Phoenix [HP]

24.

Z této hodiny si dívka odnesla skutečně nevšední zážitky. Stejně jako z nastávající hodiny lektvarů s jejím oblíbeným profesorem Křiklanem.
  „Aaa slečna Ollivanderová! Má oblíbená studentka!" nahnul se stařičký profesor lektvarů nad dívčin kotlík. Dnes pracovali každý zvlášť na Odpuzujícím lektvaru. V podání spolusedící Olivie ten lektvar vypadal opravdu odpudivě, ačkoliv to s pravým Odpuzujícím lektvarem nemělo nic společného. Ale nebylo se čemu divit, když do kotlíku dívka házela náhodné přísady, a ještě u toho stihla pod lavicí listovat v módním mudlovském časopisu Vogue.
  Oproti tomu Queenina ruka byla jako vždy první zdvižená. K nelibosti přespříliš ambiciózní Rose, která lektvar teprve dokončovala. Nesnesla, když byl někdo v něčem lepší než ona sama. I když se jednalo o její nejbližší přítelkyni.
  „Ovšem tak dokonalý lektvar jsem dlouho neviděl! Přičítám Nebelvíru okamžitě deset bodů! Výtečně slečno výtečně." přátelsky se usmál Křiklan na rudovlásku svým vrásčitým úsměvem. Dívka se jen začervenala. „Ehm děkuji pane profesore. Vážím si toho...opravdu." odvětila rychle, jelikož nerada přijímala pochvaly.
  Z jedné ze zadních lavic se však ozval vysoký a skřípavý posměšný hlas: „Pozor abys v jeho zadku neuvízla šprtko!" zachechtala se nějaká dívka. Queenie se otočila a spatřila pohrdavý úšklebek oné dívky. Své černé vlasy měla svázané do vysokého culíku a nad pršáčkem jí svítili malé kulaté oči barvy vybledlé hnědé. Na krku se jí mimo jiné leskla špatně uvázaná zmijozelská kravata. Queenie dívku dobře znala. Neustále totiž lezla za Theem. A to především, když sním byla Queenie o samotě. Byla neodbytná a všemožně se snažila zaujmout Theovu pozornost. A Queenie také věděla, že jí ta dívka bezmezně nenávidí. Nebyla by hodina se Zmijozelem, kdyby si do ní nerejpla.
  Jenže než Queenie stihla něco říct, ozval se známý chlapecký hlas: „Zmlkni Helene. Nikdo na ty tvoje kecy není zvědavej." klidný monotónní hlas byl ale plný jedu. Dívka se pod jeho tíhou lehce přikrčila a věnovala Queenie poslední úšklebek. Poté se jen uraženě napřímila a začala si hrát se svými dlouhými špičatými nehty.
  Queenie se na bruneta vděčně usmála. Úsměv jí Theo mírně opětoval, než opět sklopil hlavu nad nějaký kus pergamenu, do kterého horlivě něco čmáral. Queenie odhadovala, že domácí úkol na příští hodinu. Jen občas zvedl hlavu a zkontroloval lektvar, který za něj připravoval vysoký tělnatý hromotluk s prasečím obličejem. Caleb Goyle byl zmijozelský student a pro zmijozelského prince by se div nerozkrájel. Tenhle přehnaný egoismus měl Theo dost společný s Potterem, který ho momentálně z lavice za Queenie vraždil pohledem.