New Element - Nejlepší život 1 ✔

26.Díl

Všichni jsme si sedli na gauč, malou chtěl, Luky, že si s ní bude hrát.
Já:"Tak si pojď sednout sem."
Ukázala jsem na místo vedle Vojty. Ten me chytil okolo ramen a přitáhl si mě blíž. Hned vedle Vojty si sedl Luky. Vedle mě seděl Ondra s Luckou v náručí. Vedle Lucky seděl Chris a Týnka a Lenka, vedle Lukyho Klárka. Vojta si hrál s Filipem. Dělal na něho různé obličeje, pohupoval se s ním a ještě si hrál s plyšáčkem.
Luky dělal podobné. Zaroveň si s námi ale povídali.
Ondra:"Už se těším, až si takhle budu moct hrát s naší.."
Já:"Máte už jméno?"
Lucka:"Terka."
Vojta:"Krásný jméno."
Chris:"Eli, tak kam to chceš jít dneska oslavit?"
Vojta:"Já navrhuji párty."
Já:"Jsem pro."
Nakonec jsme se rozhodli, že si pronajmeme klub a tam uděláme veřejnou oslavu. Bude to i pro fanoušky NewE, takže kluci udělali na fcb událost.
-Praha club ...(nevím jaký:D)... od 19:00-
Povídali jsme si hodně dlouho.. Když jsme koukli na hodiny, bylo půl 10.
Luky:"Myslím, že dneska nemá nikdo chuť vařit."
Vojta:"Tak si zajdeme do restaurace, už dlouho jsem neměl nic dobrýho.."
Všichni jsme přikývli a rozešli se do svých místností. Lenka šla s Týnkou. Když jsem si sedla na postel, volala mi mamka.
Mamka:"Ahoj oslavenkyně, tak kdy to oslavíš i s námi?"
Já:"Mami, už jsem tě dlouho neviděla, neslyšela. Mě je to tak nějak jedno.."
Mamka:"Tak přijďte na oběd."
Já:"My už jsme s partou domluvený, že.."
Mamka:"Myslím tím všichni."
Já:"Počkej, zeptám se Vojty.."
Oddálila jsem mobil od obličeje.
Já:"Vojtíšku?"
Vojta:"Eliško?"
Já:"Mamka se ptá, jestli nechceme přijít na oběd? Všichni."
Vojta:"To je blbý.."
Já:"Není, tak je někdy pozveme zase my.."
Vojta:"To záleží na ostatních, ale tak půjdu rád."
Přitiskla jsem si zase mobil k uchu a mluvila na mamku.
Já:"Tak se mnou s Vojtou a dětma počítej, řeknu to i ostatním a potom ti napíšu."
Mamka:"Dobře beruško, těším se."
Já:"Pa."
Mamka:"Pa."
Típla jsem to a přišla k Vojtovi. Sedla jsem si mu na klín a položila si hlavu na jeho rameno.
Já:"Já myslela, že budeš v nemocnici déle.."
Vojta:"Copak nejsi ráda?"
Já:"Jsem ten nejšťastnéjší člověk na této planetě."
Vojta:"Tak vidíš."

Když jsme to všem řekli, souhlasili, až na Lenku, která už musí domů. S mýma rodičema se znají moc dobře, takže je zase rádi uvidí stejně jako já. Mamce jsem napsala, že dorazí všichni.

