Další den s mamkou jsme se rozhodli že půjdeme nakupovat,do kina a zítra bohužel už pojedu domů ale vím to že sem příště přijedu i s Petrem a chci aby to bylo co nejdřív.
„mami můžeme?" Zeptám se když stojím před dveřmi „můžeme zlatíčko" kyvné hlavou a já otevřu dveře. Nasedneme do auta a vyjedeme směr nákupní centrum, cestou si zpíváme písničky z rádia a smějeme se. Zastavíme před nákupákem a vejdeme dovnitř, mamka samozřejmě hnedka míří do obchodu s oblečením a já samozřejmě taky.
Právě teď jdeme na jídlo s tím že každá máme minimálně 6 tašek. Objednáme si čínu a sedneme si k volnému stolu.
Dojíme a jdeme zpátky směr auto a tašky dáme do kufru auta a nasedneme. Vyjedeme směr domů kde chvíli budeme a pak půjdeme do kina.
Sedíme na gauči a povídáme si o Petrovi zase. „už by jsme měli vyjet" řekne mamka a zvedne se, kývnu hlavou a taky se zvednu, zase jdeme směr auto a nastoupíme.
Právě teď si kupujeme lístky na horror který jsme vybrali společně a jdeme koupit popcorn.
Sedli jsme si na své místo a film začal. Celou dobu je film úplně v pohodě když přijde na krvavou scénku zapištím. Mamka se pouze zasměje a dál sleduje film „mami zajdu si na záchod jo?" Pouze kyvné a já se vydám směr wcko kde vykonám svojí potřebuju a upravím se. Vrátím se zpátky na své místo vedle mamky a dál sleduju horror a modlím se ať už co nejrychleji skončí.
Film konečně skončil a já jsem posrana až za ušima „příště už žádný horror" řeknu mamce „jojo" zasměje se „to není vtipný" řeknu na oko uraženě a se smíchem se obě vydáme k autu.
Vycházíme z kina a před kinem je moc lidí ale nějak nás to nezajímá. Z ničeho nic mamka vedle mě není kouknu se za sebe a mamka leží na zemi „mami!" Zařvu a běžím k ní. Dřepnu si l ní. Omdlela. Rychle volám rychlou protože v téhle situaci mě nenapadlo nic jiného „prosím mami prosím" brečím.
Záchranka přijela a odvezli si jí do nemocnice, chtěla jsem jet s nima ale bohužel mi řekli že mám přijet až zítra ráno.
Přijela jsem ubrečená domů k mamce a vydala se do pokoje kde jsem padla do postele a hned zavolala Péťovi „ano lásko?" Zeptal se když to zvedl „ahoj" špitnu „lásko co se děje?" „mamka je v nemocnici.. o-ona když jsme vyšli z kina t-tak omdlela" rozbrečela jsem se „lásko hej hele poslouchej mě všechno bude dobrý ano? Určitě je v pořádku jen se jí zatočila hlava nebo něco neplakej lásko" snaží se mě utěšit což se mu po chvilce podaří „už chci za tebou chybíš mi" řeknu po chvilce ticha a smutně se usměju „taky mi chybíš lásko" řekne a mrkne na mě. Opřu si mobil o noční stolek a koukám na Peťu. Jaké štěstí jsem na něho měla zrovna já. Miluju ho strašně moc nejde to ani popsat. „utíkej spinkat lásko jo? Budu tě hlídat a až usneš půjdu spát i já" usměje se, kývnu hlavou „dobrou miluju tě" „já tebe kočičko" pošle mi jako včera pusinku. Zavřu oči s myšlenkou na to jak skvělého kluka mám zrovna já usnu.
Jsi moje štěstí v životě. Miluju tě..
___________________________________
Nevěřím tomu že už 20tá kapitola 🥹💗
Už jen pár kapitol a konec.. ale nebojte
nebude to furt tak happy.. 🤫❤️ už chystám
Další příběh a až skončí tento hned začnu s
Dalším 💗 lav yall !- 544 slov
ČTEŠ
Šach Mat / Stein27,Konex
Fanfiction„Ty za to nemůžeš chápeš to?!" „můžu! Je to moje vina kvůli mě se to stalo!" Řve na Petra ubrečená Val...