Bonusovky

7| Felix & Blue

Felixova máma se šokovaně zastavila, když přišla do bytu a uviděla Blueho. 

Bylo tady tolik lží a Felixovi bilo srdce jako o závod. Bydlel na druhé straně planety s klukem, o kterém si jeho mámo velice dlouho myslela, že je mrtvý. A teď stál před ní.

Byla to její první návštěva Felixe v Anglii. Žila v tom, že bydlí sám, že nemá přítele. Až když se začalo plánovat, že by mohla přijet, řekl jí Felix, že by ji rád s někým seznámil. A že možná nebydlí úplně sám. 

Už tehdy byla nemálo překvapená. Ptala se, proč jí to Felix zkrátka neřekl dřív, nechápala, proč jí nechtěl říct ani jeho jméno, dokud je neseznámí, až přijede. S Bluem si dopodrobna několikrát prošli, jak to všechno udělají, co jí řeknou.

"Vždyť to je Blue," vydechla, přičemž nespouštěla pohled z kluka, kterého jako malého hlídala a myslela si, že už je dávno mrtvý. 

Felix moc nevnímal, když za ní Blue pomalu přišel, ujistil ji, že je to opravdu on a že jí toho musí hodně vysvětlit. Kontroloval totiž jeho mámu, jestli to všechno ustojí a nezhroutí se. Držela se ale dobře.

Nevybafli to na ni hned. Felix se s ní posadil do obýváku a Blue všem uvařil čaj. Odpovídal jí na zmatené otázky, které měla, jakože už konečně chápe, proč chtěl Felix tolik do Anglie. Že už chápe, proč jí přišlo, že se z Blueho smrti vzpamatoval celkem rychle. Protože Blue nezemřel.

Blue nechával mluvení na Felixovi. Rozhodli se, že tak to bude lepší, než kdyby na ni mluvil papírově mrtvý člověk. Felix jí tedy krátce vysvětlil, že byznys Blueho rodiny nebyl zrovna poctivý, vysvětlil jí Blueh podíl a Samuelovu oběť, aby ochránil své sourozence. "Violet bydlí kousek od nás. Se Sakurou, její přítelkyní," objasnil. 

Pokračoval tím, co se přesně stalo, když byli na chatě. Jak sám si dlouho nebyl jistý, jestli Blue žije. Jeho máma byla zděšená, když slyšela, co se na chatě stalo, především kvůli strachu o Felixe. To mu akorát potvrdilo to, že byl opravdu dobrý nápad jí neříkat vše, co se stalo od začátku jeho únosu kvůli Andymu, do detailu. 

Pak jí vysvětlil i jejich současnou situaci. Samozřejmě věděla vše o Felixovi, přidal k tomu jen to, že Blue oficiálně vystupuje pod jiným jménem a pracuje v IT firmě. Že konečně mají normální životy a nikdo jim nejde po krku. 

Večer ji odvedl do hotelu. Nepřišel jim jako nejlepší nápad, aby s nimi minimálně první noc zůstávala, což sama přiznala, že by preferovala hotel. Aby si urovnala myšlenky. Aby zpracovala fakt, že Blue je živý a zdravý. Celou návštěvu se k němu chovala, jako by tam ani nebyl, což se ale nedivili a nedávali jí to za zlé. Bylo to velké sousto najednou. 

"Neříkej to ale Andymu," poprosil jí, když došli do hotelu. "Víš, že Blueho nikdy neměl rád. A... přemýšlím, jak mu o tom řeknu. Potřebuju ale ještě čas."

Jeho máma si povzdechla. "Nečekala jsem takovou bombu," přiznala, "ale pokusím se. Pokusím se to neříct Andymu a taky zpracovat tohle všechno. Omlouvám se, jestli jsem se dneska nechovala-"

"Neomlouvej se," přerušil ji Felix. "Vzala jsi to mnohem líp, než jsme vůbec doufali," přiznal, protože to byla pravda. Felix se už týden pořádně nevyspal, jak se bál její reakce. Věděl ale, že i přes pozitivní výsledek měli před sebou ještě dlouhou cestu, aby si na sebe opět zvykli.

Objal ji, dal ji pusu na tvář a nakázal jí, ať mu zavolá, kdyby se cokoliv dělo. Ještě několikrát se jí omluvil, že jí lhal, ale nevypadala naštvaně, jen naprosto šokovaně. Možná ta zlost měla teprve přijít.