Jeden na druhého se tiskli. Felix ve své vlčí podobě pozoroval smíšenou smečku před sebou. Changbin, jenž dělil poslední kousky chleba mezi kluky, znaveně povzdechl.
Všichni k němu v tichosti upřeli zrak. Prohlédl si unavené, omrzlé tváře a zvedl ruce s posledními dvěma kousky chleba. Všem došlo že příděl je pro Seungmina a Chana.
Prohlížel si ztrápeně zbylý chleba. Pokrčil rameny a schoval ho zpět do brašny. ,,Dochází jídlo." Zašeptal do ovzduší.
,,Tak si ulovíme srnu." Podotkl Minho bezstarostně. Changbin jen zavrtěl hlavou. Sledoval své mokré kalhoty od sněhu a přitom se pokoušel vymyslet, jak by obstaral potravu.
,,Když ulovíme srnu, bude to škoda masa." Šeptl Hyunjin Minhovi do ucha na vysvětlenou. Minho mu přesto věnoval nechápající pohled. Rozhodil ruce. ,,Když ulovíme srnu, budeme mít kožešinu navíc a mnohem víc i masa, třeba na dva týdny." Zavrtěl nechápavě hlavou. ,,Maso se zkazí. Nemáme sůl a nemáme ho kde uskladnit.." Changbin vzhlédl k Minhovi.
,,Nemáme ani nože abychom ho naporcovali. A zanecháme za sebou pachovou stopu po které se vydají hladoví vlci, kteří nikam nepatří." Hluboce se nadechl. ,,A možná i nějaký medvěd, který se nestihl odebrat k zimnímu spánku."
Jisung pozoroval Changbina. V jeho hlase zaznamenal určitou dávku stresu. Možná i podrážděnosti. Očima těkal směrem kam se odebral Chan se Seungminen. Felix začal nepatrně stříhat ušima. Z lehu si sedl a posléze znovu zalehl k Binově noze, jako kdyby nemohl najít tu správnou polohu.
Hyunjin si přeměřil Changbina. ,,Tak vykrademe vesnici." Podotkl, tím dostal všechny do střehu. ,,To ne." Odpověděli skoro sborově. Jisung chvíli mlčel, prstem začal čmárat do vyšlapaného sněhu. ,,Co se zkusit infiltrovat do nějaké vesnice, a přečkat tam zimu? Existuje hodně nestranných vesniček, můžeme tam najít práci, pomáhat, dostali bychom jídlo i střechu nad hlavou, ale nikdo by se nesměl přeměnit." Podotknul pomalu a pokrčil rameny. Zahleděl se na Felixe. ,,Felix by se nejdřív musel naučit přechod. A Chan by musel vydržet pár měsíců v lidské podobě." S nadějí v očích se na ně podíval.
Nastalo ticho. Upřímně řečeno Jisung měl dobrý plán, ale jak na něho zareaguje Chan? Changbin se zasměje. ,,Viděl jsi někdy Chana vydržet v lidské podobě déle než den?" Zavrtí negativně hlavou. Felix si znovu sedne, ten nápad se mu líbil, bylo to chytrý, a dokonce i dost na úrovni.
"Ten nápad smete ze stolu, ani nestihneš mrknout." Poví Hyunjin, aby podpořil Bina. ,,Seungminovi by se ten nápad líbil, a jestli jste si nevšimli, tak na Chana má dost velký vliv." Namítne zase Minho. Jeongin přikývne. ,,Podle mě to je také dost dobrý nápad, ale buďme trochu realičtí, Chan moc jako člověk nevypadá ani v lidské podobě, má na to až moc divoký pohled." Nechá zaznít svůj názor.
,,Stačí ho jen obléknout do civilních šatů." Namítne Minho. ,,Já se takhle schovával mezi lidmi dlouho." Dodá aby svému tvrzení přidal na váze. Opět se ve stanu protáhne zamyšlené ticho.
,,Můžeme mu ten nápad nadhodit." Nakonec poleví Changbin. Jisung na něho překvapeně zamrká. ,,Chris je stále vůdcem? Já myslel že jsi ho přepral, podle toho jak vypadal." Hyunjin se na něho prudce otočí. ,,Nepochybuj o něm, je to náš lídr, jen měl prostě smůlu, nic víc!" Doslovně na Jisunga zavrčí. Minho málem vyletí z kůže. V malém těsném stanu se postaví až je Jeongin nucený, ho chytat za zápěstí. ,,Jisung ale má pravdu, když je to vůdce tak jakto, že prohrál boj s jeho vlkem? Co? Vysvětlí mi to někdo?" Poví jízlivě. Nastane opět hrobové ticho plné naštvaného funění a zírání si do očí.