Už je půl dvanáctý, takže se všichni začali připravovat a tak..
Byla jsem hotová už po čtvrť hodině.
Vojta:"Takže jsme všichni ready?"
Já:"Já myslím, že ano."
Vojta v jedný ruce držel Sofii v přepravce a Ondra Filipa.
Ondra:"Už se musím všechno učit, přece jenom má Lucka termín už za měsíc."
Vylezli jsme před vilu a Klárka zamkla.
Chris:"Já bych jel dodávkou.."
Vojta:"Tak se všichni nevejdeme.. Já s Eliškou a dětma pojedu mím autem."
Ondra:"Tak já, Lucka a ještě někdo můžeme jet mím."
Chris:"Tak se Týnko rozdělíme? Pojedeš s Vojtou?"
Týnka:"Jasně."
Luky:"Super."
Takže Ondra řídil, Lucka seděla na místě spolujezdce, Klárka seděla za Lucka, hned vedle Luky a za Ondrou Chris.
Ve druhým autě řídil Vojta, já seděla vedle něj, za námi děti a uprostřed Týnka.
Vojta:"Tak jedem.."
Ondra zatím odjel a Vojta nastartoval.
Když jsme dojeli před dům rodičů, zbytek patry zatím vystupovali z černého BMW. Zaparkovali jsme pod domem a vylezli také. Vojta vzal Sofii a já Filipa. Zamkl auto a Lucka zatím zazvonila na zvonek do 3.patra k Jetřinkovím. Ondra zatlačil za dveře, když udělali znamení, že už zatáhnou může. Luky, Klárka, Chris a Týnka už byli nahoře, dali si závod. Lucka už ale v první patře nenohla, dýchala hrozně rychle.
Ondra:"Jsi v pořádku?"
My s Vojtou jsme se taky zastavili a koulali na Lucku.
Já:"Ty schody jsou pro tebe hodně náročné že?"
Lucka:"V pohodě."
Ondra:"Kdyby cokoliv, tak řekni."
Lucka:"Dobře."
Chytil jí za ruku a kolem pasu a pomaličku šli. My jsme je předběhli a šli trošku rychleji nahoru. Před bytem už zbytek čekal. Zazvonila jsem a mamka otevřela.
Mamka:"Ahooj!"
Obejmula mě.
Já:"Ahojky."
Všichni pozdravili a vzuli si boty. Vešli do chodby a pověsili bundy.
Vojta mi vzal přepravní sedačku s Filípkem a já už slyšela Nikolku z kuchyně.
Niky:"Mami? Kdo to je?"
Vešla jsem do dveří kuchyně, ona se otočila od stolu s omalovánkama na mě, a krásně se udivila.
Niky:"Eeliškaa!"
Rozeběhla se za mnou a skočila na mě. Přišel Vojta a Nikolky pohled okamžitě směroval k dětem.
Nikol:"Kdo to je?"
Vojta:"Tohle je Filípek a tohle Sofie."
Já:"Nikolko, to jsou naše děti a já s Vojtou jsme jejich maminka a tatínek."
Nikol:"..Aha."
Stejně na ní bylo vidět, že to nepochopila, ale tak co už? :D
Mamka:"No pojďte dál."
Zrovna dorazili i Lucka s Ondra. Ondra jí pomohl sundat boty a bundu. Luky s Chrisem už mezi tím zmyzeli do obýváku za tátou. Klárka, Týnka, Vojta, já, Nikolka a mamka jsme byli v kuchyni. Vojta děti položil na kuchyňskou lavici a stoupl si hned vedle. Přišla jsem k němu a obejmula jsem ho, pak jsem ho držela jen kolem pasu. Lucka si sedla na židli, aby si odpočinula. Ty schody pro ní byli náročné.. Ondra si stoupl za židli a položil si ruce na její ramena.
Mamka:"Co říkáte na to, že bude svíčková?"
Nikol:"Já chci řízek!"
Mamka:"Nikolko, teď se neptám tebe."
Já:"Mami, ty víš že miluju svíčkovou."
Mezi tím začínal Vojta vslékávat Filipovi bundu, botičky a čepičku. To samé potom i Sofii.
Vojta:"Mňam svíčková."
Lucka:"Mě je to popravdě úplně jedno, ale svíčkovou mám hrozně ráda."
Mamka:"Už se totiž vaří, ale ještě udělám řízek s kaší, tak kdo chce, ať řekne."
Ondra:"Tak já si dám ten řízek."
Mamka odešla z kuchyně se zeptat ostatních.
A sakra! My jsme nevzali..