Tohle ráno bylo jako každé předtím.
Přesně v 6 hodin začal po všech chodbách po celé budově vyřvávat alarm, který dával jasně najevo, že je čas vsát. Každý měl 5 minut na to, aby se probral a připravil si věci. Po 5 minutách se automaticky otevřeli dveře všech cel a členové téhle zvláštní organizace mohli jít na 15 minut do koupelen a připravit se na dlouhý den.
V budově bylo přesně 100 členů téhle organizace. Každý měl své číslo a největší pozornost si zasloužilo právě číslo 100.
Číslo 100 byla žena. Pozornost si nezasloužila jen kvůli své kráse a půvabu, ale kvůli tomu, že byla ze všech členů ta nejlepší žákyně. A přitom tam strávila ze všech zatím nejkratší dobu.
Byla ze všech nejsilnější, nejchytřejší a ze všech nejlépe bojovala což bylo pro šéfa této organizace velmi důležité. A tak, když se ráno všech 100 členů sešlo ve velké společenské hal se ani ostatních 99 členů nedivilo, že zrovna ji si Velitel ( tak se mu říkalo, nikdo neznal jeho jméno) nechal zavolat do své kanceláře, aby ji mohl poslat na důležitou misi.
"Číslo 100, posaď se." Řekl Velitel, který seděl v kancelář u svého stolu záda k ní. Nikdo ze členů nikdy neviděl jeho tvář. Svou identitu si nechával jen pro sebe a možná pro pár jeho poskoků. Když měl Velitel před všemi projev ve velkém sále, nasadil si černou masku, ze které mu koukali jen oči a byl schovaný pod dlouhým černým pláštěm.
"Víš proč jsem si tě zavolal, že?" Zeptal se Velitel. Jeho hlas nezněl staře, ale ani nějak moc mladě, takže si všichni typovali, že je to muž okolo 40 let.
"Jasně. Chcete mě poslat na misi a nebo mě zabít." Pronesla číslo 100 svým mladým hláskem.
"Pálí ti to. Ale máš štěstí, jsi ze všech těch slabochů tady nejlepší a líbíš se mi." Velitel trochu zachraptěl a tak si odkašlal. "Takže tě čeká velká mise a za žádných okolností jí nesmíš pokazit. Jinak zemřeš.. Znova."
"Rozumím,pane." Kývla číslo 100, i když nerada byla poslušná.
Najednou dostala šílené nutkání poškrábat se za krkem, přesně na místě, kde měla zadělaný čip od doby svého znovuzrození.
"Tahle mise není jako ta tvoje první, která byla jen záuční. Tohle bude o mnohem těžší úkol. Budeš muset bojovat proti velkému zdroji síly, proti osobě, která má na svědomí smrt mé rodiny. Budeš bojovat za nás všechny tady. Vyhraješ a já tě odměním bohatstvím a nesmrtelností, prohraješ a já tě vyhostím do zapomnění. Jsi na to připravená?"
"Jdu. Jaké jméno má moje mise?" Číslo 100 odpověděla bez váhání. I když jí Velitel dost znervozňoval.
"Jméno tvé mise?" Velitel se odmlčel a pak řekl znechuceně to jméno.
"Kapitán Amerika."
Číslo 100 se hluboce zamyslela, ale pak pokrčila rameny. "Tak to jméno mi vůbec nic neříká"
Jak by taky mohlo, když ji Velitel před zahájením výcviku vymazal paměť, takže ona ze současného světa nezná vůbec nic. Nevěděla ani kdo ona sama je. Neznala ani své jméno. Takhle to Velitel udělal každému členovi.
"No, ale dobře. Dejte mi o něm informace a řekněte mi plán podle kterého si představujete, že toho chlapa sejmu." Dodala číslo 100.
Velitel si nad jejím rozkazem odfrkl, ale udělal přesně tak jak řekla. Líbil se mu její přístup. Velitel jen pobídl rukou svého poskoka, který stál vedle stolu, ten hned přešel k poličce a podal číslu 100 nějaké silné desky.
"Zde máš informace o nepříteli." prohlásil Velitel a jeho poskok nesl další desky."Tady je tvoje role."
"Moje role?" Číslo 100 nechápala a nakoukla do desek se svou rolí. "Součást plánu. Máš tam údaje, které o sobě budeš říkat. Máš tam svou adresu, tvou fiktivní práci. Svou povahu."
"To nechápu. Na co roli? Já myslela, že ho vyzvu k boji a zabiju. Konec."
Předložila číslo 100 svůj vlastní plán.
"Líbí se mi jak uvažuješ, ale věř mi, že takhle by se ti to nepodařilo. On má mnohem větší sílu než máš ty. Ty ho musíš srazit citově ke dnu. Tady je plán podle kterého budeš postupovat. Přečti si o sobě všechny údaje a nauč se je. od teď se jmenuješ Alyssa. Dostaneš se do blízkosti Kapitána, což jsme zařídili a budeš se snažit dostat se mu pod kůži a do hlavy. Možná i do srdce, ale upozorňuju, že žádný člen naší organizace nesmí mít s nikým nic citového a už vůbec intimního. Nesnaž se nám utéct, máš v sobě čip, podle kterého tě najdeme po celém vesmíru. Nesnaž se čipu zbavit, protože ten jediný tě drží při životě. Můžeme tě díky němu ovládat až začneš být neposlušná, ale nechtěl to zažít, není to příjemná bolest. Až se po nějakém čase dostaneš pod kůži nepříteli a budeš znát jeho slabiny, zaútočíš až to nebude čekat. O všem se se mnou předem samozřejmě domluvíš. Rozumíš všemu?"
Alyssa celou dobu pečlivě poslouchala Velitelův hlas a pamatovala si každé slovo. Díky čipu měla úžasně dobrou paměť.
"Rozumím" Kývla Alyssa a postavila se k odchodu.
"Běž do cely a studuj ty desky. Zítra odjíždíš." Velitel dvakrát tleskl a Alyssa jako poslušný pejsek odešla.
Toto je jen úvod, pokud bude nějaké čtení, tak budu pokračovat :) Nahoře je přidán trailer, tak snad vás trochu upoutal :) Budu moc ráda za každé přečtení :3
ČTEŠ
Stay With Me (Captain America FanFiction CZ.)
FanfictionPříběh se odehrává po filmu Captain America: Winter Soldier a zároveň před Avengers: Age of Ultron:) Příběh pojednává o neobyčejné dívce a známém superhrdinovi, které spojí dohromady ne zrovna bezproblémový příběh. Jejich láska je zakázaná a nebezpe...