Stay With Me (Captain America FanFiction CZ.)

We Go Into Battle

"Ne, to není možný. Nedává to smysl. Vždyť ty máš čip, nežiješ. Nemůžeš být můj otec. " Začala Alyssa. Bylo jí z toho zle, ale nějaká její část mu věřila. "Ale je to možné. ten čip jsem neměl vždy. Tvou matku jsem poznal tehdy, když jsem byl ještě obyčejný člověk. Takového jaký jsem byl tehdy, by sis mě oblíbila. To mi věř. " "Nevěřím. Někdo jako ty nemohl být nikdy milován." Ušklíbla se Alyssa a zavrtěla se na židli, protože už jí otravovalo, že je spoutaná.

"No tvoje matka, ta žena, kterou si viděla umírat na kuchyňské podlaze, to dokázala. Milovala mně." Pousmál se Velitel arogantně. "Nevěřím ti ani slovo, kreténe." Sykla Alyssa. "Tak už dost!" Zařval velitel a bylo poznat, že už ho její nedůvěra unavuje. Postavil se a založil si ruce přes prsa. Pomalu přešel kolem celého stolu až těsně k ní. Naklonil se k ní. Když promluvil Alyssa cítila na uchu jeho horký dech až jí naskočila husí kůže. 

"Co kdybych ti to prostě ukázal?." Zašeptal. Nechápala a tak raději nic neodpověděla. "Přines to." Rozkázal Velitel přísně směrem k nějakému jeho poskokovi se zrzavými vlasy. 

"Věděl jsem, že mi to nebudeš věřit, tak jsem se rozhodl ti to ukázat." Promluvil Velitel, když mu ten zrzek přinesl, podle Alyssy: něco  jako čelenku s různými sračky okolo.

"Co je to?" Zvedla hlavu a zadívala se mu do očí. "Je to něco jako zaznamenávač vzpomínek. Nahrál jsem tam své vzpomínky abych ti je mohl ukázat. Sám jsem to vyrobil." Pyšně se usmál. "Ale já tu věc na hlavu nechci!" Zaprotestovala, ale pozdě. Jemně jí ten přístroj zašimral ve vlasech, poté jí zabrněla celá lebka a ihned na to propadla do tmy. 

                                                                                       ***********

"Trvalo ti to přesně dvě hodiny. Že ty jsi na dálnici předjížděl?" Přivítal se smíchem Tony Stevea hned jak vešel do jeho osobního mrakodrapu. "Párkrát ano." Přiznal Steve a Tony s údivem nadzvedl obočí, že mu vůbec Steve odpověděl. "Tak mluv." Pobídl Stevea a dovedl ho do jeho laboratoře v přízemí. 

"Velitel unesl Alyssu. Je to přibližně tak 3 hodiny zpátky. Věř mi, nerad to říkám, ale opět potřebuju tvou pomoc." Steve křečovitě shrnul své obočí, nebylo mu příjemné pořád Tonyho žádat o pomoc. Tony se zasmál a posadil se na okraj stolu asi s třemi monitory od počítače. "Co myslíš, Jarvisi, pomůžeme mu?" Zeptal se Tony, ale stále nespouštěl oči ze Stevea. 

"Účely pana Rogerse se zdají být čisté, pane. Slečna Pottsová ho má v oblibě, tak proč ne." Ozval se milý hlas Tonyho věrného počítače. "Slyšíš, Pepper tě má v oblibě, tak proč ne?" Zopakoval Tony a Steve jen kývl. 

"Dobře, ještě dnes chci na Velitelovu základnu zaútočit. Natasha by měla dorazit každou chvíli. Musíme to zvládnout bez Bartona je stále zraněný. Je to velká ztráta, ale i ta se dá využít." Řekl Steve a založil si ruce přes prsa.

"Už jsme jednou zkoušeli na něj zaútočit. Hawkeye to málem stálo nohu." Podotkl Tony. 

"Ale předtím jste byli beze mně. Vevnitř máme Alyssu a Sama. Využijeme toho. Stačí Sama najít, dát mu jeho vybavení a hned se zapojí a budeme mít navrch." Vysvětloval Steve a zíral zamyšleně do země. "Máš ten plán jeho budovy?" Dodal směrem k Tonymu. 

