříjemného rozpoložení však nevšimli. Oba věnovali plnou pozornost hře a mávali nad hlavami zmijozelskými prapory. Queenie se snažila na místě vydržet, ale čím déle zde seděla tím více jí to bylo nepříjemné. Jako by se jí ti hadi snažili svými znechucenými pohledy vystrnadit.
Jakmile byla tedy vyhlášena přestávka, zvedla se okamžitě ze svého místa a se slovy mířenými ke svým přátelům, že už tu nemůže zůstat ani minutu, odešla. Nevěděla, kam má namířeno, ale když spatřila kouř vycházející ze staré hájenky, rozhodla se pro návštěvu poloobra Hagrida.„No a potom povidám: Není nic účinnějšího než ty malý zatracený potvory chytit za kotníky a hodit je co nejdál to jde." zaburácel obr smíchy. „A přestav si Queenie, že ten chlapík byl tak vděčnej, že mi dal tohle." ukázal dívce malé vejce. Queenie si ho opatrně prohlédla načež si dala ruku před ústa. „Ale Hagride! Co stím chceš tady u Brumbálových vousů dělat? Víš, že ti McGonagallová nepovolí tady toho tvořečka schovávat nafurt že?" naléhavě se na starého hajného zadívala. Ten si jen povzdechl a přitisknul si vejce blíž k tělu. „Vždyť já vím. Jenom chci vidět, jak se ten krásnej tvoreček vylíhne a pak přísahám na Brumbála, že ho okamžitě pošlu někam, kde se bude mít líp." smutně zamumlal Hagrid. Dívka ho pohladila malou ručkou po obrovské paži a usmála se. „Co kdyby ses poradil s Lysanderem? Jeho dědeček se přeci o jednu okamii už stará. Třeba bys ho mohl někdy i navštívit." napadlo dívku. Hagridovi se rozzářily oči. „Queenie ty seš génius! Fakticky! Mladej Potter má zatraceně dobrej vkus." zachechtal se vesele. Queenie si založila paže na hrudi, ale se smíchem nad ním jen zakroutila hlavou. Hagrid moc dobře věděl, jak neskutečně Jamese Pottera nemůže vystát. Jen si z ní utahoval.
Najednou se ozvalo hlasité bušení na dveře. „Dále!" zaburácel hajný až Queenie leknutím nadskočila. Dveře se v momentě rozletěly dokořán a na prahu nestál nikdo jiný než Albus s úsměvem od ucha k uchu. „Vyhráli jsme Queenie! Eliott chytil tu malou zlatou potvoru!" zakřičel tak nahlas, až si vedle něho neklidně postávající chlapec musel zacpat uši. Queenie se hlasitě rozesmála, když jí drobné paže černovlasého chlapce pevně objaly a zatočily sní ve vzduchu. „Jsem ráda, že máš radost." udýchaně s lehkým smíchem odpověděla zmijozelskému studentovi. Tak impulzivní chování nebylo u Albuse časté. Zřejmě byl z vítězství Zmijozelu více než nadšen. Scorpius stál na prahu s nervózním úsměvem. Z obra neměl zrovna dobrý pocit. Už jenom proto, že o něm od otce neslyšel moc dobré věci. Queenie si toho všimla, proto se rychle rozloučila s Hagridem a s oběma chlapci si to zamířila do hradu.
ČTEŠ
Phoenix [HP]
FantasyJen bytost nejčistšího srdce a pevné vůle, Zrozena z dávného zla a čisté krve, Na konci utká se s tou, Jež vládne temnotou. ...Štěstí lze najít i v nejtemnějších obdobích života, pokud si člověk vzpomene na to, že může rozsvítit světlo. (J.K.Rowlin...