Felix se postaví, čumákem žduchne do Binova stehna. A pak mu až nepříjemně pohlédne do očí, když na něho Changbin přesměroval pozornost. Felixovi zazářila v očích ledová barva. Tahle otázka Felixe popudila, ztotožnil se s ní až moc rychle. Chtěl toho tolik říct.
Zprvu jen vrčel, pak se zvuky zformovaly do slov. A Felix konečně místo pacek viděl své pěstěné prsty. Bin moc nelenil, než se Yongbok začal vztekat, že mu je zima, přehodil přes něho deku. ,,No to trvalo." Podotkne. Pak aby dlouho na pihatého necivěl, raději pohled stočil na Minha. ,,Stačilo jen chtít něco říct." Zašeptá si Felix užasle.
Prohlédne si kluky.
,,Asi do toho nemám co kecat, když jsem nový přírůstek, ale Chan dělá co může, aby nás udržel naživu. Vůdcovství nemá co dočinění s tím, jak a s kým prohraje boj." Poví v klidu. Zabalí se víc do deky a sedne si. ,,Je to o rozhodnutích." Poví, tím Minha umlčí, Hunjina uklidní, a Changbina zanechá v tichosti. ,,Navíc co se týče jeho síly, necítili jste z něho někdy něco cizího? Jako kdyby to v sobě držel zub..." Changbin ho okamžitě bodne loktem do žeber. ,,Mlč." Šeptne mu výhružně. Hyunjin zamrká.
,,Hele proč jsi ho přerušil? O čem to mele?" Optá se hned zaujatě Hyunjin. Felix na něho koukne. A zmateně se podívá na Bina. ,,Neviděli jste tu rudou barvu?" Všichni se zatváří zmateně. ,,Já to taky viděl." Dodá Jisung jako kdyby se nechumelilo. ,,Bylo to podobné jako právě teď u tebe." Poví. Minho byl naprosto úplně vedle. ,,Co jsme měli vidět?" Optá se Jeongin, a zanese tak do skupinky malý chaos otázek. Jenže před očima se mu objevila ještě ne, tolik stará vzpomínka a ihned ztichl. Zahleděl se na Hyunjina.
Felix skupinku bedlivě pozoruje. ,,Když jsme se s Changbinem..." Bin ho rychle utišil. ,,Buď už zticha!." Zavrčí, na tváři mu rostl nejen ruměnec od podráždění. ,,Všichni jsme jen unavený z dlouhý cesty a sněhu. V tomhle počasí je dost možný že se nám může něco zdát, nevěnoval bych tomu moc pozornost." Poví okamžitě, aby překryl počínající otázky na něho a Felixe, jejíž odpovědi si držel tak pečlivě pro sebe.
Jisung se pobaveně uchechtl. ,,To ano, ale nejde přehlédnout to že z normálního vlka je dvoumetrové monstrum." Tím Changbina popíchl. ,,Dorostl ti snad jazyk? Myslel jsem že seš němý!" Vrazí mu rýpanec zpátky.
V malém zadýchaném prostoru se rozpohybují otázky nejrůznějšího charakteru. Kluci se začnou zmateně překřikovat, občas si i navzájem vynadají.
Minho to sledoval. A jako jediný se do bouřlivého rozhovoru raději nepouštěl, avšak bylo mu zde docela dobře.
Kluci si ani nevšimli, že se do stanu dostali poslední dva členové. Chris vypadal opravdu zuboženě.
,,Už dost! Jste jak malý haranti.! Zavrčí a všechny tím umlčí. Seungmin mu pomůže si lehnout. ,,Byli jste dost slyšet, chcete snad někoho přivolat?" ,Těžce oddechujíc se podívá na Seungmina, který si zase sedne za něho jen aby ho trochu zahřál. Changbin zbledne. Něco se Chanovi děje.
,,Hey co je s tebou?" Přisune se k němu, a dotkne se dlaní jeho čela. ,,Máš teplotu." Řekne na celý stan naprosto zděšeně. Seungmin Binovu ruku okamžitě odežene. ,,Nemůže se zahřát, máme teď vážnější problém." Dodá aby vysvětlil všem. Těžkého ticha se dalo v tu chvíli dotknout. Každý věděl na tomhle proklatém světě, co to znamenalo.
Ahojky, tak je tu po dlouhé době další díl. Kapitolka je krátká, ale v těch dalších se toho hodně stane. Tak si připravte nervy, necháme už postavy růst ve svém vlastním ději :)
.
ČTEŠ
The clan / Stray Kids
FanfictionZ posledních sil, které mu ještě nevzal, pohlédl na chlapce před ním. Unaveně se zadíval do jeho temně hnědých očí, a naposledy ve snaze něco říct pootevřel ústa, z nichž unikl tichý vzdech. Vyčerpaně zavřel oči a své tělo nechal klesnout k jeho noh...
