Hockey revenge

Epilog

Sophie seděla na gauči se zkříženýma nohama, jedna ruka položená na zaobleném bříšku a druhou si pohrávala s vlasy. Mason ji sledoval ze dveří obýváku, opíral se o rám a s úsměvem pozoroval, jak jejich syn Max běhá kolem ní s hračkou v ruce. Byla nádherná – i teď, když si neustále stěžovala na bolavé nohy a únavu.

"Maxi, ne tak rychle," zamumlala, když se malý kluk rozběhl kolem ní, div nezakopl o stolek.

Mason se konečně pohnul, přešel k ní a posadil se vedle ní na gauč. Rukou ji jemně pohladil po stehně a naklonil se k jejímu uchu. "Jak se cítíš, lásko?" zeptal se tiše.

Sophie si povzdechla a opřela si hlavu o jeho rameno. "Bolí mě nohy," zamumlala. "Celý den jsem za Maxem běhala, a teď bych nejradši jen ležela a nehnula se."

Mason se usmál a políbil ji do vlasů. "Tak to tě čeká speciální péče," prohlásil a opatrně jí pomohl natáhnout nohy na gauč.

"Speciální péče?" podívala se na něj podezřívavě.

"Ano, masáž nohou od tvého milujícího manžela a když už budu na kolenou, uvidíme co dál" zazubil se a začal jí jemně promasírovávat chodidla. Sophie se nejprve snažila protestovat, ale po pár minutách zavřela oči a povzdechla si spokojeností.

Mason se díval na její tvář, na klid, který se na ní usadil. Miloval ji víc, než by kdy dokázal říct, a vědomí, že brzy přivítají dalšího člena rodiny, ho naplňovalo štěstím.

"Víš," začala Sophie ospale, "nechápu, jak můžeš být pořád tak trpělivý. Já si pořád jen stěžuju."

Mason se usmál, aniž by přestal s masáží. "Protože jsi moje královna, Soph. A královny mají vždycky nárok na to být trochu náročné."

Sophie se zasmála a zavrtěla hlavou. "Královna, jo?"

"Absolutně," přikývl vážně. "A když se narodí tenhle malý princ," pohladil jí bříško, "budeme mít celý hrad plný malých vládců."

Sophie otevřela oči a podívala se na něj s něhou. "Miluju tě, víš to?"

"Vím," odpověděl s úsměvem a políbil ji jemně na rty. "A já tebe."

Max se mezitím vyšplhal na gauč a zabořil se mezi ně. "Co děláte?" zeptal se zvědavě.

"Miluju maminku," odpověděl Mason, aniž by zaváhal.

Max se zamyslel, pak se usmál a přitiskl se k Sophii. "Já ji taky miluju!"

Mason se zasmál a pohladil syna po vlasech. "Tak vidíš, Soph, jsi obklopená samými zbožňovateli."

"Tak pojď kámo, jdeme spinkat" řekl Mason a už tahal malého hokejistu do postele.

Ten mu vyprávěl jak se měl ve školce a na tréninku. Trenér z něj udělal kapitána. Pak už jen zasněně povídal ze spaní jak taky vyhraje Stanley Cup jako jeho tatínek. Dostal pusu na čelo a usnul.

"Už jsem tady lásko" řekl a přenesl si Soph do postele. Zašel si ještě pro krémy do koupelny a připravil se.

"Jak je možné, že mám v sobě tvoje dítě a stejně mě uzvedneš jako bych nic nevážila?" řekla mu a užívala si masáž.

"Jsem prostě nejlepší, proto sis mě taky vzala ne?"

"Ohh, jo přesně tam prosím, zatlač trochu" najednou vypadlo z Soph.

Mason se neudržel. Začal ji líbat na kotníku, pokračoval přes lýtko na koleno, tam se na chvíli zastavil a pak pokračoval zase víš.

"Co to děláš?" Zeptala se Soph s otazníkami v očích.

"Chci ti jen pomoct od bolesti lásko, tak zavři oči a užívej si to" řekl a políbil ji na to nejcitlivější místo. Ze začatku ji tam jen líbá, ale když přidá i prsty začne se Soph už prohýbat slastí.

"Jo prosím tam" zaškemrala Soph.

"Já vím lásko, já vím" zašeptal a vrátil se zpátky do jejího klína. Za chvíli se Soph udělala s rukama v Masonových vlasech.

"Miluju tě" řekla a políbila ho naoplátku.

"Já tebe víc" řekl Mason zpátky a začal ji zase líbat na onom místě.