New Element - Nejlepší život 1 ✔

45.Díl

*Stále Vojty pohled*
Chris byl v Jičíně do 3/4 hodiny.. Chvilku trvalo, než Ondru našel, ale našel. Celou tu dobu jsem měl Ondru na telefonu. Pak už jsme to típli.

"Zlato, co by sis dal k obědu?" oběvila se ve dveřích Eliška.

"Co chce Luky?" zeptal jsem se.

"Je mu to jedno."

"Mě taky. Ale tak klidně řízek." usmál jsem se na ní.

"A nepůjdeš dolů hlídat děti? Hrajou si, ale znáš to."

"Jasně, rád." odložil jsem mobil, na kterým jsem předtím projížděl instagram a následoval Elišku po schodech. Sedl jsem si na koberec k tomu 'děstskýmu koutku' a pozoroval, jak si děti hrajou. Eliška zatím vařila a Luky uklízel.

*O 45 minut později*
Teď před vilou zaparkovalo auto. Hurá. Šel jsem už ke dveřím s pocitem, že je Ondra konečně v pořádku. Otevřeli se dveře a já se zděsil. Ondra tam stál v roztrhaných hadrech, úplně vychrtlej, rozcuchanej, s kruhama pid očima, unavenej a musím přiznat, že ne úplně voněl.. Ale i přes to jsem ho obejmul, stejně jako Eliška s Lukášem.

"Proboha Ondro!" vzdychla Eli. "Půjdeš se vykoupat, oblečeš si čisté oblečení, učešeš se, půjdeš se najíst a pak spát." řekla mu plán.

"Ne, musím přece.."

"To nebyla otázka." Eliška šla pokračovat ve vaření, Luky s Týnka šli hlídat děti, Chris šel pomoct Elišce a já šel Ondrovi napustit vanu a do pokoje pro čisté oblečení.

"Půjdem jíst!" zavolala Eliška, když Ondra vyšel z koupelny- konečně skoro jako dřív. Všichni jsme zasedli ke stolu.

"Ondro? Zvládneš zítra ten tábor?" zeptal jsem se a tím i prolomil to kruté ticho.

"Asi jo." řekl, když do sebe cpal už asi 4. řízek. Ani se mu nedivím. Jsem rád, že je zase zpátky doma. "Pojedu do nemocnice." oznámil, když dojedl.

"Nemůžeš, prot.." Eliška chtěla něco říct, ale Ondra jí do toho skočil.

"To nebyla otázka." jistě, napodobyl Elišku.:D

"Návštěvy jsou až od 13:30!"

"To mi je jedno."

"Oni tě za ní nepustěj! Budeš se akorát užírat na chodbě."

"Fájn, ale v jednu jedem." jedna je až za hoďku, takže si můžeme dát polední pauzu.

*V nemocnici*
Je 13:27 a my čekáme, až nás nebo spíš Ondru pustí za Luckou s Johanem. Ondra první půjde za Lůcou a my mezi tím k Johanovi.

"Pojďte dál." řekl doktor Ondrovi. "Vy zatím můžete na pokoj číslo 78, doprovodí vás tam sestra." řekl nám. Sestra nás dovedla před Johana pokoj a my vstoupili dovnitř. Byl tam napojený na několik hadiček a podobných přístrojů.

"Ahoj." pozdravili jsme ho.

"Ahoj, chyběli jste mi." řekl vyčerpaně.

"Ty nám." řekla Eliška a dala mu pusu na tvář.

"Můžu mluvit i s Ondřejem?" zeptal se.

"Jojo, je teď u Lucky." řekla Eliška. Pak se na mě nejistě podívala. Vím, co měla na mysli, tak jsem jen kývl. "Víš.. Ondra se chtěl.. No.. Zabít."

"Co? Proč sakra?" vyhrkl Johan.

"V klidu, už je to v pohodě." uklidnil jsem ho.

"Klára mu napsala, že ty a Lucka už nejste mezi náma." řekla potichu Eliška.

"Počkat! Klára? Od Lukáše?" na to jsme všichni kývli.

"Nechápu, jak jsem s ní mohl být." řekl Luky.

"Kráva." řekl Johan. Pak jsme si ještě chvilku všichni povídali, ale asi po 20 minutách už přišel Ondra, tak jsme šli za Luckou. Jinak Týnka s Chrisem jsou doma a hlídaj děti.

Ahoj všichni:)
Omlouvám se, že je tento díl tak krátký, ale moc nestíhám psát:/ Snad se i tam líbí a doufám, že tím nestrácím čtenáře:)
-Děkuju všem❤