New Element - Nejlepší život 1 ✔

20.Díl

Jelikož doma byli všichni, bylo odemčený. Zatáhl za kliku a všichni seděli na tom obrovském gauči a byli zabraný do telky. Když se Vojta oběvil ve dveřích, všechny oči směrovali na něho. Vešel, sundal boty, položil tažku a Sof odnesl ke gauči.
Lucka:"Jezuu!"
Když jsem se oběvila ve dveřích já, všichni se na mě podívali a začali mě zdravit a gratulovat. Položila jsem Fildu vedle Sofie a běžela obejmout Lucku.
Já:"Tak jste mi všichni chyběli.."
Vojta:"Co mám říkat já? Já musel spát sám v poseli.:D"
Vzal prcky a šel s nima do pokojíčku, cupitala jsem hned za ním. Když jsem přišla do pokoje, nestačila jsem se divit.. Pokoj byl nádherný!
Vojta:"Když jsem v pondělí věděl, že je to holčička a kluk, tak jsem jim takhle pokoj barvami rozpůlil. Snad se ti to líbí.."
Já:"Je to nádherný!!"
Dali jsme si pusu a odpásovali děti. První vzal Sofinku a podal jí mě a poté Fildu, kterého si v náručí nechal. Šli jsme s nima dolů a parta nám udělala místo na gauči. Jelikož máme před gaučem strašně jemný kobereček, položila jsem na něho Sofinku a Vojtovi jsem naznačila, ať ho položí vedle ní.
Luky:"Ty jsou roztomilý!"
Vojta:"Vyfotím si je na instagram.."
Klekla jsem si k malím a začala jim sundavat mikinku, protože doma bylo fakt teplo.. Byli nakonec jen v tričku s dlouhým rukávem a tepláčkách.
Týnka:"Můžu?..
Já:"Jasně."
Vzala si Fildu a já Sofí.
Sedla jsem si s ní na gauč a jen tak se pohupovala.
Vojta:"Takové dvě princezny. Koukni na mě Eli.."
Usmála jsem se mu do čočky a zase svalila oči na Sofi..

Před obědem už pár z nás kručelo v břiše..
Klárka:"K obědu bude čína s bramborem.. Luky deš mi pomoct?"
Luky:"Ok.."
Já:"Vojto jdeme nahoru? Myslím že prťata už budou mít taky hlad."
V tu chvíli začal Filda brečet.
Lucka:"A je to tady.. My vás potom zavoláme."
Já:"Díky lidi.."
Nahoře jsem si sedla na náš gaučík a začala krmit Filípka..
Vojta:"A já mám taky hlad.."
Já:"(výbuch smíchu) Už se to dole vaří, tu je plno."
Vojta se ze srandu smutně podíval. Po jídle uložil Filípka do kolíbky a přišla na řadu Sofie.
Ondra:"Vojto! Eli!"
Vojta:"Joo!"
Já:"Tak já za chvíli přijdu."
Vojta:"Tak já na teb poč.."
Já:"Já myslela, že máš hlad. Běž!"
Když jsem dokojila, uložila jsem do kolébky i Sofii. Chvíli jsem jim zpívala a zamyslela se.

*Z pohledu Vojty*
Tak kde je ta Eliška, řekla chvilku.. Už jsem měl snědeno a přislo mi to divný, tak jsem šel nahoru. Když jsem chtěl ale zatáhnout za kliku, zarazil mě nějaký nádherný zpěv. Asi tak tři minutky jsem jí poslouchal, ale už jsem se rozhodl, že ty dveře otevřu..
Já:"Eliško. Máš dokonalý hlas!"
Eli:"Vojto? Pšš! Dětí spí.."
Já:"Promiň.. Ale dole ti chladne jídlo."
Eli:"Ajo vlastně!"
Potichu jsme odešli z pokoje a šli do kuchyně.
Ondra:"No to je taky dost.."
Eli:"Uspávala jsem prťata.."

*Z pohledu Elišky*
Po obědě jsme se rozjodli jet s Vojtou zahrát tenis.. Parta nám prej děti pohlídá. Požili jsme chůvičky(ty vysílačky), aby je slyšeli, když budou brečet. S Vojtou jsme se převlékli do sportovního, vzali auto a jeli. Když jsme přijeli před halu, bylo na parkovišti jen jedno auto. Celkem jsem se divila, protože když jsem sem jezdila s rodičema, bylo tu vždy plno.
V hale jsme se přezuli, vzali 'nářadí' a šli hrát. Postupem času se to tu ale začlo zaplňovat. Asi takových 90% lidí tady znám, ještě z dob, kdy jsem tu chodila s rodinou. Vojta skoro nikoho. Asi po 3 hodinách hraní, co jsme byli propocený až na kost jsme jeli domů. V obýváku nikdo, v kuchyni nikdo. Otevřela jsem dveře do našeho bytu a uslyšela z dětského pokoje brek a hlasy party. Přišla jsem do pokoje a tam stáli Ondra s Luckou a Chris s Týnkou u přebalovacího stolku.
Já:"Co se to tu děje?"
Všichni se na mě podívali.
Ondra:"Přebalujeme.."
Chris:"Ale nukdy jsme to nedělali."
Vojta:"Koukám, že se to budu muset taky naučit.:D"
Já:"Alespoň, že mám mladší ségru.."
Přišla jsem ke stolku a Vojta si stoupl vedle mě a dával pozor, jako všichni kolem. První jsem chtěla přebalit Sofinku. Ale Vojta si to chtěl taky zkusit, tak dostal na starosti Fildu. Pozorně se díval a dělal to co já.
Vojta:"Takhle?"
Já:"Jo! A pak že to neumíš."
Lucka:"Asi se od vás budeme muset s Ondrou učit."
Vojta:"A kde je vlastně Luky s Klárkou?"
Týnka:"Udělali si romantický večer."
Chris:"Šli do kavárny, jen tak se projít a potom si nahoře zapálej svíčky a prostě romantika.."
Já:"Tak snad to tu nepodpálej.."
Všichni jsme se zasmáli a šli do obýváku i s dětma. Sedli jsme si na gauč a povídali si třeba i o Lucky a Ondrovo miminku a tak..

O týden později..
Když jsem se ráno probudila, Vojta nikde. Byl ale v děstkém pokoji s dětma v náručí a hopal se na houpacím křesle.
Já:"Ahoj miláčci."
Vojta se na mě podíval a usmál se.
Vojta:"Ahoj lásko. Koukej jak jsou sladký."
Já:"Ano já vím, jste všichni tři. A co že tak brzy, vždyť se šest ráno."
Vojta:"Děti byli vzhůru už v pět a brečeli, tak jsem nechtěl aby tě vzbudili, když jsi tak krásně spinkala."
Já:"To jsi mě měl vzbudit."
Vojta:"Víš o tom, že v deset máme být u doktorky?"
Já:"Vím, na to bych nezapoměla.. Ale neříkal jsi někdy před měsícem, že máš jít 1.3. k zubaři?"
Vojta:"Dneska?.... Ajo sakra!"
Já:"No.."
Vojta:"V mobilu mám napsaný čas, počkej."
Podal mi Fildu a Sofii si pořád v náručí jen levou rukou. Vytáhl z kapsy mobil a v kalendáři si to našel.
Vojta:"V 10:45. To stíhám. Vezmeme do auta kočár a budete se moct projít po parku."
Já:"Dobrý nápad. Alespoň se provětráme."
Dala jsem mu pusu.