Sukuba: Mrcha z podsvětí

Kapitola číslo 15

Kapitola je o něco dřív/později než jsem očekávala. Dřív protože měla jsem psát VS a později, protože jsem ji chtěla zveřejnit už včera, ale jaksi jsem se zasekla jinde. Chci vás u této kapitoly poprosit vyjímečně o laskavost a to jestli by jste byli tak hodné/í že mi napíšete svůj názor na to jak se vyvyjí příběh. Byla bych vám za to moc vděčná. Přeji přijemné čtení.

V předchozím díle:

„Jdu nakupovat, pokud máš něco na srdci, vyklop to dřív, než si nakoupím, pak už fakt nebudu mít náladu na vybavovačky s peklem nebo nebem." Zamručela jsem, vzala košík a vyrazila na nákupy.

Procházela jsem se mezi regály a házela věci do košíku, který tlačil Edmund. Mračí se na mě, ale já ho ignoruji, chodím od police k polici a házím tam všechny možné věci. Několik posledních dnů mě honí mlsná a doma mám všechno už vyrabováno. Jaksi v poslední době nemám čas na normální věci. Když jsem si na to vzpomněla, zahlédla jsem svůj odraz ve skle. Zplihlé vlasy, pár dní nemyté. Pomyslela jsem na čisté vlasy a v ten moment jsem si připadala líp.

Všimla jsem si jak se Emundovo zamračení prohloubilo ještě víc tak jsem se radši věnovala výběru zmrzliny. Karamel nebo čokoláda? To je celkem těžká otázka. „Myslím si, že bys neměla jet do toho Chile. Není to podle mě bezpečné." Zaškaredila jsem se na cenu zmrzlin ale i přesto jsem obě krabičky hodila do košíků, chce to šlehačku. „Jak jako to není bezpečné?" otráveně jsem se zeptala a vykračovala si po obchodu, abych našla svoji oblíbenou značku.

„V poslední době trávíš příliš mnoho času se špatnou stranou." Vložila jsem do košíku šlehačku i s posypem a zvrtla jsem se tváří k Edmundovi. „A ty se divíš? Adelynn se nedá najít a ty si lítáš bůh ví kde. A hlavně jestli si neuvědomuješ, kvůli vám jsem sukuba. Nesmrtelná pekelná děvka." Ukázala jsem na něj a na tváři jsem měla obvinující výraz. Spískali to a nenechám je, aby jim to prošlo.

„Ano to je možné ale neměla by jsi nikam jet s Drakem." Unaveně jsem vydechla a promasírovala si spánky. „Já nikam nejedu s ním. Jedu se svými kolegy, to že on je jeden ze sponzorů není moje věc a ani se mě to netyká." Mluvila jsem k nimi jak k malému dítěti a přemýšlela nad tím že bych si dala na večeři salát. Budu se muset zas vrátit k zelenině, otočila jsem se teda zase čelem zpátky a vrátila se k ovoci stejnou cestou.

„Proto s ním chodíš na firemní obědy? A povýšili tě?" ironicky se zeptal a já po něm hodila bramboru.

„Dostala jsem se tam svojí tvrdou prací, nic jiného v tom nehledej." Popuzeně jsem mu oznámila a pokládala zeleninu na váhu.

„No jasné, a proto ty zapálená historička budeš dělat v galerii že? Koukám že jsi si to dokonale nalinkovala, a podle toho co jsem slyšel od Bruce tak jsi nevypadala, že jsi to očekávala." Zarazila jsem se uprostřed pohybu.

„Jaký Bruce? Odkud to víš?"

„No jeden známý dělá investora, tak nějak na tebe padla řeč, prý seš okouzlující." Brebtl a moje zamračení se opět začlo prohlubovat. Další kdo má prsty v tom, aby mě špehoval, když to nedělají sami tak mají poskoky.

„Víš ty c-." ani jsem nedořekla a rozzvonil se mi mobil, otočila jsem se zády k Edmundovy a zmáčkla na přijmout hovor.

„Prosím?"

„Dnes večer máš schůzku s Corwellem asi tak za dvě hodiny v klubu."

„Cože? Ne! Dnes se mi to vůbec nehodí, já-" položil to. Do hajzlu to zas bude den. Naštvaně jsem naházela zbylé věci do košíku a šla k pokladně. Následoval mě rozladěn Edmund, tak jsem se na něj otočila. „Víš co, běž si po svém, mám svoje povinnosti a kopu věcí v práci. Nemám náladu na nějakou andělskou chůvu. Myslela jsem, že jsi normální ale ty i Drake jste stejně ujetí a já s vámi nechci mít nic společného, jenom mi kurvíte život."