New Element - Nejlepší život 1 ✔

13.Díl

Já:"Vojto!"
Vojta:"Eli!"
Já:"Už jsem myslela, že nepřijdeš!" :D
Vojta:"Promiň.."
Byl smutný.
Já:"Stalo se něco?"
Vojta:"Ne nic.."
Já:"Pojďme na pokoj."
Vojta:"Jo.."
Sedla jsem si do postele a Vojtovi naznačila, ať si sedne vedle mě. Seděli jsme v posteli, dala jsem si hlavu na jeho hrudník.
Já:"Tak co? Co kluci? Mamka tě chce taký víc poznat.. A ségra se na tebe prý hrozně těší. Prý dokonce mluvila o tom, že by tě chtěla za bráchu.."
V tu chvíli mi na tvář ukápla Vojtova slza. Když jsem se na něj podívala brečel. Zase jsem se narovnala.
Já:"Tak co se děje?!"
Vojto:"Nic.."
Já:"Já vím, že něco jo! Teď mi to řekni, nebo začnu bulet taky!"
Vojta:"No dobře.. Já tady v nemocnici byl už v sedm ráno. Brácha se vyboural. Ještě se neprobudil z komatu. Před chvíli jsem od něj přišel. Mamka to nezvládá a táta to bere taky špatně.."
Objala jsem ho, aby věděl, že jsem tu vždy pro něho..
Já:"Vojto panebože to je mi moc líto!"
Vojta:"Mě taky.. Nechci ho takhle vidět."
Já:"Pšš! Bude v pořádku!"
Vojta:"Snad.."
A začal brečet ještě víc. Vypadal unaveně, tak jsem mu řekla, ať se jde domů vyspat.. Chtěl tu být se mnou, ale tady by se nevyspal a navíc je doma klid. Podepsal mi sádru, ať tam se mnou jakože pořád je a odjel.

Po obědě přijeli Ondra s Luckou..
Ondra:"Ahoj kočko."
Já:"Ahoj."
Ondra:"Co tu tak sama? Čekala bych, že tu teď budeš ležet ve Vojtovo náručí!"
Já:"Ondro.. Poslala jsem ho domů se vyspat. Honza měl autonehodu a je z toho celý úplně mimo."
Ondra:"Ale vždyť jsem s Honzou telefonoval asi před hodinou."
Lucka:"Eliška asi myslí Vojtovo bráchu Ondro!"
Ondra:"Tak to jo. Je na tom hodně špatně?"
Já:"Ještě se neprobral z komatu.."
Ondra:"Panebože až tak?!"
Lucka:"Tak to je mi líto.."
Všem odešel úsměv na tváři. A jelikož jsme strašně ukecaný, tak jsme zase kecali a kecali.. Ve tři musela Lucka na tréning s tancováním, tak odešli. Zase jsem se žrala nudou. Rozhodla jsem se jít podívat za Honzou, chvíli jsem nad tím uvažovala, ale nakonec jsem se rozhodla, že jo.. Když jsem otevřela dveře, čekalo tam jedno překvapení.
Já:"Vojto! Já ti řekla, že se máš jí domů vyspat!"
Vojta byl v takovým polospánku, takže vůbec nechápal..
Přišla jsem k němu a obejmula ho. Vypadá fakt hrozně. Oba dva.. Zavolala jsem Ondrovi, jestli nemá čast na chviličku přijet, že je to důležitý. Vyptával se mě, co se děje..
Já:"Prostě přijeď co nejdřív, díky."
Za 10 min. byl tu. Čekala jsem na chodbě u hlavních dveří, kde jsem ho přivívala. Rychlým krokem jsme vyrazili do pokoje s Honzou.
Ondra:"Vojto!"
Pomohl mu vstát a odvést ho z pokoje. Byl fakt strašně unavený! Ondru jsem poprosila, jestli by ho nemohl odvést domů a jestli by na něho nedokouknul. Souhlasil. Nasedli do auta a vyrazili, snad bude v pohodě..
Ondra mi pak už jenom napsal, že už je Vojta doma a že ho p4ijde skontrolovat někdy okolo šestý/sedmý.. Jsem mu moc vděčná.

Večer mi ale Ondra volal, že už zvoní asi pět minut před barákem, párkrát mu volal a nikde nikdo. S hovorem s Ondrou jsem běžela do pokoje Honzy. Tam ale nebyl. Tak jsem se vrátila a hned v tu chvíli jsem jen z telefonu slyšela-Vojto!
Já:"Máš ho tam?!"
Ondra:"Jo je tu, ale vypadá fakt hrozně!"
Já:"Jdu se zeptat, jestli by mě nepustili už dneska! Takhle to už nejde!"
Típla jsem to a šla se zeptat.. Prý už vypadám dobře, tak se dohodli s mým lékařem, musela jsem něco podepsat a šla jsem si balit. Měla jsem to do pěti minut. Pak jsem už jen napsala Chrisovi, jestli pro mě nepřijede, protože chci, aby tam Ondra zůstal s Vojtou. Chris po chvilce přejel, nasedla jsem a jeli jsme jako o závod. Před barákem jsem se s Chrisem rozloučila a poděkovala mu a vyběhla k bytu. Odemkla jsem dveře a doma ticho.. Co se tady stalo?
Nakoukla jsem do kuchyně a tam stál Ondra a mýchal krupicovou kaši.
Já:"Ahoj Ondro."
Ondra:"Ahoj."
Já:"Kde je Vojta?"
Ondra:"Je v ložnici, chce být chvíli sám."
Já:"Půjdu za ním.."
Potichu jsem přišla k ložnici a chvíli jsem váhala, jestli fakt otevřít. Otevřela jsem. Vojta tam seděl na posteli a koukal na nějaký fotky. Když jsem mu koukla přes rameno, koukal na fotky s bráchou.. Je mi ho strašně líto! Dala jsem mu ruku na rameno a on potichu řekl:
Vojta:"Ondro neříkal jsem ti, že chci být chvíli sám?"
Já:"Vojtíšku, to jsem já.."
Vojta:"Co, co ty tady?"
Otočil se a skočil mi kolem krku.
Vojta:"Já myslel, že se vracíš až zítra.."
Já:"Povolili mi to už dnes, chci tě mít pod kontrolou. A teď už pojď, Ondra nám vaří krupicku a ta už bude každou chvílí hotová.."
Odložil album a zvedl se. Akorát Ondra nandával.
Ondra:"Tak dobrou chuť a já už pojedu, doma mě už čeká Lucka.."
Já:"Ondro počkej!"
Šla jsem do obyváku a Ondra za mnou.
Já:"Jen ti chci říct, že s Vojtou čekáme děťátko. Jsen v druhým měsíci.. Jediný, kdo to ještě neví je Chris a tak doufám, že se to dozví až oddemě."
Ondra:"Wow! Tak to vám gratuluji! Hele.. Zvládni to tu s ním. Kdyby něco, volej!"
Já:"Dobře. A ještě jednou děkuju! Za všechno."
Ondra:"Nemáš za co děkovat. Čáu Vojto!"
Vojta:"Ahoj."
Já:"Tak čau.."