"Jarvisi." Pobídl Tony svůj talentovaný počítač a ihned se za ním nad velkým bílým stolem rozprostíral v projekci velký 3D plán Velitelovy základny. Steve přistoupil blíž a Tony mu začal ukazovat a pojmenovávat různé prostory v projekci Velitelovy základny. 

"Jdu pozdě?" Do místnosti vešla Natasha ve svém tradičním černém obleku s plnou výbavou. Její zrzavé kudrliny se jí pohupovaly nad rameny."Jdeš právě včas. Chci vám ukázat jeden malý dáreček co mám pro toho bastarda." Usmál se Tony a přešel k menšímu stolu vedle, kde ležela nějaká menší věc přikrytá pláštěm. Tony se znova hrdě pousmál a stáhl plášt na zem. Steve a Natasha stáli vedle sebe, oba s rukami založenými přes prsa a oba s nechápavými pohledem.

"Je to bomba?" Zkusila Natasha. "Něco na ten způsob." Kývl Tony. "Tahle věc dokáže deaktivivat Velitelovy čipy. Když to dostaneme dostatečně blízko k němu a spustíme to, čip přestane fungovat, což znamená, že mu začnou kolabovat všechny životní funkce a pozor, teď to nejlepší- umře." Vysvětlil pyšně Tony. 

"Ale co ti ostatní? Když to zasáhne i ostatní s čipem, přestanou jim fungovat životní funkce a pozor, teď to nejlepší- zemřou." Napodobil Steve Tonyho jen s vážnějším výrazem ve tváři. Tony povytáhl obočí, ale ozvala se Natasha. "Jo, snaha o to být vtipný, ti nejde tak jako Tonymu." Steve jí jen sjel pohledem a obrátil se na Tonyho. 

"No, stejně jsou prakticky mrtví." Usoudil Tony.

"Ale stále to jsou lidé." Připomněla Natasha. 

"A co Alyssa? Musím jí zachránit, tímhle přístrojem jí akorát tak zabiju!" Zakýval Steve hlavou. "Ale jak už víš, stejně jí dochází trvanlivost čipu. Umírá." Připomněl mu Tony, ale hned toho litoval. "Právě pro to jí chci zachránit." Odpověděl po chvíli Steve s upřeným pohledem do Tonyho očí. Kdyby to nebyl Steve, možná by se ho i Tony začal bát. 

"Rhodey je taky zahrnutý v plánu. Bude tam ve vhodnou dobu, aby jí dostal co nejdál. Já a Natasha se budeme snažit ty roboty dostat do bezpečí, aby jich přežilo co nejvíc. Hádám, že když bude Velitel pod drnem už nebudou pod jeho kontrolou a přijmou  pomoc.A ty se postaráš aby ten přístroj bouchnul v jeho blízkosti. Nebo, není to doopravdický výbuch, tebe nezasáhne. Doufám." vysvětloval Tony směrem ke Steveovi. 

"A co Falcon?" Zajímalo Natashu. "Pro něj zajdeš ty a dáš mu jeho výbavu." Natasha Tonymu kývla. 

Poté Tony vysvětlil, že udělal uspávadla, která by měla všechny,ty roboty, jak jim říká, uspat na dobu než je přenese do bezpečí.  Sám věděl, že všech 100 jich nedokáže zachránit, ale snažit se musí. 

"Tentokrát se mi tvůj plán líbí, Starku. Jen ještě aby nám vyšel." Řekl s pousmáním Steve, když znali celý plán. "Ale no tak, jsem Iron Man, mě vychází všechno." Zasmál se Tony. 

"Měl by ses převléct, Kapitáne. Jdeme do boje." Dodala Natasha s jemným úsměvem směrem je Steveovi. 

Omluvám se, že jsem hrozně dlouho nic nepřidala :/ Neměla jsem předlohu. Snad to ještě někdo čte :O :) A jestli ano, tak děkujuuu :33  -Autorka