Bonusovky

29| Luca

Luca práskl papírem před Kita.

"No to si děláš prdel," odvětil Kit okamžitě, sotva jeho oči text přelétli.

"Co se stalo?" ozval se Evan od sedačky.

"Má poznámku."

Luca se uchechtl. "Zníš, jako bych je měl každej den. V týhle jsem nevinně."

"Jak můžeš být v nastražil na učitelku prdící pytlík nevinně?" zeptal se Kit nechápavě.

"Protože jsem se smál nejvíc nahlas. A kluci to na mě hodili," odvětil. Posadil se na barovou stoličku naproti Kitovu. "Jen to podepiš. Není to dvojka z chování, jsme v pohodě, ne?"

"Já tě jednou uškrtím za živa," zamumlal Kit, ale bez dalšího slova popadl ze šuplíku propisku a podepsal mu to. Poslal mu papír po ostrůvku zpátky.

"Už šestnáct let máš tolik příležitostí a stále si to neudělal. Já vím, že mě miluješ," ušklíbl se.

"Jde vidět, že ti v životě chyběl rodič. Až příliš," zamumlal Kit naštvaně.

"Takže uznáváš, že jsi příšerný, co se výchovy týče?"

"U tebe se můžu vymluvit, že jsi jen můj bratr. Emma je proti tobě anděl, ona je má dcera. A jdi už, prosím tě, protože jestli ti ujede autobus, nikam tě nevezu."

Uchechtl se podruhý a podíval se na Evana. "Ty bys mě odvezl, že jo?"

"Neodvezl," odpověděl Kit za něj. "Nehraj si tu na oblíbence."

"Oh, z vás dvou mám definitivně oblíbence. A samozřejmě, že bratr to není."

"Víš, že si toho ale docela vážím?" ozval se Evan ze sedačky. Opět seděl s počítačem na klíně a nšco dodělával do práce.

"Fakt? Takže mě zavezeš?"

"Dobrý pokus. Ale ten bus ještě stíháš," odvětil.

Načež Kit dodal. "Neměl bys za tu poznámku chodit nikam."

A Luca vytáhl svou oblíbenou větu. "Nejsi můj rodič, abys mi dával zaracha."

Raději utekl z kuchyně. Protože Kit už oprvdu vypadal, že ho zabije.

Ještě se stavil k sobě do pokoje, aby se převlékl, popadl věci a skateboard, aby opravdu bus stihl, a vydal se na zastávku. Kit i Evan si mysleli, že jde ke kamarádovi přespat.

Nebylo to daleko od pravdy. Opravdu bude spát u kamaráda. Akorát, že tomu předcházela obří party o třiceti lidech u jejich společně kamarádky doma. To jim raději neříkal.

Protože... tento divoký život byl doma citlivé téma. Luca samozřejmě věděl, jací byli jeho rodiče, než zemřeli, věděl, jak na tom byl Kit, než potkal Evana a konečně tak našel alespoň trochu motivace se napravit. Na terapii docházel dodnes.

Takže Luca nikdy takové věci nevytahoval. Nechtěl, aby se o něj báli, že taky zvolí špatnou cestu, protože na druhou stranu si to hlídal. Třeba tím, že i dkyž lidi kolem něj na takových akcích už nelegálně pili, on se nikdy ničeho nedotkl. A drogy pro něj byly zakázany už úplně, to už věděl, že k nim se nepřiblíží nikdy.

Vystoupil na zastávce a hned uslyšel hudbu, i když dům byl až ve vedlejší ulici. Amber ale byla z bohaté rodiny, a tak měli velký pozemek, kde se hudba stejně ve finále ztratila. I na této zastávce nebyl kolem úplně nějaký dům, který by party rušila.

Hopl na skateboard a dojel doslova až ke dveřím. Tam si skateboardem trikem vyhodil pod paži a popadl kliku.

Hned ho praštil do obličeje ten vydýchaný vzduch a zamračil se, div se nerozkašlal. Hned ho začali zdravit lidi, hned mu jeden spolužák začal nabízet alkohol, ale odmítl. "Oh, sorry," dostalo se mu odpovědi. "Viděl jsem nějaký nealkho v lednici." Usmál se jako poděkování.