Stay With Me (Captain America FanFiction CZ.)

"Romantic dinner under the moon between two...friends"

"O týden později."

Steve dodržel svůj slib a nespustil Alyssu z očí celý týden. Ještě další noc přespala u něj, než jí přišli dát nová okna. Jednoho večera, když spolu spolu seděli na střeše, Steve přešel na téma, kdo byli ti, co jí vlezli do bytu a napadli. Alyssa si vymyslela historku, že její bývalý byl dealer a jel v různých kšeftech, tak u ní hledali nějaké drogy nebo kradené šperky, které si k ní bývalý mohl schovat. "Tak to nechci znát toho současného přítele, když ten minulý byl dealer." Řekl jí na to v tu chvíli Steve s úsměvem, ale bylo poznat, že mu to vrtá hlavou a možná mu i na tom něco nesedí. Dál se o tom nebavili.

Ještě k tomu Alysse celý týden volal Velitel, protože chtěl slyšet nové zprávy o jejím postupu, ale ona mu to nezvedala. Stevea odbyla tím, že jí volá přítel a že s ním zrovna mluvit nechce. 

Alyssa musela uznat, že si ten týden s ním naprosto užila. Sama tomu nevěřila, ale bylo to tak. Snad ani jednou nepomyslela na to, že s ním tráví čas jen z jediného důvodu a to, že ho musí zabít. Stále si namlouvala, že to chce udělat a že to dokáže, ale už tehdy to nebyla zcela pravda. 

Nakonec jí přišla zpráva od Velitele, která zněla dost vážně. Chtěl se s ní nutně sejít. To nemohla odmítnout. Docela se toho obávala. Stevea přemluvila, že chce být chvíli sama a že se chce jít projít. Protestoval proti tomu, ale po dlouhém přemlouvání jí nakonec nechal jít. Akorát netušil, že to pro něj nevěstí nic dobrého.

Alyssa celou cestu na schůzku myslela jen na to, jak jí bylo se Stevem fajn. Ze začátku ho považovala jen za svou misi, za svůj cíl. Objekt, který měla zničit. Jenže čím víc času s ním trávila, čím víc ho znala, tím víc zapomínala kdo je a čím pro ní má být on.

Schůzka se konala v nějaké opuštěné továrně snad v nehnusnější části Los Angeles. Velitel měl přes obličej opět masku a kolem sebe tucet svých poskoků. Okamžitě Alyssu seřval, že se mu neozývala. Pak teprve začal klást otázky typu jak její mise probíhá. Alyssa mu řekla vše, kromě pocitů, které z neznámého důvodu začala pociťovat.

"Výborně. Už děláš na své misi skoro čtyři týdny, měla by si ji co nejdříve ukončit. Ale jinak si vedeš skvěle, dostala se do jeho blízkosti. Jsem rád, že ti čip nedovolí cokoli cítit. Věřím, že by si to zvládla i s city, dobře jsem tě vycvičil, ale city někdy dokážou zaslepit a změnit pohled na věc a to si ty nemůžeš dovolit." Kázal Alyssu Velitel. Alyssa usoudila, že má pravdu. City nejsou správné. Dokonce i jí na chvíli zaslepili, ale to si nemůže dovolit. 

Cesto domů po Velitelovu proslovu, který jí zase navedl na původní cestu, byla odhodlaná, že to večer ukončí. Steve jí věří nebude to vůbec čekat. 

Šla co nejpomaleji, jen aby příhod domů odložila. Když byla před domem byla rozhodnuta. V kabelce měla pistoli a pár malých zbraní s elektrickým šokem a oslepovačem, které si pro jistotu vzala na schůzku s Velitelem. Nechala je v kabelce, i když věděla, že na Stevea moc platit nebudou a zazvonila u jeho bytu. Byla nervozní, ale už to vážně chtěla skončit. Nesmí selhat jenom kvůli tomu, že když je s ním, tak něco cítí. Jenže ten pocit, který cítí s ním se jí nehorázně líbí. Bude se ho muset vzdát.

