New Element - Nejlepší život 1 ✔

4.Díl

V parku na lavičce totiž seděl Ondra a asi jeho přítelkyně..
„Hele! Óňa a Lůca!"
„To je jeho holka? Strašně jim to sluší."
„Jj, je fajne!"
„A myslíš, že mě budou mít rádi?"
„Tebe?"
Vojta se začervenal a dodal:
„Vždycky!"
„Ok.."
Začervenala jsem se..
Ondra si nás už všimnul a Vojta jen zvednul ruku a mávnul mu.
„Představím tě.."
„Super."
„Neboj! :D Buď v klidu, jsou to nejlepší lidi! Veř mi."
„Já se nebojím:D"
Přišli jsme k nim, pozdravili jsme se, podali si ruce a Vojta nás představil.
„Tak to jsi ty, Vojta o tobě doma pořád blázní:D"
„Ondro!"
„Vojto!"
Já a Lucka jsme jenom koukali :D Lucka se smála a mě se rozbušilo srdce a začervenala jsem se.. Lucka ke mě přikročila a začala se mě na něco ptát. Pořád jsem ale koukala na kluky.. Vojta Ondru chytil za rameno a odtáhl ho o kousek dál. Hlavu měli u sebe a něco si šeptali, vím, že mluvili o mě! Slyšelq jsem jenom tohle:
„Ondro! Ona ještě neví ..... Chápeš? Dneska na ..... řeknu všechno!"
„Ok brácho:D"
Když se vraceli koukla jsem na Lůcu a konečně dávala pozor.
„Tak co? Odpovíš mi alespoň na něco? :D"
„Jee, promiň, nedávala jsem poz.."
Otočila se na Vojtu a pak zase na mě, chytla mě za rameno.
„Ty jsi do něj blázen že? Jde to na tobě vidět, vím, že bych ti to neměla říkat, ale Vojta do tebe taky!"
„Coo? Pane bože, to je úžasný. Můj sen byl, mít takovýho kluka!"
„No tak vidíš! :D"
„O čem je řeč, holky?"
„Vojto.. O ničem :D"
Já se mu líbím? Nemám slov!
Vojtík mě chytil za ruku, Ondra Lucku, rozloučili jsme se s nima a každej šel na jinou stranu, já s Vojtou do kopce a Ondra s Lůcou asi domů.
„Kam mě to táhneš?"
„Dopředu"
„Vojtěchu!"
„Promiň."
Sjel po mě smutným pocitem a pak se usmál.
„Máš tak dokonalý úsměv❤"
„Ale!.. To říká ta pravá."
Uculil se na mě naschvál křečovitě, abych se začala smát. Málem jsem dostala záchvat. On se smál mě. Došli jsme na kopec a tam byla vidět celá Praha.
„Wow!"
„Tak vidíš." Usmál se.
Sedli jsme si na zem a on mě chytil kolem ramene.
„Víš.. Eli.. Já tě mám rád, moc!"
„Já tebe taky!"
„Ale já tě mám rád víc než jenom kamarádku, ale věřím, že máš kluka.."
"Ach Vojto! Já? Nemám!"
Nadšeně se na mě podíval a dodal.
„Hlavně mi neříkej, že tak dokonalá holka nemá kluka.."
Podiveně se na mě podíval a dodala jsem.
„Měla jsem.. Asi před dvěma měsícema, rozešla jsem se kvůli jednomu důvodu, který ti říkat nebudu. Ale chodila jsem s ním asi půl roku, bylo to ale složitý..
Snažila jsem se zadržet slzy, ale nedalo se to. Nechtěla jsem moc na Vojtu kvůli tomu koukat, aby se mě na to moc nevyptával, ale on se předklovil a koulnul mi na půl do obličeje, škubla jsem sebou a koukala za sebe.
„Eli, podívej se mi do očí."
„Ach.."
Jak řekl, udělala jsem, koukla jsem se na něj a on začal být smutný..
„Eli já tě miluju! A slibuji ti, že tě jen tak nenechám! Pověz mi, co ti ten kluk udělal!"
„Já tebe! Nechci o tom moc mluvit, ale možná ti to někdy řeknu."
„Buď moje."
„Budu." Usmála jsem se a on mi políbil čelo.
„Kolik je?!"
„Půl pátý.."
„To to tak rychle uteklo?"
„Bohužel ano."
„Už budu muset jít."
„Škoda, alespoň tě doprovodím."
Zvedli jsme se, Vojta mi utřel slzy, chytil mě za ruku a šli jsme. Po cestě jsme potkali jedny drbny ze školy..
„Achjo.. To jsou ty káči ze školy, všechno všude vykecaj."
Vojta přes sebe hodil kapuci a koukal se jinam, aby ho nepoznali..
„A znaj mě alespoň?"
„Jsou do tebe blázni!"
„Víc než já do tebe určitě ne!"
Usmála jsem se a koukla Vojtovi přes hlavu, dobře. Už zabočili. :))
Sundal kapuci a dal mi pusu.
„To byla nejsladší pusu, co jsem kdy dostala!"
„Ty jsi sladká!"
Došli jsme ke mě, obejmuli jsme se a já odemkla, vešla jsem dovnitř, Vojtovi zamávala a zavřela jsem.

*Z pohledu Vojty*
Došli jsme k Elišce k baráku, obejmuli jsme se, odemkla, vešla do dveří, zamávala mi a zabouchla. Je tak úžasná. Otočil jsem se a nestačil jsem se divit!
„Co tady sakra děláte? Nechte mě."