Když jsem se otočila, stál tam někdo, koho moc dobře znám, ale teď ho vidím poprvý.
"Tak jdeme dámy." usmál se na nás. Poslechli jsme ho. V parku jsme přišli k fontáně.
"Johane?" zeptala jsem se.
"Ano?"
"Asi nám nemůžeš prozradit, co kluci chystají, že?" ze rtů jsem udělala tenkou čárku. On jen záporně zakroutil hlavou. "A proč jsme museli ven?"
"Tajný." dal si prst před pusu.
"Fajn.." pak jsme si jen tak povídali. Je to hrozně fajn kluk.
Někdo mu volá.
"No.. Jsme u fontány.. Jo.. Tak za 10 minut?.. Fajn.. Nebooj.. A máte to jo?.. Okej.. Jasný.. Čus." telefonoval.
"Kdo volal?"
"Za deset minut máme být doma."
"Kdo volal?"
"Tak jdem?"
"Kdo volal?!" on mě ignoruje!
"A kolik že je dětem?"
"Kdo volal??!!" pak už bylo ticho. Ok-,-. Přišli jsme před barák, uklidili kočár a já šla nahoru. Vojta seděl na posteli.
"Ahoj miláčku." zvedl se a šel ke mě.
"Ahoj, co máš za lubem?"
"Vezmi si to nejpohodlnější a zároveň krásný oblečení." uculil se na mě.
"Co se tu sakra děje?"
"Nic." udivil se. Já vim, že jo.. Otevřela jsem skřín a vytáhla jsem croptop a džínový kraťasy. Vlasy jsem si sepla do velkého drdolu a nanesla jen řasenku a eos.
"Hotovo." řekla jsem Vojtovi, když zezdola přišel s dětma.
"Wow! Jsi krásná."
"Děkuju, děti taky?" na to jen přikývl. Sofii jsem vybrala růžové tílko a svědle modré 3/4ťáky a červený klobouček. A Filipovi modré tílko a zelené 3/4ťáčky. K tomu malou kšiltovku podobnou jako má Vojta. Vojta si vybral červený/růžový (něco mezi) tričko a černý ryfle.
"Ryfle? Jako fakt? Se upečeš."
"Fájn, tak tyhle kraťasy?" vytáhl džínové děravé kraťasy. (Zkrátka měl oblečení jako na Václaváku..) Na to jsem přikývla a vydala se dolů.
"Za chvilku venku před autem!" svolával Ondra. Zajímalo by mě, co zase chystají. Po chvilce se dolů přiřítil i Vojta.
"Tak jdem." rozkázal. Obula jsem si mé černé Vans, Vojta bílé Convers a ještě si nasadil jeho kšiltovku. Sofii jsem dala fialové sandálky a Filipovi modré.
Vyšli jsme ven a Vojta zamknul, protože jsme byli poslední. Naskákali jsme do aut a někam jsme jeli. V autě NewE řídí Ondra, vedle sedí Lucka, za Luckou Sofie, vedle Kája, za Ondrou Filip. Jelikož i úplně vzadu jsou 3 sedačky, tak tam sedím já, Vojta a Nikol (o tu se předtím postarala Týnka.) V Johanovo autě řídí Johan(ano, jede s náma.), na místě spolujezdce sedí Luky a vzadu Týnka s Chrisem. První v našem autě usnula Sofie a asi 5 minut po ní Filip."Kam to jedeme?" byla jsem fakt netrpělivá
"Kdo si počká, ten se dočká." mrknul na mě v zrcátku Ondra.
Po chvilce se Nikol opřela a Vojtovo rameno a usnula. Byla tak sladká."Vstáváme!!" probudil mě Ondra. Já jsem taky spala? Asi jo.
"Jsme tam do pěti minut." dal mi Vojta pusu do vlasů.
"A kolik je?" ukázal mi hodinky a tam bylo 13:47. Tak to jsme tak dlouho nejeli. Oběd jsme totiž měli dost brzo, pak jsem byli asi půl hoďku venku a teď cesta..
"Jsme tu." zastavil Ondra. Když jsem se rozhlédla, tak mi to došlo.
Ahoj :)
Máme tu po sto letech zase nový díl. Moc se omlouvám, že už tak dlouho nebyl, ale Wattpadu jsem se věnovala opravdu každý den;) Rozjížděla jsem příběh Asi jsem se zamiloval <3 Tak určitě mrkněte:*
Papa:')
ČTEŠ
New Element - Nejlepší život 1 ✔
FanfictionZmění Elišce jeden koncert celý život? Bude si rozumět s klukama z kapely? Nebude Elišky rodičům vadit, že zná New Element a že jela na koncert? Jak to celý dopadne? Tak čtěte:) Děkuju všem, co mě podporujou. Miluju vás❤ Tato knížka je už ukončená...