New Element - Nejlepší život 1 ✔

11.Díl

V pátek doma po škole jsme se jen váleli.. Sakra jak já Vojtovi závidím, že nemusí chodit do školy! Vojtovi zazvonil mobil, tak odešel telefonovat do kuchyně.
Po chvíli zase přišel.
Vojta:"Eli, chtějí tě poznat moje rodiče.."
Já:"Jé, to bylo super."
Vojta:"Dneska k nim půjdeme na večeři."
Já:"Těším se."
Vojta:"Já taky."
Celé odpoledne jsme se jen váleli. V 6 hodin jsem se šla připravit. Oblékla jsem si šaty a šla do koupelny.
Já:"Vojtěchu!"
Přišel a stoupl si do dveří. Natáhl ruku a v ní měl mou kosmetickou taštičku.
Vojta:"Už zase?"
Já:"Kolikrát ti mám říkat, že to nejsem já?"
Jen zakroutil hlavou a zase odešel. Když jsem přišla do obýváku, už byl převlečený. Vzala jsem si kabelku a šli jsme do auta. Od Drahokoupilů to Vojta nemá zase tak daleko.. Přijeli jsme a na zahradě už nás vítala jeho maminka. Přišli jsme k ní.
Vojta:"Eli to je moje maminka Tereza. Mami, Eliška."
Já:"Dobrý den."
Tereza:"Ahoj. Můžeme si tykat?"
Já:"Budu ráda.."
Tereza:"Dobře."
Vojta se usmál a šli jsme dovnitř.
Vojty táta:"Ahoj synu."
Vojta:"Ahoj tati. Tohle je Eliška.. Eli, Tomáš."
Já:"Dobrý den."
Tomáš:"Můžeme si tykat? Tomáš.."
Já:"Dobře, ráda."
Celý večer probýhal suprově. Povídali jsme si a bavili se. Vojtovo rodiče jsou strašně milý.. Už jsme ale museli jet domů, tak jsme se rozloučili. Doma jsem se odlíčili, vyspchovala a šla do postele.
Vojta:"Spíš?"
Já:"Skoro.."
Vojta:"Tak já jdu taky.."
Ráno jsem otevřela oči až okolo jedenáctý hodiny. Vojta už vedle mě neležel. Šla jsem do obýváku, jestli není tam.
Já:"Vojto??"
Nic se neozvalo, na stole ležel papírek..
-Šel jsem nakoupit něco k obědu. V půl jedenáctý jsem doma.
Ok.. Za chvíli je půl jedenáctý, už se ho nemůžu dočkat!
Najednou se mi udělalo špatně, tak jsem běžela do koupelny vzracet.. V tu chvíli si ke mě klekl Vojta a držel mi vlasy.
Vojta:"Co se stalo?!"
Já:"Já ani nevím.. Stála jsem v kuchyni a najednou jsem potřebovala vzracet.."
Vešli jsme do obýváku a tam na gauči seděli všichni.. NewE + holky.
Já:"Ahoj."
Všichni:"Ahoj.."
Luky:"Tak holky, my půjdem do studia a vy si tu udělejte dámskou jízdu."
Vojta:"Jj, ale žádnej bordel!"
Já:"Je nám to jasný!"
Všichni jsme se zasmáli a kluci poté odešli.
Já:"Holky, jen si pro něco skočím.. Hned jsem zpátky."
Běžela jsem do drogérie a našla oddělení těhotěnských testů. Když jsem přiběhla zase zpátky domů, holky si pořád povídali.
Já:"Omluvte mě prosím ještě na chvíli.."
Holky jen přikývli, tak jsem běžela do ložnice, vytáhla z kabelky těhotenský test a běžela zase do koupelny. Test ukazoval 2 čárky.. A sakra. Začala jsem brečet, pomalu jsem vyšla z koupelny a holky si toho hned všimly..
Lucka:"Co se stalo?!"
Přisedla jsem si k nim na gauč..
Já:"Moc se mi o tom nechce mluvit, ale.. Ale já jsem.. Těhotná!
Lucka:"Tak to gratuluji! Ale proč brečíš?"
Já:"Proč? Studuju, s Vojtou jsme nic neplánovali a navíc se bojím toho, co na to řekne.."
Začala jsem brečet ještě víc. Holky na mě mluvily, ale já je nevnímala..

