Stay With Me (Captain America FanFiction CZ.)

You lost me

Tento týden si Alyssa hodlala užít. Bylo jí jasné, že Stevea nezabije, tak radši stráví celý týden s ním a až uplyne týden bude mít jen dvě možnosti: Nechat se díky čipu ovládat a zaútočit na Stevea a nebo prostě ten lehčí způsob a to, zabít samu sebe tím, že si vyjme čip z těla. Jakmile čip opustí její tělo má pouze 10 minut života a poté její tělo upadne do stavu, ve kterém bylo před dosazení čipu. V mrtvém stavu.

Nevypadalo to pro ni vůbec dobře, ale jiné možnosti nemohla. Bála se jen dvou věcí. Postavit se Velitelovi a říct pravdu Steveovi. 

Možná na chviličku jí napadlo, že všechno Steveovi řekne, jenže ten by jí tak velkou lež neodpustil. Věděla, že Steve má v povaze odpouštět a dávat druhé šance, ale i přesto měla strach, že by jí za to nenáviděl a s pocitem, že jí nenávidí jediná osoba, ke které něco cítí, zemřít nemohla. 

Každý den si Alyssa snažila s nic netušícím Stevem užít. Každé ráno chodili na snídaně pak na různé procházky, večer do kina nebo do divadla.Někdy mu Alyssa pomáhala i s pátráním po Buckym. 

Alyssa cítila, že je šťastná. Nechtěla ani pomyslet na to, co si o ní bude myslet Steve až za pár dní prostě zmizí. Už jen ta představa jí nesnesitelně bolela. 

Občas v noci, když spolu usínali v jedné posteli, Alyssa nechala Stevea spát a celou noc ho jen pozorovala a představovala si, jakou by spolu mohli mít budoucnost, kdyby byla normální člověk. 

Pořídili by si spolu nějaký velký byt, kde by Alyssa vždy čekala na Stevea, když by byl na nějaké své Avengers misi. Poznala by jeho přátelé. Možná by se časem i vzali a mohli mít nějaké děti, kdyby Steve chtěl. Ona by ho ve všem podporovala a on by dělal vše proto aby svou rodinu chránil. Možná by byli úžasná rodina, ale to se Alyssa nikdy nedozví. Už jenom proto, že nemá žádnou šanci být normální a už vůbec ne živá. 

Předposlední večer chtěla mít Alyssa výjimečný. Napadl jí skvělý program, chtěla hlavně aby byl ON šťastný. 

Ráno mu na stole nechala vzkaz s časem a adresou, vedle položila pytel na šaty, ve kterém byl oblek..nebo spíše taková společenská vojenská uniforma ze 40. let a odešla. Jen doufala, že mu uniforma bude.

Sama si v půjčovně půjčila černé šaty s dlouhým rukávem, které zdobily bílé puntíky. Sukně šatů byla dlouhá a středně široká. Výstřich nebyl skoro žádný. Na krk si vzala drobné bílé korále a na ruku náramek stejného tvaru. Do uší si připnula černé perličky.  Vlasy si sepnula co nejvýše a drdol ozdobila dvěma malými modrými pírky. Jako obuv zvolila černé lodičky na nízkém klínku. Namalovala si řasy a na víčka tenké černé linky. Na tvář nanesla trochu tvářenky a na rty rudou rtěnku. 

Před sedmou hodinou večer vyrazila na místo setkání se Stevem.

To místo bylo o pár ulic od jejich domu, v jednom sále, kde se konal ples 40., na který právě Alyssa pozvala Stevea. Napadlo jí, že je to vhodné místo na poslední večer s ním. Věděla, že Steve se na tom plese bude cítit dobře, když přibližně v těch letech kdysi žil. 

Alyssa čekala na Stevea před vstupem do sálu.

Ples se konal ve velkém domě, kde bylo plno sálů na různé akce. Ples 40. let se konal hned v sále napravo od vchodu. 

"Takže ples 40. let?" Ozvalo se Alysse za zády přesně v půl osmé večer. Pro Stevea to bylo překvapení. Alyssa se otočila a málem se jí podlomila kolena. Steveovi ta uniforma hrozně slušela. Bylo na něm poznat, že se v uniformě cítí svůj. 

"Překvapení" Rozpřáhla Alyssa paže a zasmála se. "Moc ti to sluší. Do mé doby by ses skvěle hodila." Steve přešel k Alysse blíž, chytl jí kolem pasu a přitáhl si ji k sobě. "Chtěla jsem si aspoň umět představit, jaké by to bylo s tebou žít v té době." Usmála se na něj Alyssa.