Jeho vztah s Mateem mu pomohl si uvědomit pár věcí:
Hádky na denním pořádku vlastně vůbec v pořádku nebyly. S Maxem se to zdálo normální.
Byl velký rozdíl v tom si myslet, že je zamilovaný a opravdu zamilovaný být. Zpětně totiž přestával na jeho vztah s Maxem nahlížet jako na upřímnou lásku.
A hlavně, nikdy vlastně neměl dobré lívance, dokud mu je neudělal někdo z Mateovy rodiny. Osobně je měl nejraději přímo od něj. To byl ten nejdůležitější poznatek.
Mateo mu je udělal i na snídani na jeho narozeniny. Chris v sobě udusil to dojetí, co všechno pro něj ten den udělal, protože když si vzpomněl na své narozeniny předchozí rok... Max na ně zapomněl. A doteď si nejspíše myslel, že to dobře zakryl, když se v sedm večer zvedl zničehonic z gauče, vytratil se na dvacet minut a vrátil se s kytkou a čokoládou. Chris jen poděkoval a nic nenamítal. A byl rád, že ho Max stihl podvést než došlo na jeho narozeniny, protože vážně zvažoval, že na ně zapomene taky.
Chris si uvědomoval, jak důležitý pro Matea je, jak důležité pro něj je, že jeho první (pořádný) vztah je právě s ním. Mělo to ale i opačný účinek, protože Chris se zase díky jejich vztahu léčil z toho předchozího. A to si ani dříve neuvědomoval, že to bylo potřeba.
Den po jeho narozeninách se vydali na víkendový výlet. Jak Chris hodně rychle pochopil, Mateo s Aurou a jejich rodinami měli hodně malých tradic. A jedna z nich byla také víkendový pobyt ve vilce u pláže Rainova známého. Vždy jeli v pěti - Rain, Jude, Aura, Mateo a Skye. Když se ale s Auřinými rodiči viděl naposledy, pozvali i jeho.
Pár věcí to zkomplikovalo, třeba jako to, že se už nevešli do jednoho auta, proto i nejprve odmítl. Tehdy za ním ale došel přiopilý Rain a ťukl si pivem o to jeho. Byla to jedna z mála akcí, kdy se Chris rozhodl pít, protože věděl, že to nepřežene a nic špatného se stát nemůže, a tak si dvě piva dovolil.
"Já vezmu auto, Jude taky," promluvil zničehonic Rain. "Vila má tři ložnice. V jedné jsme my, samozřejmě. A prosím, ušetři nás těch bojů, kdo bude mít ložnici jen sám pro sebe."
Chris se uchechtl a sklopil pohled. "Jste na mě všichni až moc hodní. Cítím se blbě."
"Nejsme na tebe až moc hodní," namítl Rain. "Mateo je jak náš vlastní. Což z tebe dělá taky součást rodiny." Podíval se na Auru s Mateem, kteří se kdo ví proč prali v bazénu. "Jednou jsme vzali s sebou i Auřinýho přítele. Nejsi zas tak výjimečný."
Zasmál se. "Dobře. Tak já pojedu."
Rain ho poplácal po zádech. "To jsem chtěl slyšet."
Takhle se objevil v jednom autě s Mateem a Judem na tříhodinové cestě k moři, ostatní členové výpravy v autě druhém. Mateo se s Judem začal hádat o nějakém literárním autorovi, kterého Chris neznal, snad pět minut po jejich výjezdu. O dalších dvacet minut později se otočil na zadní sedačku na něj. "Připomeň mi, že cestou zpátky jedeme s Rainem. Jude nemá vkus."
"Rain ani tohoto autora nezná. Já mám aspoň názor," namítl Jude.
Chris nakrčil obočí. "Já se divím, že se vůbec umíš hádat, Mateo," utrousil, což si vysloužil od něj prostředníček.
Hned po příjezdu se Aura a Skye pustily do lívanců. Další tradice, prý. Chris jim odnesl věci do jejich ložnice, kvůli které stejně boje probíhaly, když před odjezdem prohráli kámen nůžky papír s Aurou a její sestrou o tu větší. Ne, že by na tom Chrisovi záleželo. Když se vrátil do přízemí, uviděl jen Carterovi, Matea nikde. Chvíli mu trvalo, než ho zahlédl francouzským oknem, jak sedí u břehu v písku.

ČTEŠ
Bonusovky
Short StoryTady v této 'sbírce' najdete jednokapitolové bonusy ke všem mým příběhům, protože nejsem schopná se rozloučit s mými postavami. Opravdu jiný důvod to nemá. Snad si užijete návrat ke starším příběhům!