*Z pohledu Vojty*
Jsme ve studiu a trénujeme, vyrušil nás ale Ondův mobil..
Já:"Sakra Ondro, vypni si zvonění.."
Ondra:"Lucka volá, co se asi děje?"
...
Ondra:"Vojto, to je pro tebe!"
Já:"Ano Lucko?"
Lucka:"Vojto, měl by ses vrátit co nejdřív, Eliška tě potřebuje."
Já:"CO SE JÍ STALO?!"
Lucka:"Potřebuje s tebou mluvit a něco důležitého ti říct!"
Z telefonu jsem ještě uslyšel Elišky hlas: Ne nepotřebu mu nic říct! Mluvila jako by brečela.
Típl jsem mobil..
Já:"Kluci, musím domů.."
Ondra:"Ukončíme to dřív a pojedeme všichni."
Já:"Ok.."
Všechno jsme sbalili a naskočili do auta, nikdo moc nemluvil, ale mě by zajímalo, co mi chce říct..
Před barákem jsem vyběhl z auta a otevřel dveře, Eliška seděla na gauči a brečela. Okolo ní holky a hladily jí po zádech. Když si mě všimly, zvedli se, vzali si věci a odcházeli, při odchodu mi do ucha Klárka zašeptala:
Klárka:"A buď na ní hodnej, ahoj.."
Kývl jsem. Když ke dveřím přiběhli kluci, holky je otočili, ať jdou zase zpátky k autu.. Zavřel jsem a šel jsem k Elišce.
Já:"Eli co ti je?!"
Eliška:"Vojto, v-víš ja jsem - jsem těhotná.."
Já:"Panebože já budu táta! Ale proč brečíš?"
Eliška:"Vojto, já mám ještě školu, nic jsme spolu neplánovali a navíc jsem nevěděla jak ti to ř.."
V tu chvíly se rozeběhla na záchod vzracet, běžel jsem za ní jí jít držet vlasy. Chudák.
Do obýváku jsem jí přinesl deku, zabalil jsem jí do ní a nechal jí koukat na telku. Šel jsem udělat oběd. Rozhodl jsem se pro kuře s bramborem. Jídlo jsem jí přinesl do obýváku a potom jsme si společně sedli na gauč a koukali spolu. Položila se na moji hruď a ležela, potom mi psal Ondra co se stalo.. Zeptal jsem se Elišky, komu to kdy bude chtít říct.
Eliška:"Rodičům klidně dneska a partě až zítra, ale holky to vědí, tak to snad nikomu neřeknou.."
Napsal jsem, že bychom mohly zítra udělat společnou večeri a tam to všem řeknem. Souhlasil.

*Z pohledu Elišky*
Celý odpoledne jsme jen leželi a koukali na telku a tak.. Párkrát jsem běžela na záchod, ale už mi bylo líp, když jsem věděla, že je Vojta rád..

Další den dopoledne jsme zvali auto a jeli na gynekoligii. Řekli mi, že už jsem ve druhým měsíci.
Vojta:"Tak to je super!"
Jako obpověď jsem mu dala jen pusu.
Jeli jsme domů, Vojta ještě dojel pro nějaký ten menší nákup a já šla vyluksovat. Už od rána se mi zdál ale Vojta divnej.. Když přijel, řekl jen 'Ahoj' a zase zmizel do ložnice, co se s ním děje? Snad není naštvaný z toho, že jsem těhotná.. Achjo..