"Ahoj, vše v pořádku?"  Vyvalil na ní hned Steve mezi dveřmi. 

"Jasně, nikdo na mě nic nezkusil. Tedy když nepočítám bezdomovce, který mi chtěl ukrást bagetu." Zavtipkovala Alyssa. "No...doufám, že si mu jí dala bez boje." Zasmál se Steve a pustil Alyssu dovnitř. 

"Nene, já jdu vždy jedině přes boj." Pronesla Alyssa a nebyla to úplná lež.

"Pojď, jdeme na střechu." Pobídl jí Steve a spolu přešli k balkonu, kde následně vyšplhali po železném žebříku na plochou střechu budovy.  

"Fajn, zakončení na střeše." Pomyslela si Alyssa a nadechla se. Ale jakmile stála na střeše, rozbušilo se jí srdce jako o závod a oči se jí rozzářili. Na střeše byl připravený  stůl s bílým ubrusem a dvěma židlemi. V půli stolu stál velký svícen se čtyřmi svíčkami a prostřeno bylo pro dva a na jedné straně byla položena jedná krásná rudá růže. Okolo stolu na zemi bylo rozmístěno několik malých svíček.

"Řekl jsem si, že bychom jednou mohli povečeřet lépe než jen pizzu na gauči" Usmál se Steve a Alyssu napjatě pozoroval. Alyssa se nemohla vzpamatovat. Vysoko nad nimi zářil krásný plný měsíc a všude okolo něj byli rozházené hvězdy. Opět se v Alysse něco změnilo. Skoro to ani nepostřehla jak ten pocit přišel rychle. 

Teď to nemohla ukončit a ani nechtěla. Napadlo jí, že už to nechce udělat vůbec, Ale jinou šanci asi nemá. Nemůže se Velitelovo vzepřít. 

V tu chvíli na to ale chtěla zapomenout. Chtěla si aspoň na chvíli myslet, že je obyčejný člověk.

Bylo to od Stevea krásný. Když přešli spolu ke stolu, Steve uchopil rudou růži a podal ji Alysse. 

"Pro tebe." Zářivě se usmál. "Je tohle..ehmm..rande?" Tázala se Alyssa a přičichla k růži. Úplně zapomněla, že má v kabelce zbraně. 

"Rande? Ne, to by tvůj přítel neměl moc radost. berme to spíš jen jako docela romantickou večeři u měsíčku mezi dvěma...... přáteli." Snažil se být Steve vážný, ale pak oba vyprskli smíchy. No jo vlastně, přítel. Alyssa na svého vymyšleného přítele nějak zapomněla. 

Alyssa se pozorně zadívala na Stevea a opět si uvědomila , že ho vidí úplně jinak než když ho viděla poprvé. Poprvé v něm viděla jen nepřítele. Nic se jí na něm nelíbilo. Teď to bylo jinak. Všimla si jeho vnější krásy. Jak má úžasně hebké vlasy, krásné šedomodré oči, ve kterých se začala ztrácet a taky měl ten nejkrásnější úsměv, jaký kdy viděla. Ale také si všimla, že má dobré srdce a aspoň mu tluče, na rozdíl od toho jejího. Jak by mohla zabít někoho tak hodného? Někoho, kdo zachránil nespočetně lidí a nabídl ochranu úplně neznámé osobě. 

Zabit Kapitána není ta správná věc. 

Ale Alyssa si ani v tu chvíli nebyla jistá, zda se dokáže postavit Velitelovi a tuto misi odmítnout, protože věděla, že když to udělá, čeká jí opravdická smrt. A z toho jediného měla v tu chvíli největší strach.

Další část je tu! :) Pokud budu stíhat a bude tu nějaké to čtení, tak vydám další část už ve čtvrtek :) Snad se vám moje povídka líbí a děkuju hlavně všem věrným čtenářům, kteří vždy čekají na další část :) Kdyby jste měli nějaké otázky, ohledně povídky, klidně se ptejte :)